Mishko moje nejMishkovatější!!!

Tak vysvědčení mám. A prosím, jsem vyznamenaná :D. Tákováhle radost :). Teď se vrhám na belní a odjíždíme. Už od včerejška se nemůžu zbavit toho úsměvu, já se tak těším, že jsem včera skoro neusla. A ten úsměv... už mám křeč. Čekají mě 4 úžasné, bezchybné, dokonalé a nejvtipnější dny. Já se tak těším, že se mi pletou prsty, chce se mi smát i plakat. Ale štěstím. Protože já jsem vlastně... šťastná. Můj život je veselý. Já si nemůžu stěžovat :). Dokonce ani ta těžká písemka ve fráíjině a přepadový diktát v češtině mě nerozhodil. I když dělat takovéhle věci v takový slavnostní den (smích) je minimálně nemorální :D. Ale ať si. Jen malá černá tečka... NKSko moje, víš že tě tu nechci nechat... :(. Ale prosím, přejte mi to... Toho úsměvu se snad nezbavím :D. A ani nechci. Proč? Do očí mi svítí sluníčko a bratr už táhne po schodech cestovní tašku... Musím jít zabalit kartáčky na zuby :D. Vlastně jsem jen chtěla říct, že jsem šťastná. Ale nejen dneska. Už dlouho. Vlastně celý život. Mám všechno

Tady něco od veek, která rozšířila můj seznam oblíbených :). BAVÍ TĚ ŠKOLA? Jak kdy. Ale musím přiznat, že přestávky a některé hodiny jsou bezchybné.. ovšem jen díky holkám (mám vás ráda!). UŽ SI DOSTAL/A 5? Letos, tuším v říjnu, jsem dostala první 5 na gymplu, smích :D. Zatím byla poslední :D. Biologie je svině :D. A V KOLIKÁTÉ JSI VŮBEC TŘÍDĚ? 2.C, sím! MÁŠ DOBROU TŘÍDNÍ? Já jsem spokojená... fakt, neměnila bych :). CO BY JSI VE ŠKOLE ZMĚNILA? Schody, obědový systém, vedení... ehm :D. MÁŠ VE ŠKOLE NEJ KAMARÁDKU? To ne, ale mám ve škole dobré kamarádky :) CHODÍŠ VE ŠKOLE DO NĚJAKÝHO KROUŽKU? To myslíte třeba sbor? :D Nee :D. JAKÝ PŘEDMĚT TĚ BAVÍ? Literatura, angličtina (ale ehm, Kuba :D), chemie a začíná mě bavit biola, když jsme se vyhrabali z kytiček :) A NAOPAK CO TĚ NEBAVÍ? Fyzika, matika... bezkonkurenčně. BAVIL TĚ TENTO ŘETĚZEC? Ále... :) A MYSLÍŠ SI, ŽE KDYŽ PŘIPÍŠEŠ 5 BLOGŮ, KTEŘÍ TO MAJÍ UDĚLAT, ŽE JE TO BUDE BAVIT? Myslím, že už to má skoro každý a že NKS řetězáky nemá ráda

Člověk by řekl, že když jsou známky uzavřené, bude chvilku klid. A taky že jo... Nemůžu prostě popřít, že tenhle týden byl prostě v klidu. V podstatě jsem se do té školy chodila pouze bavit a smát. A kdyby nebylo toho ranního vstávání, možná bych řekla, že mě to bavilo. Třeba příště :D. V češtině jsme dobrali romantismus u nás. Dozvěděli jsme se spoustu nových informací, třeba že Božena Němcová byla příšerná feministka, vykašlala se na děti i manžela a odjela se zamilovat do Prahy. Dufy asi 15x za hodinu zopakovala, že Havlíček (snad ze zásady mu neříká Borovský) byl strašný pazúr (a ještě doslova řekla: "Připadal si důležitý jak hov*o na lopatě..." -tihle profesoři z nás mají udělat elitu národa?:D). Domluvili jsme se na termínu písemky (a možná nás to ani nepřekvapilo, i když vysvědčení ještě nemáme a už se vyrábí známky na nové popoletí). Příští týden bude mluvnice, tak bych si měla zipakovat ty latinské pády... Angličtina ještě stále nepřestala být vtipná. Ve středu Ku

