Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z únor, 2014

26. února 2014

Zdálo se mi, že mi chtějí nechat vytetovat na tělo (nevím kam) projekt o Bradu Pittovi, který jsem na základce vypracovávala do angličtiny, - v celém znění; snad ještě nikdy jsem neměla větší radost, že už mi zvoní budík; ponaučení: nechodit spát v deset večer, moje podvědomí (nebo co je zodpovědné za sny) se nudí a vymýšlí můrové nesmysly. Killi

25. února 2014

Odpadnutí odpolední tříhodinové přednášky nám udělalo neskrývanou radost a mě ty pocity vrátily zpátky na gympl, kde jsme každou velkou přestávku s napětím sledovali, co nám následující den odpadne; volné odpoledne nezůstalo nevyužito, byla jsem cvičit a ve čtvrtek jdu zase, budu rambo. Killi

24. února 2014

Chyběl mi ten pocit, že je všechno v pořádku; a že jsem jeho; je to krásné stejně jako dnešní jarní Praha; nebo víc; víc! - už zase nechybí. :) Killi

23. února 2014

Je hrozná škoda zabít tak krásný den šílenou kocovinou, ale copak je to špatně, celý den se válet v posteli, půlku odpoledne prospat a nechat se krmit samýma dobrotama (vepřová panenka, zelňáky, dort, topinky s míchanými vajíčky)?; nejlepším lékem na kocovinu je spousta dobrého jídla! :) Killi

22. února 2014

Super párty nedaleko Temelína (miluju tu cestu kolem něj, ale ne po tmě, zatímco jedeme 200 km/h :D); potřebovala jsem to někomu říct aneb jsem v pohodě; Z. tančí tak... tak že se musíte cítit božsky; sex na veřejnosti! Killi

21. února 2014

Ne-li já, nikdo jiný ať není, hořké jsou sliby žárlení, zločiny z vášně, znáš mě, nenech se otrávit. aneb nevím, nevím, nevím, nevím, nevím a neumím to ani nějak zformulovat, abych k tomu - zcela výjimečně - něco řekla; tak asi dobrý. :P Killi

20. února 2014

Znovu jsme byli bruslit v Olympijském parku na Letné, ale už tam bylo opravdu moře lidí; poslední rok si krátím cestování (metrem, tramvají, vlakem) čtením pokleslejší literatury na mé čtečce v mobilu a poslední tři dny mi leží v hlavě (a stále mě baví) dvě věty. "Upřímně, měla ty největší hnědé oči, co jsem kdy viděl. Kdyby se ještě trochu zvětšily, vypadala by jako lemur." (Christina Laurenová, Božský cizinec) Killi

19. února 2014

Martina Sáblíková obhájila titul olympijské vítězky na 5km, štafeta vyhrála v biatlonu skvělé stříbro a celá republika se večer proměnila v nejchytřejší hokejové trenéry - neříkám, že mě to nemrzí, zvlášť, když jsme na to měli (a panu Hadamczikovi jsem to moc přála!), ale dovolím si říct jen jedno jediné: HOŠI DĚKUJEM!!!, jsem hrdá Češka a už teď se těším, až se za 4 roky opět pokusíme zopakovat Nagano. Killi

18. února 2014

Pivo, vodka, tatarák (kooneečněě!) a hokej ve společnosti celé advokátní kanceláře - nestežuju si a prý nedělám ostudu a jsem skvělá. :))) Killi

17. února 2014

Gabča Soukalová se konečně dočkala medaile z biatlonu a do české sbírky přidala stříbro; já jsem úspěšně zahájila letní semestr tím, že jsem hned na první přednášku přišla pozdě, a za odměnu jsem si koupila mrože v bílé čokoládě a snědla ho cestou domů, protože tahleta zima mě neskutečně baví, i když jsem ještě včera fňukala, že chci na lyže (stále chci, ale jarní Praha je něco, čeho nebudu mít nikdy dost). Killi

16. února 2014

Zlatá Eva Samkovááá a opravdu zajímavý den, jsem zvědavá, jaký ty pocity budou mít další vývoj (ne, nemusely by mít žádný.. :)) ). Killi

15. února 2014

Na AG plesy už jsem asi nějak hodně stará :D; mohla bych o té noci napsat román na pokračování, ale ta věta je naprosto dostačující :D; smekám před tátou, který koupil k Valentýnu mamce lístky na operu a to přesně na ten čas, kdy hrajeme hokej se Švýcarskem - dneska jsem já jeho online sms informátor (a ty žízeň) a to je čest :D; sežrala jsem tunu zákusků a za to půjdu do pekla. Killi

14. února 2014

Snídat u dopoledního olympijského reprezentačního hokeje, zbytek dne tak nějak nestíhat (dobu) a odjíždět vlakem do Kroměříže na tradiční (už třetí) ples AG s pocitem, že jsem sexy a asi se hodně opiju; Valentýna neslavíme, ale že mi k němu popřál průvodčí, to mě potěšilo. Killi

