Včera večer jsem měla strašnou chuť vypadnout ven (ne z okna, prostě normálně odejít, to se tak říká, kdybyste nevěděli :D *trapas*). Vzala jsem hafana, vodítko a vyrazila jsem. Chvíli jsem jen tak chodila , pak jsem to vzala rovnou k našemu oblíbenému nejvyššímu bodu (jakože vrchovina). No, ono bylo ještě světlo... Půl deváté večer... No, když jsem šla lesem, už jsem neviděla na krok. Doufám, že další nápady se mi obloukem vyhnou. Ne, že bych se tam bála. Ale jak tam štěkali všude kolem ti psi a v tom lese byly divné zvuky... No, nebylo to příjemné. Ale hafanovi to bylo fuk, byl veselý a nadšený. Takže proč mít strach, když mám s sebou psa (který by asi každého úchyla, násilníka, vraha, zloděje atp. maximálně radostně přivítal...ale to je vedlejší). ( krasavec můj :)) Prošli jsme lesem a dál jdeme po cestě, kde už jsou domy. Vyjdeme na louku, tzn. úžasná změť pachů, které z mého hafana, jakožto loveckého psa, udělají nejšťastnější černou chlupatou potvoru na celé Moravě. Tak jdeme, pe

Málokomu se povede mě během několika minut (dalo by se říct i sekund) takhle vyvést z míry. Gratulace... Grrr. Killi

Dneska byl den... takový. Jinčí :-D První hodina zempl... velmi poučné video o savaně, především, co se rozmnožování hyen týče. Pak skvělá přednáška o historii našeho ústavu. Co jsme si z toho odnesli? Gympl je postaven v růžovém slohu, Alois bylo moderní jméno a za války v něm byli co? Za války v něm byli vojáci. Nakonec spojená němčina, což pro mě a holky, jakožto francouzštináře znamená zewl. Celou hodinu jsme se bavili tím, že mi Venďa do diáře zapisovala narozeniny a svátky celé rodiny všech, co seděli v okruhu jednoho kilometru. Plus mínus. A pak mi Pájuška kreslila plánek Zubří. Protože budu hrát házenou. Prý. Je to úplně spešl kreslené ve dvou měřítkách! Tak si toho važte. Veškerá autorská práva (c) Pája. Taky jsme se fotily v žůžo bájo červené drahé čepici, ale fotky dodám, až je budu mít :). A to se těšte. Páč jsou špičkové. No a potom už jen 2 hodiny matiky, což bylo velmi zajímavé. Stíhat jsem se už nesnažila. Jo a zachránila jsem Peti život. Úhloměrem. Takže tak. Ve zkratc

Venku je krásně... ... a já sama na lavičce v parku... ... jím první (a kradený) třešně... a hážu hafanovi balónky. Killi

... to je oč tu běží. Jsem jen strašně unavená, takže nebojte... tyhle rádoby-inteligentní výplody nemají žádný hlubší význam. Asi. Čímž však nechci říct, že mám něco proti Hamletovi (potažmo Shakespearovi). Ale jinak je má osobnost v maximální pohodě. Protože víkend byl moc fajn. Killi

To zas byla akce... ach, nohy odmítají spolupracovat. Takže tady takový malý fotoreport (samozřejmě s mým komentářem, který ovšem číst nemusíte... přeje jenom... demokracie je demokracie). Nejdřív jsme (důsledkem neuvěřitelného horka) vyrazily s R. a ségrou k Bečvě. Na kolech. S plavkama. Koupat se. Uaaa :D (Tam jsme potkaly takového "milého" pána v tangách, který se tam pak rozvaloval jaksi... "na ostro"... to byla ta méně příjemná část :D). Pak odpočinek (jídlo-pití-sprcha). A v osm jsme s R. vyrazily "na západ slunce". Bohužel R. nemá ani buzolui ani kompas a já kompas (s Kačerem Donaldem) nenašla, vzaly jsme jen 5 map. Jely jsme přes cesty, mosty, louky, a lesy... Až najednou (tzn. po únavné cestě s pocitem, že jestli neumřeme, tak aspoň upadneme do komatu) jsme se objevily na "nejvyšším bodě v širém okolí (říkala R. a já ji věřím, páč na zeměpis je machr). Západ Slunce se nekonal. No... jsme to nějak nestihly :D. Ale za to můžou ty mraky. Jo. Vyt

