Jsem strašně šťastná. Strašně, strašně, strašně moc :). Kdyby se mě někdo zeptal, jestli se chci narodit, odpověděla bych, že klidně i dvakrát. Kdybych měla okecávací náladu, byl by to dlouhý článek, ultramegahyperhafomoc. Ale tu nemám, takže to bude velice převelicé krátké, abych si toh za rok mohla přečíst a usmívat se u toho. Úterý bylo hrozně vtipné. Chodily jsme s Pájou po škole s tykadlama a přály jsme známým i neznámým lidem Veselé Vánoce. Víte, je to dokonalý pocit, chodit v červnu po škole, řvát "Štastné a veselé!" a koukat na lidi, jak se usmívají nebo se tváří pohoršeně nebo vás ignorujou. A zpívat Rolničky a Vánoce jsou tady. Užívala jsem si to :D. Jsem introvert, ale v těchto šílených náladách mi nedělá problém oslovovat naprosto cizí lidi :D. Kuchařka se ptala, co slavíme. KDyž jsem řekla, že Vánoce, trošku se urazila. Ale byla to upřímná odpověď :). V matice jsem si kreslila. Byla to poslední hodina matiky v roce a my pořád počítali. Teda někteří počítali, já j

Ta měla jsem tu rozepsaný docela dlouhý článek o tom, jak jsem strašně šťastná, jak se mám krásně a jak je všechno dokonalé. Cha. Vypadl proud. Ale začíná to to být docela drsné. Tři hodiny hřmělo a blýskalo se, déšť nekomentuju, prší už několikátý den. 19:00 Nenávidím bouřky. Snažím se vypočítat, jak daleko je, ale fyzika mi nikdy nešla. Poprvé vypadává proud. 20:00 Naskakuje proud a vypadá to, že bouřka odchází. Konečně! 21:20 Právě byl vyhlášen třetí povodňový stupeň na Bečvě a upozornění řidičům, ať přeparkují auta na výše položená místa. Nesnáším toho chlapa z městského rozhlasu. Má strašně nepříjemně vážný hlas a špičkově mě vystresoval. 21:30 Další hlášení, že některé cesty ve městě už jsou neprůjezdné. Řidiči vyjíždět nemají, jen v nejnutnějších případech. Tech chlap z rozhlasu je děsivý. Byla jsem připravená začít si balit věci a okamžitě být připravena na evakuaci (přeháním, ale moc ne! :D). 21:40 Moje soukromé zprávy z neověřených zdrojů- na sídlišti u autobusáku zatopené sk

Ten titulek článku je možná trošku zavádějící, ale ve skutečnosti mám vynikájící náladu! :) malé vniknutí do mého pokoje :D Dnes mám za sebou poslední letošní písemku a poslední písemku z biologického semináře vůbec. Je mi jedno, jak jsem to napsala. Třeťák házím za hlavu. Už můžu rituálně spálit sešity, udělat z nich lodičky a poslat je po řece nebo roztrhat na malinké kousky a hodit do vzduchu s výkřikem "Pršííí!". Dobrá, bude stačit odnést je do sklepa nebo narvat do další krabice pod postel. Jsem šťastná a s klidným pocitem, že už to mám za sabeou, vám můžu prozradit, že třeťák byl nejodpornější rok na gymplu, co jsem zatím měla tu čest zažít. Tím myslím co se učení týče. Ale bojím se, že státní maturity ještě všechno trumfnou xD. Dnes jsme odevzdali přihlášky na maturitní generálku. Taky mám za sebou poslední hodinu fyziky v životě vůbec. To zní hezky. A taky jsme si tu hodinu náležitě vychutnali- profesor nás nutil probírat. Je to idiot, nemám slov xD. Stejně ten zápis

Vrrrrm. Jsem od půl třetí vzhůru xD. A jsem strašný sobec, protože jsem probudila svou nejlepší přítelkyni a donutila jí smskovat si se mnou :D. Miluju tě, dýňo moje :-*. Fakt, fakt, fakt <3. 3,5. pád: Od tebe xD :D. "Ja myslim, ze nejvic husty je to, ze zrovna sedim v posteli a zeru Lays a nemuzu si vzpomenout na na 3. pad. Uz vim! Ke komu, cemu! RADOOOOST!" :D :D .D "S tebou kamkoliv a ještě dál. Až nakonec i přes okraj." A jdem spolu na (p)ošahaný svět a to se teda těšte xD. Ty dovole! xD A mám nejvíc velkou chuť na tvůj koktejl s melounem a vodou a ukradenýma brčkama z lodě :D. Krásná noc/ krásné ráno s tebou to bylo :D :-*. Nechápejte :P. Killi