Tohle se mi moc líbilo u Soophie :). Tužka nebo propiska? Propiska. Nemám strouhátko... :D Fixa nebo pastelka? Fixa. Nemám strouhátko... :D Bělítko nebo zmizík? Já zásadně šrtám (několika zmatenými čarami, nebo text celý začerním :D). Tady se už na strohátko vymlouvat nemůžu :D. Sukně nebo kalhoty? Podle příležitosti... V létě sukni :) Sluneční brejle nebo klobouk? Tak to je dilema... Miluju obojí. Báječný červený klobouk i mouchovské brýle... Televize nebo počítač? Počítač. Čína nebo česká kuchyně? Ach, jídlo. Dobrá čína se dobrému knedlo-vepřo-zelo skvěle vyrovná... Prstýnek nebo naušnice? Prstýnek s motýlkem :) Židle nebo křeslo? Křeslo, bez diskuze :D. Internet Explorer nebo Firefox? IE... doufám, že mě všichni neukamenujete :D Triko nebo svetr? Ten pocit, když se zachumlávám do teploučkého svetru... Ananas nebo hruška? Cokoliv, jen hrušku ne! :D Jahoda nebo meloun? Tak tohle je těžké... asi se opět nerohodnu, miluju oboje. Třešeň nebo kiwi? Hodil mi náušnice z třešní, třešňové náu

Doplňuju kruh, jak jsem slíbila :) Zima nebo léto? Léto, léto, léto, aaach... Černá nebo bíla? Bílá, bílá, bílá, bílá, komu by se nelíbila... :D Ipod nebo mp3? Mp3... ipod, to je už moc velký luxus :D Colorfullky nebo avatary? Asi avatary. Co je malé, to je milé :) Obyčejná čokoláda nebo bílá? Mléčná s oříškama a taky... miluju bublinky :D. Blendy nebo Colorizace? Blendy nemusím a colorizace jsou všude... Sama nevyrábím ani jedno. Asi jsem trochu mimo hru... Kdo má pokračovat? Můžete zopakovat otázku?:D Killi

Hodně štěstí, zdraví, hodně, štěstí zdraví, hodně štěstí, Killinčin blogu, hodně štěstí, zdraví! :D Tak je to tady. Dneska je to přesně rok, co jsem klikla na ten magický odkaz "založit nový blog". Už přesně rok Vás tady nepravidelně ohromuji (haha) svým inteligentním (haha) humorem (haha). První dva měsíce byly, řekněme a nepřehánějme, příšerné. Psala jsem děsné články, používala jsem zkratky, moderní slovíčka, někdy jsem dokonce (fuj!) šišlala, nebo psala W do slov, kam nepatří (to mi občas ulítlo i později, stydím se do teď). Nadchnul mě pocit, že si mé články čte celý internetový svět a bavilo mě to (do reality mě uvedlo počátadlo v březnu 2007). Proč jsem si blog založila? Největším impulsem pro mě byla internetová osobnost, blogový pojem a virtuální celebrita. Ano, Chiquitka. Chtěla jsem být jako ona, tak jako spoustu dalších lidí (ne, nevymlouvám se). Chtěla jsem mí stejnou návštěvnost, stejný počet komentářů, stejně vtipné články působit stejně sebevědomě, ironicky a

Dvě slečny ve společnosti aneb Začalo to tak nevinně. Vezmeme to v bodech, nebudu vás nutit číst slohovou práci o čtyřiceti pěti a půl stranách psanou těsnopisem :) Bylo odvážné vzít si na ples ty síťované punčochy... ale bylo to originální, jedinečné a všichni koukali :D :D :D (a náhodou jsem vůbec nevypadala jako... dívka na silnici :D). Vyšli jsme o půl osmé a byl to zážitek od první minuty. Já (v kabátu a botech): "Já nemám nic na krku!" Máma: "Ty jsi blbá!" Se zářivými úsměvy a neskutečně přesvědčovacím talentem jsme prodaly 2000 losů do tomboly. "Ale my už nechceme losy, my už máme dost..." -"Ale tohle jsou poslední, už nebudou, a tyhle jsou určitě výherní, teď budete mít štěstí... No fákt!" Tančily jsme nahoře i dole a na hrobaře dokonce dvakrát. Hrobař je totiž nejlepší, hned po Michalovi Davidovi. Skořicová kofola bublá v puse a opravdu mi nechutná. I když pak mi to bylo v celku jedno :D. Ohňová show byla... zajímává. Líbilo se mi to, do

