Na dlouho. Značka: Nejpozději včera. Děcka, jsem na pokraji zoufalstvínebonevímčeho. Vrátila jsem se dneska odpoledne, vybalila jsem se a naházela věci do pračky. Zítra odjíždím do Prahy. Já vůbec nevím, kdy napíšu všechny ty články a hlavně kdy si přečtu VAŠE články. Bahamy byly báječné. A skrz na skrz bahamovské. Naštěstí se vracím už v pátek odpoledne. (Ani vám neříkám, že v sobotu mě čeká festival, a v neděli tak budu spát. Potom mám týden relativního volna. A potom odjíždím na tábor s psiskama.) Konečně úplně chápu význam slova NESTÍHAT. Nejradši bych se otočila a letěla časem zpátky. Do Chorvatska. Na pláž. Na lavičku. (Na naši lavičku!!!) Ale já to příští týden opravdu začnu dopisovat. Musím nabít foťák. A mobil. Aaa. Mějte se krásně. A nezlobte se na mě, prosím... :) Vaše Killi P.S.: Už dvě hodiny se nacházím ve stavu "něco jako naprosto normální depka". A navíc nemám k pláči prostor. Důvody nejsou známy, příčiny neexistují. Výkyvům mých nálad nezabrání ani prázdniny.

Tak jsem se včera úspěšně vrátila ze služební cesty. Služební cesta to nebyla, ale když mne to slovo napadlo a hrozně se mi líbí xD. Rab byl dokonalý. Miluju Chorvatsko, jsem nadšená. Smála jsem se od odjezdu do příjezdu, smála jsem se celý den a dlouho do noci. A když jsem se zovna nesmála, bylo to romantické (protože Madaři-sousedi- měli k romantice asi sklony). Bude to dlouhý a emotivně náročný článek xD. A mám asi 900 fotek a pořád nevím, jak vám je mám roztřídit. Ovšem za půlhodinky odjíždím opět. Tentokrát směr BAHAMY. Ovšem nejsou Bahamy jako BAHAMY. Vysvětlím, až se vrátím :). (Začíná mne děsit fakt, že mi chybí asi 5 článků z prázdninových akcí a nevím, kdy je dopíšu.) A zase se tak strašně těším, těším, těším. A jsem tak šťastná. A veselá. Jak červencové vánoce. (Začíná mne děsit fakt, že vy pořád píšete nové a nové články a já nevím, kdy si je přečtu.) A kdybyste měli příležitost líbat se s Maďarem, neváhejte. Ale pokud bude vysoký, opálený, tmavovlasý, hnědooký, bude skvěle

Tak je to tady zase. Plánovaný, očekávaný, opěvovaný a žádaný odjezd. Tak jako každý rok (už více než 10 let) jsem se dočkala. Jedeme na dovolenou, k moři,. do Chorvatska, na Rab, strašně, moc, se, těším xD. Zítra, úderem jisté večerní hodiny (táta ještě není doma, tak se ho nemůžu zeptat na přesný časový údaj, ale jsem si jistá, že by odpověděl "mezi desátou a jedenástou" a stejně zas odjedem nejpozději kolem půlnoci :D ), se naskládáme do naše auta napěchovaného zavazadly a hurá k hranicím v Mikulově a pak dál a dál a dál. (Miluju Mikulov... většinou si tam dáváme cofee... uaah) Já se tak strašně těšííím!!! A já budu koukat z okna, do očí mi budou svítit lampy (chtěla jsem napsat pouliční, ale myslím, že se sem hodí leda tak podálniční xD), budu se usmívat na unavené řidiče kamionů, smát se naší povedené rodince... Naší povedené sedmičlenné rodince. Možná už jsem velká na podobné rodinné dovolené. S rodiči, se sourozenci... Já si to nemyslím. Protože ne každý zažívá na dov