Večerní procházka... bylo moc příjemně. O půl desáté večer s hafanem kolem Bečvy (to je řeka... kdyby to tu četl někdo nemístní)... Je to fajn. Strašně... uklidňující. Pohodové. Skvělé. A ve vzduchu už je cítit dovolená. Fakt :) A... super novinka. Kolem Bečvy už kvetou kopretiny! Byl to parádní večer... Killinka

Včera to bylo... prostě... pohoda! Adršpašské skály a jejich jemně perlivá voda, super lízatka... Cola, jablko, jahoda! Leháro v trávě (a mravenci tam nebyli...). Smích, smích, smích. A pití v leže. "Musíš kolmo!" A nanukování. Elča a Nelča :D Filda. Bude. Nebo ne? :-D A vůbec. My víme :D Killi :)

Miluju maturity. MILUJU. M-I-L-U-J-U :D Teda... dokud ji nemusím dělat... (ale to je zatím vedlejší :-P). Na gymplu je takový zmatek. To je paráda. Test z dějáku píšeme v počítačích. ZSV máme v aule. Mimochodem v aule je taky vlajka (asi naopak), stoly s ubrusama a "něco dřevněnného" co nevíme, co je :D. A na co, to je. Ale ta atmosféra je taková... strašně... upjatá. V té aule to bylo... hrozně vážné. A všichni profesoři jsou vážní. A je to takové... mrazící. Všude davy lidí. Nejlepší je, když se chce o přestávce podívat 500 lidí, jaké jsou změny v rozvhu. Tím davem se prodírájí stresující maturanti v ekšn oblečení a řvoucí profesoři. A do toho všeho je vypnutý zvonek (aby nerušil). Paráda. Zmatek na entou. Jak já ten gympl miluju :-D. Prostě Don´t worry. To jen tak ve zkratce. Protože teď se vrhám na Bosnu a Hercegovinu. Heč :-D Killi P.S.: Od ZSV jsem Stalin. Dokud mě to nepřejde. Takže Čest!

Je mi hrozně. Něco mě mrzí... asi. Všechny zdroje pozitivní energie jsou mimo provoz a zbyl mi jen jeden, malinký. A to je fakt, že v pondělí je volno... (to nechci vidět, jak mi bude v pondělí...). Mám chuť někam zalézt, někam se schovat, být sama. Baz lidí. Úplně sama. Mám chuť zalézt pod peřinu a nic nevnímat. Mám chuť utéct pryč. Celý víkend budu pryč, daleko od všech, které znám asi až příliš dobře. Chtěla bych, abych se některé věci nikdy nedozvěděla a některé věci nikdy neviděla. Budu pryč. Na místě, které je pro léčení mé nálady ideální. A budu tam s někým, koho jsem dlouho neviděla a koho mám moc ráda. Budu tam a budu se moct chovat přirozeně. Utíkám od problémů. Já vím, že to není dobré řešení. Ale nemám sílu se k nim postavit čelem. Zbabělost... Ale já... prostě nemůžu. Mějte se tu hezky. Asi... do pondělka nečekejte žádný článek. Buďte veselí... prosím. Vaše Killi

...asi. Takže se mi dneska vyhýbejte. Nálada pod kočku... A jsem hnusná na všechny. Zase... Už jsem byla v pohodě asi moc dlouho... Schizofretčin comeback... Killi

Zmatky hned od rána. Na změnu stěhování jsme si vzpoměly až po tom, co jsme vylezly do 2. patra. Matika je sama o sobě jeden velký zmatek, takže to komentovat ani nemusím. Frájina v jazykovce... bordel :D. Pak žůžobájosuper koncert. V aule. Cimbálový. Měli super šlapadla (pedály) a medovníky (paličky) - by Pajuškááá. (ano, uhodli jste, fakt nás to nebavilo:D) A spojená anglina. -"Co budeme dělat?" "Anglické kukačky!!! Coo, coo!!!" (čti kůků se silným anglickým přízvukem) - "Kdo má nůžky, nastříhá papírky..." "Jááá to nastříhám!... Máte někdo nůžky?" - "Co to máte?" "Magic box *jokingly*..." (pozn. red.: krabičku s tématy, ze kterých zkouší...) Prostě don´t worry... Killi