Měla jsem chuť psát. Ovšem múza si dneska sedla vedle... Tak se nezlobte. Nejsem dokonalá. Bylo půl desáté. Nestávalo se, že by v tuhle dobu ležela v posteli a koukala na hvězdy ze svého obrovského okna /které každý večer chytalo její pohledy/. Dneska ano. /Ano?/ Čekala na padající hvězdu. Chtěla si něco přát, i když v tuto chvíli sama nevěděla, které přání z těch desítek /desítek dětských přání.../ vybrat. Možná, že jen čekala, až víčka samy klesnou a ona bude bezbolestně prutovat přes říši snů /ačkoliv jí se sny nikdy nezdály/. Byl pátek a ona byla sama doma. Kolikrát se už tohle stalo? Snad nikdy. Poprvé odmítla rodinný víkend na chalupě. Kvůli plánu, který ji tři týdny udržoval úsměv na rtech a který teď jako by nebyl. Poputuje zpátky do krabičky "sny" /ačkoliv jí se sny nikdy nezdály/. Věděla proč, ale nebylo to důležité. Důvod jako tenhle se vždycky najde, i když i přes to se nechystala někomu něco vyčítat. Jen při představě, že celý víkend stráví sama v obrovském domě,

... aneb co jste chtěli, to tu máte. S veškerou úctou. Killi

Prosím pomoc. Jedině vy můžete znovu navodit můj duševní klid. Který design je lepší? Respektive který tady chcete? Hlasujte v anketě, prosím... Já kvůli tomu snadani nebudu spát... prostě NEVÍM! Nevím a nemám z toho dobrý pocit. Tak prosím, s veškerou úctou prosím všechny legální i nelegální čtenáře... Design č.1: ---------------- Design č. 2: Vaše lehce zoufalá Killi

Prof.: "Tak, a teď vydělíme tyto dvě numerá..." Aneb jak vyvolat záchvat smíchu snadno a rychle. Killi

Tohle jsme vyplňovali ve škole. Možná je ty moje odpovědi nepotěší, ale jsem přece jenom ubohý student :) Proč jsi šla na gymnázium? Uvažovala jsi o jiné škole? O jaké? Co jiného dělat před medicínou? Co se ti vybaví, když se řekne Gymnázium Františka Palackého? Růžová krabice... Jak zvládáš učení? Myslíš, že by mělo být obsáhlejší? Obsáhlejší? To snad jedině za trest, ne? Jak nejčastěji trávíš přestávku? Když se zrovna neučím, stojím v řadě na automat nebo se snažím zvládat chronické záchvaty smíchu. Myslíš, že by se mělo konat více školních akcí? Všeho s mírou... Myslíš si, že jsou víceleté třídy lépe připraveny k maturitě? Ne, ale ony si to očividně myslí... Kam bys chtěla jít po gymnáziu? Medicína, medicína, medicína :D. Co si myslíš o úrovni výuky na našem gymnáziu? Vyšší než obvykle :D. Který profesor je ti nejsympatičtější a proč? K******... prostě od pohledu :D. Kolik času věnuješ přípravě do školy? Někdy tři hodiny, někdy pět minut, někdy ani to ne. Je to nárazové... BUM. Co ř

Stane se, takhle po ránu... :D RRadulllka NKS (12:26 dop.) : Na ty louce zeleny Jen tak pro zmenu Pasou se tam hyeny Na misto jelenu RRadulllka NKS (12:26 dop.) : zeru tyhle verse nejvic RRadulllka NKS (12:26 dop.) : :-D RRadulllka NKS (12:26 dop.) : teda az po tobe *Klaruschka* (12:27 dop.) : a jak je melodie? :-D RRadulllka NKS (12:28 dop.) : to neni pisnicka :-D *Klaruschka* (12:28 dop.) : aha :-D :-D :-D

Protože se mi záhadným způsobem zvěřejňují články, na první pokus, a dokonce rychle, udělám si ještě ten řetězák od Soophie :) Deset nejlepších přátel? Nejlepší je jen jedna... :) Devět věcí, které potřebuji k životu? Rodinu, NKS, přátele, psy a agility, jídlo, vodu, něco do plic (tím myslím jako vzduch), smích, slunce, prázdniny.(zaokrouhleno na deset, teda... :D) Osm dobrých vlastností, kterých si na lidech vážím? Když si lidí vážím, tak celkově :) Sedm špatných vlastností, které na lidech nemám ráda? Sobeckost a aroganci. Tyhle dvě nenávidím. Šest nejoblíbenějších skupin? Kryštof, Chinaski.. šest? :D Pět životních lásek ? Kde bych jich tolik vzala? Vždyť je mi šestnáct a třičtvrtě :). Čtyři lidi, pro které bych byla ochotna zemřít? Čtyři... smutný život, kdybych byla ochotna zemřít pro tak málo lidí. Myslím, že všichni, na které myslím, si to uvědomují... :) Tři životní motta? Život je pes a žít je psina. Po bouři vždy vyjde slunce. Don't eat yellow snow. Dvě životní chyby? Léto

