První měsíc pryč. Tady by se hodil nějaký velký, dlouhý a zoufalý povzdech. Tak si ho tu představte xD. Jaké bylo vaše září? Zářilo? :) Adélka, Vltava 2008. Poslední dobou mám pořád chuť s někým žvanit. Ve škole, doma, v smskách, s kýmkoli a očemkoli. Kde se tu vzaly ty extrovertní skoly, sakra? Všichni ale pro moje psychochistické (ano, tohle slovo jsem si zrovna vymyslela xD) stavy pochopení. Akorát s NKSkou furt okecáváme ty naše problémy, skáčem si do řeči, každá mluvíme o nečem jiném a je nám fajn. Protože si rozumíme. My máme takovou soukromou planetu, na kterou nikdo jiný netrefí. Naštěstí :). Holky ve škole mi dneska řekly, že to nám dvěma spolu nesvědčí xD. Prý jsem už úplně zkažená :D. Ale to vůbec není pravda, až budu zkažená, tak to poznáte :D. A on mě štve, i když to tak nesmím brát. Protože já jsem ani nic nečekala a najednou čekám. Blbou smsku, každý den. Aaale co, byl to hezký večer, užila jsem si to, ale nemá to mít pokračování. Třeba je to tak dobře. Chápu to, jsem už

Odchodili jsme si ten jeden týden do školy a brali to jako nutné zlo xD. Od prvního školního dne jsme totiž žili turisťákem. Sportovně- turistickým kurzem. Braňákem. Nebo jak chcete :D. Takovéhle týdenní akce se totiž musí pořádně naplánovat… Chápete. Tak asi zrovna proto jsme měly pití málo a jídla moc xD. V pátek (před pondělním odjezdem) nám málem spadla celá organizace pitného režimu! Chtěli občanku. Tam, kde ji nikdy nechtějí. To byly stresy skoro jako před zkoušením ze zeměpisu, do kterého se nikdy neučíme :D. Ale Pája to vzala do svých rukou, protivnou prodavačku vystřídala prodavačka tolerantní a my byly během pěti minut spokojené :D. A v pondělí to začalo. Ráno pršelo, což bylo proti plánu. Táhla jsem se s krosnou až do školy sama a pěšky, což je v dešti na nic i bez stokilové krosny na zádech. Natož pak s ní, že. A když jsem přišla úplně mokrá do školy, bylo jasné, že největší krosnu mám já a že v REJOICE kalhotách jede půlka kurzu, že fyzikář v bundičce vypadá vtipněji než j

Prší. To asi abych náhodou nezapomněla, že už je září. A vadí mi to. Déšť, zima, mokré džíny, mokré vlasy. A vstávání do deštivého dne. Dneska se mi něco fakt povedlo. Místo v šest hodin, jak obvykle vstávám, jsem se probudila v 7:08. Jak krásné, milé, pozitivní a klidné probuzení. Ale pozdě jsem nepřišla. Zjistila jsem, že když jsem v časové tísni, všechno mi trvá o polovinu míň času. A nestíhám takové věci jako přemlouvat se, ať vstanu, litovat se, že musím vstávat, přemýšlet nad barvou trička, přemýšlet nad příchutí čaje a nad množstvím zubní pasty. Ale zapomněla jsem doma sluchátka. První hodinu suplující fránina. V pohodě, zpívali jsme a překládali Aishu, zrovna ji stahuju. Myslíte, že mi to někdy přestane hrát v hlavě? A potom chemie. Máme letos nového profesora a nějak se s tím nemůžu srovnat. Všechno vysvětluje jinak. Ztrácím se v těch jeho šipkách. Co na tom, že jsem chemii vždycky měla tak ráda. Spíš mi vadí, že z ní chcu maturovat. Dějepis? Čeština? Během těchto hodin jsem a

Nejsem si jistá, jestli jsem tak úplně turistický typ, ale... KOFOLU miluju. A když ji miluješ, není co řešit xD. Ať žije naše chatka xD. Krásný školní týden přejuu :D. Killi

