Sestra si právě vzpomněla, že si na Vánoce chtěla přát kompas :D. Stojí vedle mě, třepe miniaturním plastovým rádobykompasem z časopisu Kačer Donald ve vzduchu a nadává bratrovi, že ho zmagnetizoval :D :D :D. Scéna jako z dokumentu "Psychiatrické léčebny v ČR" :D. V nějakém testu na facebooku s názvem "Jaké zvíře tě vystihuje?" mi vyšlo, že kráva. Samozřejmě mi to udělalo ohromnou radost a cítila jsme se mnohem líp než před testem :D. Mělo se to jmenovat "Chcete snížit sebevědomí?" :D. Doslovné znění: Kráva- Jsi úplný flegmatik..Je ti všechno jedno ..Avšak máš úžasný smysl pro humor..:-) V horoskopu taky žádná sláva. Prý pomlouvám (já jsem ta nebezpečná, opravdu veliká mrcha :D), odmítám si důvěřovat (již 17 let, vážení :D), pohádala jsem se s partnerem (asi imaginárním :D), nemám do ničeho financovat (tak když není co... :D) a mám jíst kuřecí maso, šalvěj a ovesné vločky (dohromady? :D). Zní to hrozně pozitivně :D. Líbilo se mi jen to, co píšou k mém

Autoš*ola. Nemám slov. Jen několik málo vět :D. V pondělí ráno jsem byla v nemocnici pro potvrzení, že co se týče mého zdravotního stavu, nemám důvod se autoškoly nezúčastnit. A dostala jsem ho. Poznala jsem všechny barvičky (fuj) i písmenka (snad rok od roku menší :D). Chodím do nemocnice ráda. A nic mi nevadí, dokonce i odběr krve (mé vlastní:D) sleduju s nadšením. Co ale nemůžu vystát, je měření tlaku. Nenávidím, jak se to nafukuje, pak to začne pípat a... Brr. Fuj, fuj, fuj. Tentokrát jsem měla neuvěřitelné štěstí, sestřičce se naměřené hodnoty moc nezdály, a tak se rozhodla můj tlak ještě jednou přeměřit (pro velký úspěch). Po dlouhém vnitřním boji jsem nakonec neutekla a nechala si tlak znovu změřit (rezignace). Nečekaně byla naměřená hodnota úplně stejná jako 2 minuty před tím (třeba kdybych se uklidnila, přestala stresovat a kdyby se moje srdce rozhodlo nevystřelit mi z hrudníku, byly by ty čísla normálnější). Sestřička zmateně pokrčila rameny a sdělila mi, že mi tlak kdyžtak j

Nemám vůbec chuť něco psát. Tak snad někdy jindy. Tádydádydádydátatatáda. "Nebojte se zítřků, třeba žádné nepříjdou."

Stále nemám time :D. Ozvu se zítra v noci asi :D. Pátek je můj hlavní vysílací čas :D. Smějte se nádherně,uuu :). Killi P.S.: Víte proč je v první větě slovo time ? Abych v tak krátkém nečlánku nepoužila 2x slovo čas. "Myslím, že nám všem už z toho všeho hrabe..." :D :D :D A né snad? :D

Nemám čas. Zítra autoškola. Gympl hadra. Vyznamenání chci. C'est tout. -killi-

Uč sa jedným okom a jedným uchom. Druhé nechaj na zajtra. Heslo týdne, jasné? :D Já ten gympl prostě žeru. Zvlášť takhle kolem druhé ráno... Jou, tohle bylo foceno v největší krizi v noci ze středy na čtvrtek :D. Dobrou noc a smrt pondělkovým depresím! :D Killinková

K aktuálnímu dění pár mých slov. Upozorňuju, že to nejsou názory objektivní, dokonce ani v nejmenším. Spíš moje subjektivní pohledy na věc hodně ovlivněné momentálními předsudky (ovšem nikoliv předsudky společnosti, ale předsudky mými). Kaplického jsem neměla ráda. Stal se pro mě neskutečným vandalem, samozřejmě kvůli chobotnici. Jak může architekt navrhnout postavit něco takového zrovna v těchto místech Prahy? Nikdy nepochopím. Ale nemyslím si, že Eliška s ním byla jen kvůli penězům. Je mi jí docela líto. Zato Čunka jsem ráda měla. Jeho odchod ještě více zvedl mou nechuť k naší politické scéně. Zajímavý rozhovor s ním je tady. Některé odpovědi jsou opravdu výborné. Ta rezignace mě štve, odejít měl Kalousek. Určitě je něco špatně, jakmile se začne politická strana trhat zevnitř, ale odchod Čunka je podle mne tím nejhorším řešením. Škoda. Asi se dám k anarchistům (žádná vláda, žádný stát) xD. A pan Havel , to je srdeční záležitost. Úžasný exprezident, silná osobnost, velký vzor. Klau