13. února 2014

Nečekaně stoprocentně úspěšná byla soukromá mise ve škole, kdy jsem měla za úkol sehnat všechny vyučující a nechat si zapsat známky ze zkoušek taky do indexu, doma pak pozdně snídat hermelín s meruňkovou marmeládou (oblíbená kombinace už od Francie a vzpomněla jsem si na ni až po takové době!), pak do práce na půl dne a výjimečně domů už ve čtvrtek, což akorát popořilo pocit, že je všechno nějaké divné- až na to, že mu chybím, to je nevím jestli v pořádku, ale hřeje mě to nějak víc než jindy. :) Killi

12. února 2014

Je vážně depresivní odcházet do práce ve chvíli, kdy se z ní spolubydlící vrátí, nevidět hokej a myslet si samé hrozné věci o lidech, kteří v době olympijského hokejového zápasu české reprezentace volají do pojišťovny, ale ještě že mám Toma, který mi to online zprostředkovává líp, než idnes. :D Killi

11. února 2014

Gabča Soukalová ve stíhacím biatlonovém závodě k českým úspěchům přihrála bramborovou medaili - naprosto hvězdným výkonem; zase mě baví vracet se z práce domů. :)) Killi

10. února 2014

Žijeme olympiádou - Ondra Moravec do sbírky českých medailí přispěl stříbrem z biatlonu ve stíhacím závodu na 12,5 km a MY jsme byli skoro u toho: olympijský park na Letné představuje nejlépe investovaných 80 miliónů v historii Prahy, po oslavě medaile jsme zbytek odpoledne probruslili a k tomu nám živě hrála kapela The TAP TAP; doma k večeři Tom připravil lososa s grilovanou zeleninou a tak jsme důstojně oslavili jeho úplně úplně úplně poslední předstátnicovou - a jak jinak než úspěšnou - zkoušku; miluju. Killi

9. února 2014

Pocit, že zase začíná být všechno správně, k tomu skvělý den v rodinné kruhu a jak jinak než u olympiády - Martina Sáblíková přidala stříbro na 3km trati! Killi

8. února 2014

Půl dne na agi závodech v Ostravě s partou super lidí a zbytek dne u televize - Jarda Soukup vybojoval první olympijskou medaili, bronz v biatlonu!!! Killi

7. února 2014

Sochi 2014: START! a sport a politika se dohromady nepletou. Killi

6. února 2014

If there are no ups and downs in your life it means you are dead; Now is good. <3 Killi

5. února 2014

Obrázek
Když víte, že ten další den nebude stát vůbec za nic, už večer před, když (ne)usínáte, a ani k tomu nemáte žádný rozumný důvod (důvody ke smutku většinou stejně nejsou rozumné, trubko), jen si připadáte hrozně moc daleko od všeho hezkého (a taky máte PMS). Ja vím, já vím, já vím, ale je to rozveselovací! Killi

4. února 2014

Dnes se cítím nepřemožitelně, protože jsem si u svého operátora vydobyla a zařídila lepší nabídku, než nabízí veřejně na trhu, a ani mi s tím nemusel pomáhat pan právník, a chci víc filmů natočených v Praze, protože mě baví poznávat, kde to je! :)) Killi

3. února 2014

Genetici, jak velká je šance, že mé děti zdědí aspoň trošku krásy po mé sestřenici (mých sestřenicích!) - je vůbec nějaká? Všechno nejlepší! :) Killi

2. února 2014

Všude dobře, u babičky v Šenově božsky, a teď vlakem zpátky do Prahy dřív, než bych chtěla, a s hloupou barbie slečnou v kupé - dva kluci, kterým část cesty dělala společnost, si nahlas oddechli, když v České Třebové vystoupila: "Je trošku jednodušší, že... " -"Je dost jednoduchá. Studuje DiS., tyvole. " "Když jsem byl opilý, tak mi to tak nevadilo." -"Snad nebude stát na nástupišti a posílat ti pusinky." "Tyvole, snad ne!" Killi

1. února 2014

Není to překvapující, v sobotu se vždycky něco "nečekaně" stane - nepsané pravidlo, ale odpoledne bylo tak moc fajn, jak jen může být, když se sejdou dvě "holky od psů" a ke dvěma pivům (třináctka a medové) sní každá 1x míša řez se šlehačkou, 1x marlenku světlou se šlehačkou, 1x nakládaný hermelín s chlebem a napůl sáček brambůrků: "Když on se o té svatbě zmiňuje spíš v negativních souvislostech." -"Musíš mu to naklikat." :D :D Killi

Start

Bude to takový můj osobní pokus. Dřív jsem si psala papírové deníčky. Na prvním stupni základky jsem si psala pečlivě každý den, co jsem dělala ("Zrovna ta kráva ve třídě hystericky popisuje, jak ji tlačí boty."). Týden. O pár let později, inspirovala mě tuším nějaká knížka, jsem si pořídila velký sešit a každý večer jsem si do něj zapsala jednu větu ("Babičce bouchla lednička."). Kupodivu mi to vydrželo dlouho, asi dva roky. Popsala jsem asi 2 sešity a přestala jsem psát někdy v době, kdy jsem založila tenhle blog. Tohle bude pravděpodobně můj poslední deníček, který si píšu. Nebo alespoň který píšu sama o sobě. Opravdoví dospělí velcí lidé si většinou deníčky nepíšou. Pokud nejste Viewegh. Nedávám si žádné cíle, jak dlouho to vydržím. Prostě tak dlouho, jak budu chtít. Každý den jednu větu. Killi