Končit v 11:25 bych mohla každý pátek. Opravdu příjemná změna v rozvrhu, škoda že jen na dnešek. Jsem náročná (ve všech ohledech) xD. A když jsem šla domů a ve sluchátkách mi znělo "Mlčíš a svět je fany záhadooou..." , tak mi bylo jasné, že tenhle víkend bude hodně funny =). Odjezd v 15:00 jako na vodu. (Pro pochopení- když jsme jeli na vodu loni a předloni, odjezd byl plánovaný na čtyři hodiny a nakonec jsme jeli někdy po páté :D. ) Musím se sbalit, nabít mobil, nabít foťák, přetáhnout do mobilu nové písničky, zabalit dárek, odepsat na miliondvěstětisíc esemesek, najíst se, napít se, kouknout na Gilmorky a umřít xD. Šenov čeká na náš příjezd!!! xD Kazí mi to jen vidina biologie, kterou se budu muset naučit během víkendu. Ale to je jen malinký flek ve srovnání s tím, co všechno mě čeká :D Mějte se a smějte se! =) Killi Chtěla jsem tu ještě hodit nějakou fotku, ale chápete... "Musím se sbalit, nabít mobil, nabít foťák, přetáhnout do mobilu nové písničky, zabalit dárek, od

.. hrozně mne uchvátila ta óčka v titulku :D :D :D. Normálně, v televizi už dávají i kofoláckou vánoční reklamu! Víte kterou myslím, tu nesmrtelnou, fenomenální, úžasnou, dokonalou, bezchybnou, chytlavou, úsměv vyvolávající, vánoce připomínající, milou, mou nejoblíbenější, už bylo dost přívlastků, skvělou reklamu alias "Tatí, a bude mít i ty velký zahnutý zuby nahoru?" xD Mmm, paráda, paráda, paráda! Jsem šťastná jak 300 mandarinek. (Což vyplývá ze slovního spojení hepy jak tři grepy , kdybyste nepochopili... :D) A NKSka je taky šťastná a veselá. A ona má i bonus, ona je i zamilovaná. A v pátek zase uvidím ty nejbáječnější lidi. A zítra, vážení, tak zítra nám jede vlak 4:50. Fakt nechápu, kdo mne donutí vstát... Ale zas se těším, v Praze jsem nebyla roky (noo...od srpna :D) a navíc jedu sama s mamčou, tak to je opět naše VIP akce xD. Asi vezmu foťák, to bude stát za to... xD. Vidíte tu rychlou změnu nálad? Jsem chameleon :D. A venku je zima, před chvilkou jsem se vrátila s ha

"Den voní plynem, se sirkou v ruce chci s ohněm si hrát..." Dneska to nestálo za nic. Absolutně vůbec. Špatná rozhodnutí, které jen mně připadají jako absolutně správná. Beran? Ne, tohle je o něčem jiném. A stejně... Ačkoliv jsem si úplně jistá, že tohle bylo nejlepší rozhodnutí, pořád mi to vrtá hlavou, musím na to myslet a pochybovat. Stojím sebejistě uprostřed, ale všichni kolem se na mě pochybovačně dívají, nestojí na mé ani na jeho straně. Ale nevěří mi, ukazujou si prstem. Co s tím? Teď už nic. Vyspím sez toho... A ta pozitivní a ironická Killi najednou zmizela, viďte? Ani její život není jen oranžový, žlutý a zelený a ať se snaží sebevíc, občas se to prostě malinko zvrtne... Zítra jsem celý den v Praze, v pátek odjíždím do Šenova... A příští týden bude opět písemkový. Ozvu se, až si zas ukradu chvilku pro psaní*. Killi

Tohle není povídka. Prostě nějaký slohový útvar. Tak trochu zvláštní klišé. Nemám velkou fantazii, tak nemůžu popírat, že by to nebylo trošilinku o mně.Ale dějově jsem si to všechno absolutně vymyslela. Tak jen aby nevznikaly zbytečné dohady jako vždycky =). "Přátelství, to je někdy víc než láska. Je to víra v to, že ruka svírá pevně jinou dlaň." Ležím v posteli a zase nemůžu spát. Tahle protivná nespavost mne provází už déle než 2 měsíce. Dokonce to vím přesně, dnes je to 69 dnů od té první probrečené noci, a já mám stále pocit, že na to všechno nikdy nezapomenu. Ten den se zastavil čas a všechno kolem nás usnulo na mrtvém bodě. Ne, kolem nás ne, kolem mne. Je to sobecké tahat tě do naší záležitosti, já vím /promiň.../. Statečně se tomu bráním, snažím se myslet na zítřejší písemku z chemie, na zkoušení z dějepisu, na trénink a hromadu dalších věcí, jenže ty hloupé myšLenky se zase rozhodly utíkat, vracet se a trápit. Mačkám k sobě červeného plyšového chobotnici, kterého jsi