Aneb Moje velká autoškolová story. Já vím, je to dlouhé. Zázraky se dějí, jsem chodící důkaz. Nikdy nezapomenu na den, kdy jsme šly na naší první hodinu teorie. Ještě cestou jsme s Pájou řešily, jestli nebude lepší začít až o měsíc později, nechtělo se nám do toho... Já řidičák nechtěla. Ale věděla jsem, že jestli si ho neudělám teď, budu se k tomu později těžko nutit. A tak jsme začaly. Z gymplu nás tam bylo víc, možná snad většina :D. O krásné perspektivní kluky byla také nouze- jeden tam byl, ale jen na první lekci, pak už nikdy nepřišel xD. Nikdy nezapomenu, jak jsme seděly (samozřejmě úplně vzadu :D), rozhlížely se, já viděla ty modely motorů a značky a chtělo se mi omdlít a utéct a neustále jsem opakovala, že sem chodit nebudu. Pak vešel ten kluk a já se otočila na Páju se slovy "Tak možná tady budu chodit..." xD. A tak jsem začala s autoškolou. Teorie byla neskutečná. Jednou týdně, každou středu, od tří do šesti. Tudududum. Vydržely jsme jen díky automatu na kafe a čaj

Mám chuť na pivo. Prostě a úplně normálně. Já. Nesnáším pivo, nepiju pivo, nenávidím ho, je mi odporné. A stejně bych si ho dala. Jenže já nemám chuť na pivo, já mám chuť pít pivo. Mám prostě chuť dělat věci, které se ode mne nečekají. Nechce se mi být doma. Měla jsem být s NKS na jídle a tak, být s ní, ale zrušila to. A mě se nechce být doma, ikdyž je mi unaveně a ponemocně. Já mám prostě pocit, že dnešní den je ideální k opití. Asi půjdu spát xD. Koupila jsem si jahodové müsli a je mmmňamózní :D. Jsem prostě jahodová, holčička jahodováá :D. A koupila jsem si bílé jogurty a meruňkové kefírové mlíko a u pokladny jsem si připadala hrozně zdravě :D. Už ďalej nemôžem bezducho snívať, so slzami v očiach na teba sa dívať. Prečo nemôžem ja,ja v tebe bývať,ale keď ťa vidím, musím sa skrývať. Prečo neprídeš a neutrieš mi tie slzy, prečo nepovieš ako strašne ťa to mrzí? Prečo nepovieš ver mi chcem vrátiť čas, prečo mi vlastne nepovieš skús to ešte raz? To zní tak dokonale! :D Už jsem vám říkala

Mám neuvěřitelně dobrou náladu, ikdyž mě cestou do školy 3x postříkalo auto :D. Probudila jsem se v šest ráno- venku bylo zataženo, ale jinak docela hezky. Otevřela jsem si okno a spala dál. Budík zazvonil v devět. Venku bylo hnusně, pršelo, pršelo, strašně moc pršelo a já jsem měla vstávat. Byl to těžký boj- já jsem do té školy vlastně vůbec nemusela. Ale prostě chtěla jsem mít tu jistotu, že budu mít v tělocviku zapsáno, že tam jsem a nebudu muset řešit, jestli našemu jinak úžasnému tělocvikáři něco nespadne na hlavu a nebude řešit, proč nejsem 3x po sobě v tělocviku (jednou jsem měla své dny, pak jsem byla u voleb, pak jsme byli místo tělocviku fandit a teď jsem nemocná...). A navíc to byla naše poslední hodina s ním :). Ale překonala jsem se a navzdory děšti (už jsem říkala, že pršelo, že?) se odhodlala jít do školy. Těsně před tím, než jsem ale opustila dům, mi přišla smska od Terky, že jim posunuli to divadlo/kino/nevímnačembyli a že se vrátí do školy až na poslední hodinu tělku.

Jak to asi vypadá, když osmnáctiletá slečna leží v posteli, kouká na film a na břiše se jí povaluje plyšový ptakopysk? :D Myslím, že někteří by se na mne dívali s pocitem jistého zadostiučinění xD.