Jako Alenka v říši divů. Ale snad to není tak zlý. Nikdy jsem neuměla pracovat s mapou, ikdyž při mém posledním navigování v autě jsme špatně odbočili jen 2x. Automapy jsou největší zlo :D. GPSky jsou mi milejší, když zrovna fungujou (Pepo :D) a když jde o spolupráci s těmi nejlepšími (Pájo :D). "...bude v očích mít úžas jak Alenka v říši divů..." Nemám ráda, když se musím rozhodnou, zda jít vlevo nebo vpravo. Nejradši chodím rovně a radši doufám, že ta cesta vede jinam, než abych uvěřila racionálním vysvětlením a odbočila... Smích a povzdech. "Dáš si kafe?" -"A máš mlíko?" "Jasně." "Tak jo. Tři ku jedné." Have a nice day. Killi*

Včera relativně fajn den. Určitě víc než 4 předchozí dny. Ale teď... Okamžiky, kdy se i k tomu předstíranému úsměvu donutím jen těžko, jsou pro mě jedny z nejtěžších. Ale já dneska jen nechci být sama. Prosím. Dneska ne...

Poslouchat očima a sledovat chuťovými pohárky... Ano, ano, ano. NKS* se zítra vrací. Vůbec nevim kdy a jak a proč. Nevadí, hlavně jestli je v pořádku. *doufám* 40 volných minut do Vodafonu k čemu? Teď už volně k odběru. Zítra/dneska volám do Šenova a všechny ty minuty protelefonuju s nima. Jsou jediní, kteří se mnou ještě chtějí mluvit. (Nelituju se, dobře mi tak.) A v pátek se prostě seberu a jedu tam, i kdyby se dělo jánevímco. Těším se. Stejně by to byl další z těch víkendů, kdy čekám na zázrak. Kdy si to čekání krátím koukáním z okna. A stejně se nedočkám. Až pak ani nevim, na co čekám. Vyčítavé pohledy si schovejte na jindy. Co si pustit k úsínání? Gilmorky vs. Kvaska. Měla bych si pořídit někoho, kdo by kdykoliv odpovídal na mé otázky. ??? Zítra/dneska nevstávám. Nechci. A jdu se najíst. Brzká snídaně. V trávě. Ano, to těžko :D.

Týjo, už je zas sobota xD. *stop pesimistickým kecům* Spíte? =)

Moje sny jsou ještě víc absurdnější než můj reálný život :D. Je to všeobecně známý fakt, že mě se nikdy nic nezdá a když už, tak zásadně noční můry. A pokud se mi zdá něco jiného, vždycky to stojí za to. Třeba jak jsem v zamčeném hračkářství rozžvýkávala tužky... :D. Ani tentokrát, v noci z úterka na středu) to nebyla vyjímka. Popis snu bude velice stručný. Bylo to ráno, u nás doma, v nejvrchnějším patře. Bylo to ráno, takže nevím nic, co se noci týče. To tam nebylo a ani si nevzpomínám na nějaké náznaky, ze kterých by něco vyplynulo :D. Stála jsem v koupelně před zrcadlem, vedle mě stál Martin (alias Pan M.) a čistil si zuby mým zubním kartáčkem. V životě nikdy bych nedopustila, aby na můj kartáček někdo jenom šáhnul! :D Začala jsem si rozčesávat vlasy, které mi najednou začaly vypadávat a poslední scéna je, jak tam stojím, na hlavě mám regulérní pleš a on si vedle mě pořád čistí zuby. A to je jako konec :D. Nechápu to, ale když jsem se probudila, měla jsem dost :D. Něco takového

