Čtvrtek, 15. října 2009
Nemá to smysl. Tohle krátké a nicneříkající psaní každý den. Tak jsem to nechtěla, zahltit blog spoustou krátkých článků... o jejichž nekvalitě není pochyb. Nechci tím říct, že bych v minulosti psala vysoce kvalitní články plné hlubokých myšlenek, ze kterých si všichni něco odnesli. Ne. Ale tohle každodenní písmenkování byla hloupost. Tolik bych si přála umět napsat článek o něčem konkrétním! A ne jen o tom, co se mi stalo, co mě potkalo, co mi udělalo radost a vypisovat se ze svých melancolických stavů, špatných nálad, dělat ubohé narážky a být v 75% absolutně nekonkrétní. Mám opravdu velkou tvůrčí krizi. Chci psát, ale jako by to ztrácelo svůj- kdysi tak hluboký- smysl. Něco tomu chybí...Proč nemůžu zjistit co? Takhle rubrika měla být pokusem o záchranu... A zase jsem selhala. Hm. Nebudu jí rušit, chci mít tento rok někde schovaný, zaznamenaný. Chci ho mít někde pohromadě. A myslím, že se ještě budu ráda vypisovat z nepříjemného strachu, který od prvního září mám. ne, té obravdové a