Jste připraveni na dávku pozitivní energie? :D ... tohle nebylo ironické, ani v nejmenším!:D Probudilo mě vrtaní- během posledního měsíce se z toho stala tradice, sousedi totiž přestavují dům (podle těch zvuků mám ale spíš pocit, že ho od základu bourají a přetváří v dělostřeleckou tvrz). Chvíli jsem ležela a snažila se předstírat, že zvuk vratček/zbíječek/děla je nádherný (kam se hrabe kýčovité zpívání kosa), ale vzdala jsem to a vstala z postele už v osm hodin. Uklidila jsem, umyla se, oblékla se a trochu upravila svůj obličej, takže jsem po třech dnech proležených v posteli měla zase pocit, že pokud budu muset v případě největší nutnosti opustit dům, možná nebude nutné mít na hlavě papírový pytel s otvory pro oči. Jak příjemné, ano, ano! :D To mne ale unavilo, takže když jsem si zalila čaj, sedla jsem si v kuchyni, hodila si nohy na stůl, děsila se cesty do školy, spálila si horkým čajem jazyk, poprosila psa, ať mi nestojí na tašce, koukala do stropu a na vypnutou televizi, polkla p

Nevěřím tomu, že ten chlap ve videoklipu na Anděla je Xindl X (alias Ondra). Ne, ne, ne. Není to on. Na koncertě byl mnohem víc hezčí a sexy! Mnohem, mnohem, mnohem víc. Mmm. Prosím, ať ty děti venku neřvou! Prosím! Copak nemůžou šeptat, když si hrajou? Ticho! Jsem paranoidní xD. Ležím v posteli ve velice zvláštní poloze (jedině tak mě ale nebolí záda) a znuděně bloudím mezi facebookem a novým článkem. Nechci být nemocná. Lunetici v televizi. Proboha. Trochu se pozastavuju na jejich vyjadřováním. To je síla... Jak můžou dospělí lidé mluvit, jak kdyby jim bylo 15? Nebo jsem nechápavá? :D Přemýšlím nad tím, jak zítra vydržím ve škole. Potřebuju si napsat písemku z chemie a uvažuju, jestli i z angličtiny nebo jestli jí ta jedna chybějící známka nebude vadit. Nemůžu říct, že toužím po testu z verb patterns xD. Tak jak tak jdu ale až na 4. hodinu. Už se z nudy dívám i na předpověď počasí! xD Bratr mě 30 sekund zkoušel z násobilky dvou a chtěl po mě nějaký druh zeleniny. Řekla jsem mrkev a o

Mám už pět příznaků prasečí chřipky. Chro chro. Doufám, že je to jenom vtipné :).

Chci k moři. Strašně strašně moc. Nemám ráda rapující černochy. (Ale Numb encore můžu, to zas joo :). ) Koukám na óčko, víte. A čekám, až zahrajou něco, co znám. A myslím, že se nedočkám, protože takovou "děsně hustou" hudbu Klárka neposlouchá. Nemůžu vystát tlusté lidi. Brr. Už jsem dneska viděla dva blbé filmy a mám strach si pustit ještě něco, protože další krávovinu bych neustála (sice ležím, takže je to v tuhle chvíli hloupé přirovnání... xD). Vidím to na Gilmorky. Mám dva zmeškané hovory, ale nedosáhnu na mobil. No, myslím, že počkám, až příjde smska, a pak se pro něj natáhnu. Jupíí, už mám jen 37.5!!! Prošvihla jsem skoro celou Ulici. Zlé, zlé, zlé Óčko! xD Mám novinku. Bratr se včera vrátil z Německa a zítra ráno měl jet na školní výlet, ale rozhodl se, že nikam nepojede a bude doma a bude se o mě starat, heč! No... dobře, tak přeháním. Dneska se mnou celý den promil jen jednou, když chtěl vědět, kde mají psiska obojky, že je vezme ven, jinak pořád rýsuje ty svoje dom