To mi neuvěříte, do čeho jsem se zas nechala zatánout. Já mám facebook . Fakt :D. Sama to nechápu :D. Zatáhla mě do toho Pája. Nejdřív jsem si vytvořila (nevím dosud jak :D) profil s nečekaným názvem Klára Krupičková, ale po zjištění, že tam jsou Kláry Krupičkové tři a po nepovolení změny jména (kdo by čekal 24 hodin na zamítnutí změny? :D) jsem provedla revoluci a vytvořila jsem profil Klára Killinková Krupičková :D. Téměř dokonalé, viďte? :D Jo. Moje přijímení bylo vyplivnuto do všemocného světa internetu. Očekávám teroristický útok na náš dům, nejpozději včera. Nevyznám se tam. Panuje tam chaos, anarchie a zmatek -to je přesně pro mě :D. Vůbec tam tomu nerozumím, ale už mám 3 přátele a fotku v profilu. Muhehe. Podle pocitu bych řekla, že jsem blízko dosažení nirvány (můžu od vás klidně pozdravovat Kurta, teda jestli je to ten, co už umřel a jestli si to zas nepletu s Metalicou, od které znám jednu písničku a už ji dokonce i poznám-někdy, od Nirvany znám dvě, které moc nepoznám a pl

Moje dveře do pokoje jsou na delší povídání. Je to jedno z míst v mém pokoji, na kterém praktikuju své nepříliš rozvinuté tvůrčí schopnosti. Různé výzvy, citáty, obrázky, nálepky... A poslední přidaná aktualita je tahle: Zatím to nikdo nepochopil. Je to snad tak sofistikované? :D Mě se to líbí. A je to trefné... Smích. Killi*

...vidíte člověka, to však je nebezpečný živočich.

"...jediný co se tu cení je tvý nehorázný snění..." Snění snílků. Ve vězení. // K.

"Zažil jste nevinu, pomstu, žárlivost i obyčejnou zlost." Ztrácíš se mi a strašně moc bych si přála, aby to byl jen můj subjektivní, přecitlivělý pocit. Abys přišla, vyvrátila mi ho, rozesmála mě. Umíš to nejlíp a víš to. Vzdaluješ se mi a třeba ani necítíš, jak moc tě nechci pustit. Chybíš mi, a tím nemyslím jen ty poslední dny, které trávíš na svazích. Snowboarďačko (moje...). Myslím třeba ty okamžiky, kdy jsi doma. Pár kroků, pár metrů, svítíš v pokoji... A připadám si jako poslední na světě, jako mimozemšťan na cizí planetě, jako jediná zelená lentilka mezi červenými. Jsi šťastná. Zamilovaná. Spokojená. A já ti to tolik přeju, určitě nejvíc ze všech lidí, co znáš, jsem si tím skoro jistá, mám tě ráda. A přesto ten kousek mého sobeckého já by chtěl mít na svědomí aspoň kousek toho tvého štěstí. Nemám ti co vyčítat a ani to nedělám, nemám proč. Naučila jsi mě to... Možná o tom nevíš. Někdy je to těžké, víš, zvykla jsem si na tebe. Za těch 12 let... Zvykla jsem si mít tě ved

Ty rubriky jsou zbytečnost největší. Stejně ty články vždycky hodím, kam mě napadne a samozřejmě pokaždé jinam xD. Tak dnešního dne jsem se děsila snad týden dopředu. Masochistický čtvrtek. Jako by nestačila písemka z matiky, z komplexních čísel, což jsou asi tak 3 měsíce učiva. Ccc. Naše dokonalá třídní nám k tomu musí narvat ještě škaradě těžkou písemku z biologie a když připočítám to potencionální zkoušení z češtiny a můj včerejší odpor k práci, byly z toho vyhlídky na depresivní odpoledne a dlouhou noc. A taky že jo. Ze školy sice o půl třetí doma, ale úplně mrtvá. Písemka z fyziky se vždycky podepíše na mém fyzickém i psychickém stavu. No, moc hezké odpoledne to bylo. U biologie se mi kolem páté podařilo usnout xD. Probudila jsem se asi za hodinu v naprostém šoku, sekla jsem s biolou a šla se najíst xD. Vypila jsem 0,5l ice coffee a... a biologie pokračovala. A po biologii matika. A pak se biola lehce střídala s matikou, přičemž matice jsem celkem věnovala asi tak hodinu xD. A spá

...přežiju všechno. Potom ať příjde potopa. Mám pocit, že umírám. Gympl hadra. Peace.