Batik odpoledne s mou nejdražší aneb NKSky v akci xD. Moje tričko je strašné, tričko, které bylo tak nějak na odpis (přebarvení ho mělo zachránit před kategorií "maximálně na spaní" xD), našlo své akční využití u někoho jiného, její tričko "západ slunce" je dokonalé, i to brazilské nemá chybu, košile nás zklamala a to olivové se mi jako líbí! xD To jen aby bylo jasno (místy oblačno xD). Tak vychlamané odpoledne, stejně jako včerejší odpoledne a večer. Tohle byl čistě náš víkend. Co já bych bez tebe dělala... Sorbet. To jim tam jakože rychle taje zmrzlina. Olivově zelená. Zmetek. Červená barva na stěně (ne skoro). Vypalovač. Cinky břinky. Co to posloucháš za debily? Áhá saně (koně), áhá psýýý. Jogurtek. Samolepky, které tam budou, až ty to přestaneš jíst. Skořice, co ujela. V pondeli?-Ctrnacteho. Takze v nedeli. Státní svátek, co se přesunul na říjen. Nějaký ocet nás vůbec netankuje. Rybíz, co jsem nechytla, noo. Co když to po tobě hodím? Reklama a stím chlapem, co s

Já: "Jakou hudbu si mám k tomu balení pustit?" Bratr: "Mozarta. Nebo Beethowena?" Já: "Beatles!" Vůbec se mi nechtělo balit, ale s broukama to šlo samo xD. Zítra ráno odjíždím na turisťák, takže celý týden budu mimo provoz (bojím se, že doslova :D). Těším se moc. To víte, zkušenosti z lyžáku a z výletu... :D. Holky moje***. Mějte se krásně :) Killi

"Tak já dorazím." -"Jo." "A stihnu to? Za půl hodiny?" -"Jo." "A můžu si dát zmrzku?" -"Jo." xD Rezignace kvůli tomu nesnesitelnému horku. A ne že bychom šly na koupaliště. My jdeme do kina na film, který jsme obě viděly. Nám dvěma už nepomůže nic xD.

Týjo, tady je to nové! Předpokládám, že to taky může za to, že se mi včera smazal nový článek... xD. Něco za něco. Chtělo by to přehodnotit priority, možná :D. Ale nekritizuju, je to takové... young. Týjo, oni upravili řádkování! Super! Škola? Tak možná, ve zkratce a chaosu... Nejvíc nejhorší je vstávání. A to ještě není ani zima a tma a ani nemáme na sedm. Ani jednou v týdnu. Ztracený případ. V pondělí odjíždíme na turisťák, cheche. Musíme jenom něco dorešit, něco nakoupit a taak. Luxusní to bude. Doufám, holky moje! Heňa je ostříhaný a předtím mu to slušelo víc. I když- můj názor že, Pájo xD. Největší událostí za celý den je potkávání Jeldy. Mimochodem největší záchvat, jak si vedle Kačky nechtěl sednout xD. Mám novou propisku s hlavou myšáka na pružince. A někdo mi ji málem utrhl že, Terko xD. V biologii máme už minimálně sedm textových a obrazových příloh. A ještě jsme měli přednášku, že ona to dělá pro nás. Aha. Nesnáším ji. Stejně by se v labinách měla koupit nová tabule že, Kačk

Ha. Myslím, že tohle je první a poslední den v tomto roce, kdy jsem se nemusela dívat, kolikátého dneska je. Prvního září prostě každý ví, že je prvního zaří. Chápete tu myšlenku, že? xD -Šenov, první prázdninový víkend, 2008- Co se týče dnešku. Eeehm. Fuj. Stačí? xD Budík zvonil v šest. To abych ještě stihla vyvenčit chlupáče. Večer jsem byla ještě poměrně hepy a svám způsobem jsem se do ústavu i těšila? No, ono to nebylo těšení na ten ústav jako spíš na ty lidi a tak celkově, na ten neustálý smích. Ale když ten budík zazvonil, bylo mi všechno fuk a nechtěla jsem nic jiného než pokračování v krásném spánku a světový mír. Jak nenáročná slečna xD. A nečekaně (to není ironie, ale upřímné překvapení :D) jsem už neusnula, protože Mareš s Hezuckým měli tak dokonalé hlody, že jsem se už po ránu musela smát. A to je co říct, protože já se po ránu nikdy nesměju. Až na vyjímky. Přeskočíme tu část, během které se ze mne stává mé druhé já (skoro učesané, umyté a napůl probuzené). Uvařila jsem si