Zavři oči, Ježíšku!
Tak to zase byly úplně nejhezčí Vánoce. Říkám si to každý rok, ale tentokrát to myslím nejopravdověji, jak umím. :D Od rána se doma všichni smějem a nestane se, že bychom kolem sebe prošli nehodili do vzduchu nějakou hlášku nebo narážku. Největší koncentrace byla samozřejmě u oběda, kdy už jsem fakt čekala, že nám dům spadne na hlavu. Ale to je tak, když se sejde 5 lidí s geneticky identickým smyslem pro humor a všichni jsou ještě více či méně v pubertě. :D Všechno se ještě znásobilo ve čtyři hodiny na mši. kostel byl plný lidí, ale my jsme šli jako každý rok nahoru na kůr. Za chvilku dorazila ještě taťkova ségra, dvě sestřenky a pak i dva brantranci přes koleno. Naštěstí tam kromě varhaníka a pána se stejnou bundou, jako má brácha, nikdo nebyl, trochu jsme rušili. Ale zase koledy jsme s cimbálovkou zpívali nejhlasitěji a nejpěkněji. :)) Doma pak začal klasický kolotoč střídání se v koupelně, taťka se vrhl na přípravu kapra, my jsme s mamkou nemohly najít ubrus, brácha šel do sklepa pr