Zaspala jsem, nečekaně. Fakt nechápu, kdo mi posunul budík z šesti na půl sedmou, ale až ho potkám, vrhnu na něj vražedný pohled. Tak xD. Krakow, 31. říjen 2008. (ostatní fotky ZDE ) Kaččina smska, že asi nestihne semináře-čili první 2 hodiny- protože sněhová kalamita způsobila, že do velkoměsta Vidče nemohl dojet autobus, mne taky nepotěšila :D. Začala jsem dokonce uvažovat o nějaké povíkendové chřipce, ale tak... znáte můj smysl pro povinnost, že xD. Ale Kačka ke své smůle (k mému štěstí) do školy opravdu dojela, autobus to střihnul přes pole xD. Počítala jsem s tím, že bude venku zima. A počítala jsem i s tím, že na gymplu bude zima ještě větší, takže jsem se rozhodla výjmečně nic nenechávat náhodě (viz moje úvahy- deštník si neberu, pršet přestane :D ) a nevzala jsem si jen mikinu, ale i svetr. Navzdory tomu (!!!) jsem se spolu s Kačkou celé první dvě hodiny klepala zimou. Náš školník je totiž šílený sadistický vědec, který zkouší, při jaké teplotě se začnou objevovat první omrzlin

"To mohlo napadnout jenom největšího mentála... a jeho to napadlo."

V televize už dávají vánoční reklamu na coca-colu. Víte kterou myslím, tu nesmrtelnou, fenomenální, světoznámou, úžasnou, dokonalou, bezchybnou, chytlavou, úsměv vyvolávající, vánoce připomínající, americkou, kýčovitou, mou nejoblíbenější, už bylo dost přívlastků, skvělou reklamu alias Vánoce jsou tady, vánoce jsou tady, vánoce jsou tady, coca-colu si vychutnééééj. Jenže ji letos zas trochu upravili, tentokrát už písničku zkrátili opravdu jen na ten refrén, ale co. Hlavně, že už ji dávají. Vánoční šílenství je každým rokem odstartováno dříve a dříve, ale letos je to ještě, řekla bych, docela přijatelné. Skoro měsíc před štědrým dnem... Jo, to je docela dobrý. Ve městě už máme i vánoční výzdobu. Už zhruba 14 dnů. Tři týdny. Nevím :D. Ale stromeček na náměstí ještě nesvítí, to samozřejmě ne. Tak mě napadá, že se těším na mikulášský jarmark. To se bude rozsvěcovat a budou se prodávat oříšky v cukru, obrovské pendreky, pouťové lízátka, všechno bude vonět po medovině a svařáku a všude bude

Stručný seznam věcí, na které se těším :D Čas je v e l i c e relativní pojem, proto tam létají dny, hodiny, minuty i roky. Je fajn pocit, vidět napsané všechny ty věci :). Tak, na co se těším? Až se napiju čaje, který mi tu leží. Až se budu vdávat a budu mít dlouhé bílé šaty... Na nejbližší agility trénink, až nebudu moc popadnout dech a psi budou šťastní jako já... Na dubnové pálení čarodejnic. Až zase vejdeme do komunistické hospody, kde to bude smrdět cigaretovým kouřem a my si dáme kofolu a roztančíme celý sál. Až písnička, která mi tu právě hraje (no hádejte... Míša David xD), dojde k mé nejoblíbenější části. Až půjdu se zase půjdu projít po dešti a všechno bude tak krásně a čerstvě vonět. Až si dám vlasy z obličeje. Na všechny státní svátky. Na maturitní volna. Na nějaký školní výlet. Až si spustím nohy pod stůl jako normální člověk a přestanu si na nich sedět. Až se zase usměju na někoho cizího a budu pobaveně sledovat jeho překvapený výraz. Až si zase s NKSkou 5x řekneme dobro

