Ples, 18. 1. 2008

Dvě slečny ve společnosti aneb Začalo to tak nevinně.

Vezmeme to v bodech, nebudu vás nutit číst slohovou práci o čtyřiceti pěti a půl stranách psanou těsnopisem :)

Bylo odvážné vzít si na ples ty síťované punčochy... ale bylo to originální, jedinečné a všichni koukali :D :D :D (a náhodou jsem vůbec nevypadala jako... dívka na silnici :D).
Vyšli jsme o půl osmé a byl to zážitek od první minuty.
Já (v kabátu a botech): "Já nemám nic na krku!"
Máma: "Ty jsi blbá!"
Se zářivými úsměvy a neskutečně přesvědčovacím talentem jsme prodaly 2000 losů do tomboly.
"Ale my už nechceme losy, my už máme dost..."
-"Ale tohle jsou poslední, už nebudou, a tyhle jsou určitě výherní, teď budete mít štěstí... No fákt!"
Tančily jsme nahoře i dole a na hrobaře dokonce dvakrát. Hrobař je totiž nejlepší, hned po Michalovi Davidovi.
Skořicová kofola bublá v puse a opravdu mi nechutná. I když pak mi to bylo v celku jedno :D.
Ohňová show byla... zajímává. Líbilo se mi to, dokud nechtěli dobrovolníka. Prý mladou hezkou slečnu... A já tak doufala. Stejně si šel ségra pro tebe... Bylo mi tam vážně horko.
A pak ty dva nechtěné polibky!!!
Ale dostala jsem za to dvě svíticí tyčky. Nejlepší bylo, když s nima táta pařil. Na jahody mražený :D.
Když se přehoupla půlnoc (moc hezky jsi to vystihla, víš?), užívaly jsme si kolu s rumem. To by bylo, aby rumové princezny nedostaly ruma :D.
A když už nikdo tančit nechtěl, my tančily samy. Na prázdném parketě a všichni na nás koukali... ale to bylo prostě nejlepší.
Bakl*k byl postrach, když on přicházel, my odcházely. Ještě, že se hrálo v obou patrech! :D
A byl tam Čunek! A mamča se s ním normálně zdraví! :D
Prostě miluju plesy. Musíme si zas něco najít... A musíme jít zas. Protože to jsou božské akce. A Míša David... :D.

Mám z toho smích, když si na to vzpomenu. A ty nejlepší zážitky. Protože jsem děsně ráda s tebou a protože děsně ráda tančím a protože... Víte, jak skvěle se paří s našima? Rodiče si prostě musí člověk vybrat :D.

Odcházeli jsme poslední. Ale to bylo právě nejlepší. A kdyby nepřestala hrát hudba, ještě bychom tam vydrželi. A rádi :D.
A mohli jsme si vzít věci, co si nikdo nevyzvednul v tombole... spoustu zákusků, jogurtů a tak :D.
Když jsme se ve tři ráno vraceli nočním městem... bylo to dál než obvykle :D.

Prostě ty a já, my dvě, skončily jsme k ránu a domů se nám nechtělo.
Tohle se musí opakovat. Mám tě ráda!

A několik vybraných fotek... abyste neřekli, že jsem si to vymyslela xD (nebudeme řešit to, že vypadám jako největší idiot na této planetě):