... a je mi zvláštně. Nemám ráda takéhle pocity, protože mám ráda ve věcech jasno. Ale teď mám pocit, že věci jdou nějak... mimo mě. Chtěla bych... Nebo ne. Nebudu přece sobecká. Takových je už dost. (a zase začínám být protivná... copak se mnou je? ... se mnou?) ... chcete radu? Nevšímejte si toho. Je to jen průchod mých bezvýznamných citů. Citů obyčejné puberťácké šedé myšky. Good bye... Killi

Dneska by bylo lepší, se neprobudit. Upřímě, dnešní den nestál za nic. Další nudný šedý písemkový vyčerpávající den. Jsem bez energie. Do dna. A k tomu ten hnusný déšť. Ve fyzice jsme se dost krutě pustili do polemiky s profesorem. Mazec. I když vím, že hádat se s debilem je bezvýsledné, jsem nepoučitelná. Jako všichni. V matice jsme skoro 2 hodiny psali nějakou písemku. Já nevím, ale mě ty neznámé v odmocnině nnějak nejsou sympatické. A hned potom v čejině slohovka. A křeč v ruce. A absolutní nestíhačka. A stres... To mi fakt nedělá dobře :D (nemůžu za to, že mi prostě 45 minut na napsání slohovky nestačí...). A pak 2 hodiny compů. Dost kyselá tečka za dnešním dnem. A musím končit. Starší generace se domáhá počítače. Co bychom pro rodiče neudělali... Nebo ne? Ale jo... Killinka

Včera... 100% zewl. V trávě. Pod třešní. A bylo to... strašně bájo. Strašně... prostě zewl nálada :) Mimochodem... přesnídávky jsou fenomenální :D Ale fotka nebude, pač jsem zdechlá:D No nic, tak zase příště :D Killi

Ach. Pondělí. Horší slovo neznám. Snad jedině "fyzika" může konkurovat. Nejhorší je "fyzika v pondělí"... kterou jsme samozřejmě dneska měli. Smůla? Ne, osud. :D (dárek pro Kaczku... zpoždění, ale přece :D) Ráno bylo... HICNO. Ale ještě snesitelné. Ten tělocvik už méně :D Ve (již zmíněné) fyzice, psán test. Těžký? Příšerný. Děkuju Štěpánkovi za taháček... byl výborný (to ovšem moje známka nebude :D). A frájina. A přepadovka. Stresy. Alča: "Klárčo? Co budeme dělat?!?" Já: "My nemáme tahák?" Alča : "Mno... nemáme... " Já : "Opíšem to z učebnice?" Alča : "To je v prd*li..." Já : "My jsme v prd*li." A nakonec se z toho vyklubal úkol "napiš 5 vět o rodině". A to stačilo opsat ze sešitu :D Neměly jsme oběd. Tak jsme (já a Kačka a Pája) šli do pekárny... A pak na zmrzku. A zewl pod deštníkama. A chudák holčička... Nějaká ženská (postarší) ji tam furt buzerovala:D "Drž to kolmo! Nenakláněj tu zmrzk

... já byla někdy smutná? Kdy? A proč? :D Těším se a miluju... Neuvěřitelná kombinace. A dávka pozitivní energie. Asi založím elektrárnu, budu bohatá a budu rozumět fyzice. A třeba udělám Jaškovi radost. Ne, to ne. Zamítá se... :D Mohla jsem mít fotky ze sanitářského zákroku, ale bohužel to na centrále nebrali, bo dělali bůhvíco. Tak příště prýže. Mno víme. Sliby chyby. :D Dneska byl den ve znamení NKS a to skrz na skrz... Úplně. A píšu bez diakritiky a furt to musím opravovat... Hapffff :D Mám ze sebe smích. A nejen ze mě. Tak lidi... smějte se. To za vás nemůžu udělat :D Ale posílám vám veeeliký úsměv *big jokingly*... Ok?:D Krásnou noc, přeji :D Killi

Ostatně... už mě to nepřekvapuje :D Furt si někdo na něco stěžuje... a co jako?:D Dneska nebudu řešit vaše problémy :D Dneská nejsem on-line linka bezpečí... Pochopte. Mám dovolenou. Neutěšuju, nepomáhám, neuklidňuju... Dneska jsem tu sama pro sebe. Jsem sobecká? Myslíte? Ne. Killi

Kdybyste v smskách vynechali všechny ku*vy, víte, kolik znaků by se ušetřilo??? Nechcete to, aspoň pro mě, udělat? :D Děkujuuu. ("vulgarita je jen důkazem neoriginality slovní zásoby člověka..." :D)