Minulý týden jsem byla se spolužákama ze ZŠ. A pak... přemýšlela jsem. Vzpomněla jsem si na ty časy a uvědomila jsem si, že teď už je vrátit nechci. Žiju v úplně jiném světě a ikdyž ještě do nedávna bych dala všechno za to, abych ty staré časy vrátila, teď už ne. Pořád si stěžujeme na učení, na profesory, na prázdný automat i na strašné obědy, na schody do druhého patra a na vrzající židle. Ale nechci se toho vzdát. Nechci se vzdát holek, společného smíchu, pití, svačin, výletů, obědového volna, návštěv zverimexu, koukání na tabla, zmrzlinování, stěžování, smyslu pro humor, drbání, zdravení Jeldy a C., koukání po klucích, psaní taháků, podpory, úsměvů, povzbuzování, zachraňování, koukání z okna, rozdávání tic taců a žvýkaček, přeposílání laboratorních prací, spolupráce během písemek, čekání ve frontách na WC, komických návštev knihovny, nadějných vystávání u změn v rozvrhu, přemlouvání profesorů o odložení písemek, obchůdku odnaproti, volení obědů, shromažďování stravenek, otrávených o

Řetězák jsem už dlouho nevyplňovala a tenhle jsem ukradla Jenny =) 1) Někdo, kdo vypadá jako člověk s hodně blízkými přáteli. (resp., Někdo, o kom si myslíš, že má hodně blízkých přátel: Zdeca... okamžitě mne napadl on. 2) Někdo, koho znáš už dlouhou dobu. NKSka... bude to 12 let, to už se za dlouhou dobu rozhodně počítá. Neuvěřitelné, úžasné, krásné. 3) Někdo, s kým by sis rád vyměnil místo. Jo, někdo by se našel... tohle si ale nechám pro sebe :). 4) Někdo, kdo se ti zdá vhodný do role člena "Společnosti pro zamezení krutosti vůči zvířatům." Barush. Šly bychom protestovat spolu xD. 5) Někdo, s kým se ti lehce mluví. NKSka, jednoznačně. Hlavně s ní můžu mluvit úplně o všem. A když my dvě jsme spolu, ostatní mají malou šanci zapojit se do naší debaty xD. Poslední dobou se to snažíme hlídat tak, že ostatním lidem vysvětlujem, o čem to mluvíme, na co jsme si zas vzpomněly... ale stejně nás nikdy nikdo nepochopí a my skončíme v záchvatu smíchu :o). 6) Někdo, kdo vypadá na

Na dobu neurčitou, ale znáte mě. Uvidíme, co bude dál. (s)mějte se krásně. Killinka ... ... ... Teď zavři oči, já za tvá víčka ukryji přání, ať zhasne svíčka. A ty se bojíš tmy. A taky tajných přání. Těch, co se neplní jen tak a na počkání.

Čeká mne dlouhá noc a zítra krušné ráno. Těším se xD. Letím si pro mobil do servisu, hip-hip-hurá! Mám takový pocit... že trochu nestíhám. Ale né, už zase! xD Krásný pátek přejuu =) Killinková

Nepíšu, já vím. Asi nemám čas =). -z deviantart.com- Ale doopravdy. Celé prázdniny pryč, návrat ve středu, ve čtvrtek rychle do školy a v pátek zájezd se školou do Polska (Osvětim+ Krakow). Tak abyste měli přehled, co tady vyvádím x). Mám přestavěný pokoj a jsem spokojená. Ještě to chce nějaké vychytávky, ale jinak... supr. A mnohem útulnější, už to celkově chtělo změnu a změnám k lepšímu se nebráním, kdo by se taky bránil, že jo. Začala jsem se v náramcích vyžívat ještě více než před tím a moje barvami hýřící ozdoby na zápěstích mi dodávají spoustu pozitivní energie. Ano, je jich hodně, ale nevzdám se ani jednoho xD. Když jsem se byla projít s psiskama, dostala jsem zvláštní chuť běžet pryč. Neměla jsem tušení kam, chtěla jsem jen tak běžet, nic nevnímat, utíkat PRYČ. V mém případě je to opravdu prazvláštní, protože kdo mne zná, tak ví, jaký mám vztah k jakémukoliv pohybu xD. Aneb zapřísáhlý vyznavač hesla: "Proč mám běžet, když mě nikdo nehoní?" Ale celou dobu jsem stejně v