Tuhle akci jsme měly v plánu asi poslední dva měsíce. Plán se ale pořád měnil a měnil...až nakonec dosáhl konečného finálního stavu (nutno dodat, že tohoto stavu nabyl až v sobotu dopoledne, čili v ten den, kdy se akce samotná konala). - z deviantart.com - Přemluvila jsem mé dráhé rodiče, že by mohli do smrti litovat toho, že se Zašovské pouti nezúastní. A byla jsem úspěšná, jak jinak xD. Takže jsme nemusely zařizovat vlaky, autobusy, vrtulníky, vzducholodě ani koloběžky a na místo činu se nechaly pohodlně dovézt autem :D. Předpokládám, že už jste si zvykli, že když používám množné číslo, myslím tím sebe a NKSku ;). Naši tak ještě přesvědčili NKSčinou mamču, a tak jsme vyjeli v pětičlenné sestavě- jako obvykle :D. Dojeli jsme kolem osmé hodiny večer a hned, jak jsme vystoupily z auta, odtrhly jsme se od toho našeho rádobydozoru. Po pěti minutách jsme je ještě našly, aby nás finančně zabezpečili, a pak jsme se vrhly na atrakce :D. Všichni tam byli spárovaní, tak jsme založily parodii na

...se zády rtutě na oknech páry z broušenýho skla, se stehny váhy, tě každej zná, tě každej zná, tě každej zná a když Tě ochutná, ví, že víš, že. Moje prázdniny jsou zatím jedny z nejdokonalejších za posledních 17 let mého naivně krásného života xD. (Jsem šťastná.) - z deviantart.com - Asi jsem se ještě nezmínila, že mám fialové vlasy. Je to největší zásluha NKSky, strávily jsme nad tím celý den, doslova (čtvrtek):D. Ráno (čti v jedenáct) jsme vyrazily do města pro barvu a k číňanům pro oběd, s tím vším se nacpaly k nám a všechno to začalo :D. Takže jsme si barvily vlásky a přitom obědvaly, cpaly se, pily colu s limetkou a ledem a koukaly na telku, takže máme perfektně zmapované všechny seriály, které na nově běží mezi 12 a 19 hodinou :D :D. (Lensen a spol. ovšem vede na plné čáře :D. ) A když jsme se zrovna vzdálily do koupelny, zvukovou kulisu nám dělal rokenrol řvoucí z mého gramofonu :D. "Jak se to zapíná?" -"Polož tam desku, otoč kolečkem..." "Noo." -

...den je symfonie a hvězdy střepy z krás. Od toho koncertu jsem je prostě z CDčka nemohla poslouchat. Přišlo mi to strašně ubohé, s koncertem nesrovnatelné, vracely se mi vzpomínky, měla jsem husí kůži, přála jsem si vrátit čas. Za těch pár měsíců se ty emoce ve mě konečně nějak srovnaly, a tak už zase můžu poslouchat tu nejdokonalejší kapelu. Kryštof , přece :). Jo, vždycky mám problém vstřebat ty emotivně silné zážitky... Bratr se setrou jsou na táboře, tak jsem "sama" doma. Tedy s našima a dvěma chlupatýma obludama. To znamená, že... Nikdo neblokuje koupelnu zrovna ve chvíli, kdy tam potřebuju. Nemusím se cpát čerstvýma koblihama, které táta kupuje, ve stresu, protože vím, že mi je nikdo nesní. Nikdo doma nedělá bugr- uklízím jen po sobě. Nikdo neblokuje počítač. Nikdo mi nesní zásobu jogurtů. Nikdo mě ráno nebudí. Nikdo neblokuje počítač. Na druhou stranu musím uznat, že mne to samotnou v bazénu nebaví, když nemám koho shazovat z lehátka do vody xD, že se nemám s kým hád

:) Oblíbení pisálci :) Barunka Píše svým krásným stylem a je to moc milá slečna. Jen se mi někam ztratila a objevuje se jednou za čas ( a pokaždé komentářem vykouzlí úsměv). Na Barunku ale nezapomenu, i kdyby zmizela z blogového světa úplně. Jenny Studentka stejného gymplu jako já, poznaly jsme se na burze učebnic (nezapomenu :D ). Moje dvojče, moje ségra a ke všemu blond. fallen Právník, prase, motorkář a Anděl. A hlavně můj, už nějakou chvilku. A já jsem odjakživa tak trochu sobecká, takže opatrně. Rozhodně nesahat a sledovat jen z dostatečně bezpečné vzdálenosti. Rozumíme si, dámy? Má mě kompletně na povel. Těžko říct, jestli z toho má radost, ale nic už s tím nenadělá. Protože budu jeho tak dlouho, dokud bude chtít. Je tím nejlepším důvodem těšit se před usnutím na další den. A naučil mě milovat ... a to se nezapomíná. Kamm Zamilovaná slečna Flowerová. Její styl je uchvacující. Cit pro dokonalé vyjadřování... Nádhera. lovitka To je osobnost... Dokonalost jejích článků, které čtu z