Jsem nemocná. Je mi mizerně. A nenávidím sousedy. Všechno bylo fajn. Dokonalý víkend, pocit stěští, nekonečné záchvaty smíchu a vážně nevážné konverzace. Ale v pondělí se to tak absurdně zvrtlo. Jo, pondělí je ideální den na špatné zprávy , nevhodné situace, nepříjemné zážitky. V pondělí by všichni měli zůstat v posteli a ROZHODNĚ nevýcházet z domu. A nezvedat telefony. Pondělky by měl někdo zrušit. Pondělky jsou zlé xD. Ráno jsem se sotva zvedla z postele, bolely mě klouby, svaly, hlavně záda a nesnesitelně mne bolela hlava. To není dobré, protože mě hlava NIKDY nebolí. Jen ve vyjímečných případech. Vzala jsem si poslední ibuprofen, který jsem doma našla (žádný ibalgin, paralen, nic... neměli jsme doma absolutně nic, naši si všechno odvezli s sebou) a prášek od alergie a šla jsem do školy. První tři hodiny bylo všechno v pohodě. Vlastně ne, v semináři mě zas vytočila třídní. Já už nemám slov, je neuvěřitelné, jak moc ji nesnáším. Ale proč nám to pořád dělá? V pondělí se uzavírají znám

Další pečlivě zaznamenané události z mého bezpochyby neuvěřitelně zajímavého života. Kladu důraz na slovo pečlivě. xD Jestli si zjistíte, z jaké písničky je titulek článku, umřu. :D Víte, fascinujou mě černobílé videoklipy. Má to čistě kulturně- vzdělávací význam, snažím se totiž vžít do tehdejší doby. Hrozně mě baví si vymýšlet, asi xD. Tak tedy, teď něco doopravdy. Pondělí bylo fajn. Měla jsem poměrně dobrou náladu na to, že bylo zrovna pondělí. Pak přišla sms od NKS, že měli bouračku, ale že jsou v pořádku a že mi teď nemůže víc napsat. No tak přesně tenhle pocit nejvíc na světě nenávidím. Bylo to skoro jako tenkrát, jak začala megabouřka (loni v létě)- taková, jakou jsem ještě nikdy nezažila. Kroupy, mega blesky co sekundu, stromy byly až u země, vypadl signál, takže mobily byly mimo provoz, vypadl proud... Největší hrůza prostě. A asi 15 minut před tím, než to začalo, se ona jela projet na kole. Zestárla jsem během hodiny o asi milion let. Celou hodinu v kuse jsem jí volala, ale t

..pokus o kaligramy :) a pokus o dárek k vánocům :) ... 'cause I am here for you.

Dneska to bylo emotivní :). Ráno jsem byla hysterická - probudila jsem se 8:10 a vyučování začínalo 8:40. Pak přišel flegmatismus - sedm minut jsem zabila tím, že jsem uvažovala, jestli nebude lepší jít tedy do školy až na třetí hodinu. Následovala podrážděnost . Jako vždycky, když nestíhám. Během dvou hodin jsem měla náladu úplně neutrální. Před písemkou z fyziky jsem byla nervózní . Měla jsem k tomu dobrý důvod :D. Během písemky z fyziky jsem vystřídala několik nálad. Počáteční zděšení přeslo k rozzuřenosti (ten blb stál celou hodinu vedle mě a nemohla jsem opsat ani čárku, což bylo trošku v rozporu s mým původním plánem- opsat všechno, takže z písemky bude plný počet, žejo :P), pak k lehkému vtipkování s profesorem- na můj účet až k totální ignoraci . Aspoň jsem objevila několik nových funkcí na kalkulačce! :D "Hlavně se podepište, děcka. Ať pak vím, komu napsat ty jedničky. Nebo pětky, jako třeba Kláře, že..." xD Bože, on byl taak vtipný. Úplně se v tom vyžíval, jak t

Ano, chci tam v sobotu jít a chci je jim smát jak loni :D. Nemyslím si totiž, že by mi to přišlo míň vtipné než před rokem :D. Teda nám :). Jestli tu mám v pokoji komáry, tak umřu hrůzou a neusnu. Nelžu xD. Nenávidím naši myš. Je nepoužitelná. Skoro nefunkční. Nerozumíme si :D. Potřebuju novou. Tak až budu bohatá... :D. Akorát je fakt, žek téhle mám citový vztah, kvůli nálepkám s prasátky, co na ní jsou... :D "Četla jsi Shakespeara?" -"Cože?" "No jestli jsi četla Shakespeara!" -"Ne, kdo to napsal?" :D :D :D Nechce se mi zítra psát písemka z fyziky. Prostě se mi nechce. Tak. A co z toho mám? Ano, nic xD. Nejsem dobrá studentka :P. Tak a dobrou noc :). Mimochodem- budeme se stěhovat? Už mám vymyšlenou novou přezdívku a tím pádem i novou adresu. Je to na spadnutí. Ale pořád nevím.