Začalo to nevinným sdělením na icq... "Já mám děsnou chuť jít do kina." -"Tak jdem, co hrajou?" A bylo to :D. Protože spontánní akce jsou ty nejlepší. O film nešlo... chtěly jsme prostě do kina. Tohle byla jediná věc, kterou hráli. Prostě maloměsto. A horory jsou prostě náš osud, nejspíš. Chtěly jsme se smát, mluvit na hlas, sedět úplně vepředu, jíst načosky a nechutnou omáčku a bublat kolu. Jo, byly jsme děsné. Smály jsme se pořád, komentovaly film a vedly debaty. Křoupaly načosky co nejhlasitěji a měly nohy na sedadle před náma. Lituju těch deset lidí, kteří tam byli a seděli za náma. Ale přesně tohle jsme chtěly... užít si to. A taky že jo. Není špatné být jednou za čas kulturními barbary. Vlastně... je to super. Zůstaly jsme sedět a odcházely, až když bylo zhasnuto a byla zatažená opona. K filmu... Prý to byl už nějaký 4 díl, ale pochopily jsme to, a to se často nestává. Nemám sci-fi ráda, ale tohle byl dobrý sci-fi horor. 99% obyvatelstva na Zemi bylo zmutováno

Jen ať ten článek nepíšu zbytečně... :D.

První den ve škole po prázdninách. Není nic horšího, není nic náročnějšího. Jak psychicky, tak fyzicky. Tohle nešlo. Byla to generálka na školu č.1 (zítra bude generálka č. 2). V šest ráno jsem se hrozně lekla budíku. Vyskočila jsem z postele a okamžitě to řvoucí rádio vypnula. Už dlouho jsem nevstala takhle na první pokus... Oblíkla jsem se, uvedla do stavu "skoročlověk" a uvařila čaj, vyvenčila psiska a vypila studený čaj. S náskokem 5 minut jsem vyrazila do školy. Čím to je, že je tam taková kosa? Snad ne tím lednem? Nevíte, jestli nemá přijít v únoru nějaká teplá fronta? Nebo nevíte něco o náhlém zhoršování globálního oteplování? Nechci toho moc.. jen teplo! A první hodina ve druhém patře! Ha! Naschvál. První den po prázdninách by se celá škola měla povinně učit v jídelně (tj. v přízemí). Chemie byla náročná. Neschopná souvislého přemýšlení jsem měla kreslit nějaké izomery... V hlavě mi blikala kontrolka "nedostatek spánku". Bylo to krušné. V češtině jsme si roz

Krátké. Letos to prostě bylo krátké. Kratší než obvykle. Bylo to tak krátké, že bych o tom ani nemusela psát. Ale jo. I když to letos tak uteklo, stalo se spoustu věcí a celou dobu jsem měla FAJN náladu. Užila jsem si to. Štědrý den byl báječný. Vyspala jsem se úžasně, odpoledne jsme šli na mši (to bylo fajn... a ta cesta zpátky... NKS navždy :D). Večer jsem prostřela stůl (to si vždycky nejvíc užívám) a táta připravoval kapra (mamča mu pomáhala... paradox...chi). Pak přišla babi a děda, večeřeli jsme, pak se zpívaly koledy... a pak jsme se vrhli na dárky. Za ty roky už je nějakou samozřejmostí, možná dokonce tradicí, že já čtu jména na dárcíxh a bratr se sestrou je roznášejí dotyčným jmenovaným lidem :D. A co jsem dostala? mobilní telefon NOKIA 5300 (jo, ten červený vysouvací s paměťovkou, USB kabelem a sluchátkama (jo, ty sluchátka hrajou obě dvě... jak úžasný pocit... i když jsem ty červené polštářky nemusela ztratit na horách... ale co, stejně se mi s nima nevlezly do uší)) webcame

... jen jestli funguje blog.cz...