Omlouvám se všem, kteří s nečím počítali. Ale já zítra nemůžu. Chcete výmluvu? Já se přece nemusím vymlouvat. Já se nepotřebuju obhajovat. Já si stojím sama za sebou. Ale, kdybyste to chtěli vědět... budíček v 10:00 hod do 11:00 vyřizuji telefony do 12:00 mám objednanou manikúru a pedikúru u osobní kosmetičky do 13:00 objednám v jednom stylovém podniku se svým poradcem do 14:30 mám lekce u osobního trenéra do 15:00 kadeřník do 16:00 schůzka s klientem do 17:00 podepisuji smlouvy a prohlášení mého podniku do 18:00 masáž a perličková koupel do 19:00 večeře při svíčkách s bývalým přítelem do 20:00 jóga do 21:00 lázeň, péče o mé já spím v posteli s nebesy, s oknem otevřeným do parku, poslouchám fontánu... Kdybyste něco akutně potřebovali, zkuste zavolat. Možná pro Vás najdu čas v nabitém diáři. Ale nečekejte víc jak 20 minut. Opravdu NEMÁM ČAS. Ironická Killi

Vypnula jsem mobil... asi v osm večer... to je neuvěřitelné. Takový klid. To musím častěji. A nebo víte co? Já ho už nezapnu. Aspoň do rána. Nebo ne. Nechám ho celý víkend. Nemám náladu. Takhle aspoň bude klid. JInak pohoda pátek. Sice jsem čekala něco jiného, ale... Pohoda. Fakt příjemný relax. Tohle jsem potřebovala. V-Y-P-N-O-U-T... Killi

"Všude tam, kam se podívám... " A to doslova. Původně jsem dneska už článkovat nechtěla. Ale musím. Chtěla jsem se zase jednou válet v pátek u telky... Ok. Zapnu novu. Bailando. Lidi tančí. Z lásky. A nebaví mě to. Takže satelit. Přepínám. Samé romantické komedie. Dokonce i na Animal Planet se zvířata rozmnožujou. Sakra, co se dneska děje??? Já na lásku nemám náladu. Chci krimi, psycho, horror. Ale lásku? Stop! Je snad něco ve vzduchu? I icq statusy jsou zaláskované. V mailech samé srdíčkové řetězovky. V rádiu pomalá romantická písničkaCo je, lidi? Není to diskriminace nás, nezamilovaných? Ale já zamilovaná být nechci. Ne teď. Takže. Jdu poslouchat hudbu. Tu, si totiž můžu vybrat sama. A žádný ploužáky to nebudou. Vrrrrr. Jsem vzteklá. Killi

Takže, jak jsem slíbila... Baterky nabity. A fotodokumentace včerejška zde... :) Můj králiček na tričku :D Ptakopysk :D Sestra :D Tady ty moje krásky... :D Teda... někomu se líbí, někomu vůbec. Ale já jsem do nich zamilovaná XD... Killi

Ráno se probudím a (jee) nemám teplotu. Nádhera. Stejně ale neťapu do školy. Koná se má nedobrovolná návštěva Ostravy, kvůli mým zubům (však víte). Mno tak zpátky k tomu ránu. Máme s mamčou malý rozhovor... Jelikož táta je v práci v Novém jičíně, musíme se k němu nějak dostat, aby nás do Ovy hodil... Já: "Kdy nám ten bus vůbec jede?" M: "Hmm, počkej... padesát." Já: "A kolik je teď?" M: "Osm...skoro." Já: "Tak to abychom vstaly POMALU ne?" M: "Mno to jo... a spíš rychle..." Já: "Tak jdem?" M: "Jojooo..." Náročný (uznejte, po ránu...) rozhovor, a my se zkrášlujem a strkáme v koupelně, u zrcadla atd... Nakonec vyrážíme, ale dost rychlou chůzí míříme směr nádraží... Asi po 50 metrech si mamča vzpomene, že zapoměnla ty moje rentgeny. Tak běh zpátky. A zase hurá (v uvozovkách) na nádraží. Asi 100 m před nádražím (už nemůžu) další rozhovor... M: "Kolik je?!?" Já: "Čty-čty-čtyřicet." M: "D

Z naprosté zoufalosti, v záchvatu nudy jsem si hrála s foťákem. V posteli. Vznikla z toho série fotek... nezáživných. Ale tak... nejste ani trochu zvědaví? (Jen pro upřesnění, pokoj sdílím se sestrou.)