24. července 2014
Chvilku mám pocit, že už jsem byla statečná dost dlouho (2 dny :D), a tak už mám právo začít fňukat. Chvilku se zas přesvědčuju, že to bude v pohodě. A stejně je celkovej dojem prostě takový, že to musím vydržet. Což je prostě v konečným důsledku stejně blbý. Je mi.. Bože, kolik mi je? :D Je mi 23, jsem krásná a sexy a chytrá a mám prázdniny, takže se chci válet na pláži, u bazénu, kdekoliv, jezdit na výlety, cpát se zmrzlinou a dobrým jídlem a pitím, nemít žádné starosti, opalovat se a být ještě nesnesitelněji úžasnější, než jsem, chci si prostě užívat. A občas zajít do práce, abych na to měla peníze. Rozhodně mě nebaví celé prádzniny trávit kadý den 8 hodin v práci, abych si mohla vzít na 3 týdny v srpnu dovolenou, kterou strávím na neplacené povinné školní praxi. V Opavě. To je prostě všechno špatně. A nebaví mě to. Chci dělat co chci a ne co musím. Kdyby to byl týden, tak fajn. To by se dalo přežít. Nemusela bych tomu všechno přizpůsobovat, nemusela bych kvůli tomu zbytek léta tráv