... když jsem zrovna já tvůj anděl strážný :). V posledních dnech jsem ospalejší víc než bývá obvyklé. Snažila jsem se přijít na to, proč tomu tak je, ale prostě nevím. Včera jsem celé odpoledne spala, po probuzení jsem vzala ven psiska, navečeřela jsem se a šla zase spát. Dohromady naspáno nějakých dvanáct hodin a stejně jsem dnes ráno nebyla schopna vstát a zaspala jsem o 45 minut. Tak kde to jako jsme? :D :D Když spím málo, zaspím, když spím moc, zaspím. Takže otázkou je, proč vůbec vstávat. Škola je tak strašně malicherný důvod... :). Jsem protivná, když se probudím. Jo, jsem protivná i jindy, ale když se probudím, tak zaručeně vždycky. Takže jsem včera vzala psiska a vypadla navečer ven, abych neměla blbý pocit z toho, že celý den prospím. Bylo to fajn. Měla jsem melancholickou náladu, přemýšlela jsem, neusmívala se. Stála jsem na louce a mžourala do sluníčka, bylo mi fajn a napadlo mě, co mi vlastně v životě chybí. Asi bych tam stála do teď, kdyby do mě čumákem nestrčil pes a nev

... ta, bez které ani nedýchám. Těžko popsatelné, tohle nikdo nepochopí. S ní zažívám ty chvilky absolutního štěstí. Ona rozumí. Mě a vůbec všemu. Prostě TAK... jako puzzle. Děkuju. Protože s nikým jiným nikdy nebudu stavět tobogán z peřin v manželské posteli, protože se jí o něm zdálo. S nikým jiným nebudu sekat mandle. S nikým jiným nebudu umět recitovat Erbena zpaměti. S nikým jiným nebudu mít jiskřičky v očích, když na akci zazní první tóny Pohody. S nikým jiným se neopiju jahodovým šampaňským. S nikým jiným nezažiju miliony dokonalých věcí; těch, které jdou zažít pouze s ní. "Je skoro půlnoc a z kostela zvon mi ráááno připomíná..." Vy vůbec nevíte... :). NKS

Netvař se kysele :). Nemám ráda úterky. Ze školy se domů dostanu nejdřív o čtvrt na pět, což je nejpozději z celého týdne. Hrozně depresivní. Dnešek ale nebyl zas tak moc hrozný. Přežila jsem francouzštinu, ikdyž jsem nevěděla, jak se řekne skvělý nebo úžasný nebo tak něco podobného. FORMIDABLE :). V chemii nic. Budu mít dvojku. Budu mít samé dvojky. A jednu trojku z biologického semináře. Joo, nebudu mít čtyřku, to jsem vám ještě neřekla! Ne, nebudu se tím deptat...až 30. června, až to dostanu napsané. Ticho už x). V dějepise jsem nepsala zápis, protože prostě...mám tam uzavřenou známku (dvojku), písemku už psát nebudem a to je pak těžké se k něčemu donutit. v češtině písemka z literatury, nečekaně mám asi všechno (učení bylo tak trochu light :D), stihla jsem to (což se v posledních 3 letech asi ještě nestalo :D) a prostě dobrý pocit a o to jde :). Stejně budu mít dvojku, takže čeština uzavřená taky :). (NEE! JÁ NECHCI DVOJKU Z ČESŠTINYYY!) V zeměpise jsem udělala úkol do angličtiny,

"A jak ty rajčata jako chutnají? Slaně?" "Ne, kysele." "Rajčata jsou kyselé?!" "Bože, nevím ja chutnají. Prostě rajčatově!" ...víte, proto je nejím. Protože chutnají rajčatově :D. A dneska jsem na ně musela šáhnout. Musela jsem je nakrájet! Bylo to asi tak odporné jako se dotýkat mouky. Prostě nejvíc. Jsem rozmazlené dítě. A mám dneska sváték! :D ...co všechno jsem ochotna dělat, jen abych se nemusela učit nudnou literatuuru? :D Mějte se. Jo! Jdu najít parkury na trénink x). Killi