Až budu žít v jiné dimenzi, zhruba někde tam, kde má den 25 hodin a týden 8 dnů, tak potom budu schopna něco obsáhlejšího napsat :D. Škola mě zabije. Tento týden je smrtelný. Poslední před uzavřením známek. A všichni si profesoři si myslí, že jejich předmět je nejdůležitější, a všichni si chtějí najednou vylepšit známky o dva stupně ALESPOŇ :D. Achjo. A to jsem vždycky chtěla umřít smíchy... "Až já budu v hrobě spát a ty půjdeš okolo, zakopni a zlom si hnát, ty falešná potvoro ." Chinaski: Pojď si lehnout Napadá mě několik lidí, kteří by mi určitě přesně tohle moc rádi řekli. Navíc se silným důrazem na ta tři zvýrazněná slova. Tralala xD. Mějte se. A neučte se xP. Killi* Prý reaguju impulsivně, nepředpokládaně a přehnaně, když piju alkohol. ... měla bych se nad sebou zamyslet. No, to snad radši ani nebude nutný ;D. Vyznamenání? Mít či nemít? Co ty na to, Shakespeare? :D

"Díváš se do oblak a mluvíš jenom tak..."

Řetězoidní! xD Minimálně půl roku jsem neřetězákovala, možná i dýl. Ale když tenhle je po dlouhé době od veek * 1.Tvoje jméno? Klára. Bacha na Klárku, na tu jsem alergická. Prostě Klára. 2.Nick jméno? Killi, Kopretinka, Koloušek xD (vrr! Radano!:D ), Klarinet, Princezna, Slečna, Debil, Magor, Kráva, Veverka, Pizi, BIJAN :D :D :D. Stačí? 3.Nejlepší blog? Všichni, kteří jsou napsaní na čestném místě :D (klikněte na motto ;D ). 4.Nejlepší sport? Agility, jupijeeej. I když v poslední době vůbec nemám čas :(. A lyže, třeba, když je chuť. Jinak sport? Pro mě je to slovo jednou z nejhroznějších nadávek :D. Ale fandím ráda. 5.Nejlepší předmět? Tak nevim, teď, před pololetím, asi žádný :D. Ale pokud chci odmaturovat, měla by mě bavit chemie, biola, čeština a angličtina. Bohužel tomu tak není :D. 6.Nejhorší předmět? Nechce se mi tu vypisovat všechny předměty, které jsou pro mě scifi :D. 7.Vysněný kluk? Tak to klidně vypíšu... s tím nemám problém :D. Vysoký (čti vyšší než já), delší tmavé vlasy (

"Kterej kretén tam nedal tu klec!" :D Tady je krásně. Všude tolik sněhu a do toho Sluníčko... Normálně bych teď neseděla doma ale toulala bych se někde s psiskama, ale dneska? Dneska se toulám leda tak myšlenkama a celý víkend to nebude jiné, musím během víkendu zničit ty potvory, co můžou za mutaci mého krku a rýmu. Matrix. Ráno byla fakt neuvěřitelná kosa, ach. Během cesty do školy jsem se definitivně rozhodla, že na ten bruslák dneska nepůjdu, to by byl fakt můj konec. I bez toho jsem denska docela mimo provoz. A písemka z dějepisu báječná. 40 minut čistého času, moje pravá ruka bude po 4 letech studia totálně deformována. Mám všechno, snad dobře, díky Teri za rok 1829 a konvent :). Zvládly jsme to, jupijeej. Je mi už horko z toho čaje, co do sebe pořád nalívám. Už mi nechutná třešeň, jablko, lesní plody a přestává mi chutnat i ten černý.Chci svůj karamelový! :( Už půl roku ho nemůžu sehnat! :/ "Mlčíš a svět je fany záhadou..." Celý den se těším, jak příjdu domů

Tak čtu ve zprávách, že v pátek ráno příjde extrémní mráz. ... nejdu do školy. Nevylezu z postele. Sbohem, písemko z dějepisu! A ještě jsem se rozhodla, že si vezmu normální pyžamo a přestanu spát v tom sexistickým tílku :D. Protože mě bolí v krku z toho, že je mi pak ráno zima. Ale uznávám, že to není tak originální, jako kdybych byla nemocná kvůli tomu, že chodím v rozepnutých botách. Článek s jedním smajlíkem! Revoluce. "Sny, který dávají křídla, všechno zdá se býti snadný, některý kytky zvadly, jiný jsou zelený." Má štěstí definici? Už se nesměju. Škoda. Proč já jsem já? Někdy bych chtěla být někdo jiný. Někdy?! Nejsem zas tak složitá a nepochopitelná. Jen nechci, aby mě někdo chápal, aby mi někdo rozuměl. Nechci. A když beran nechce... Ležet v noci uprostřed fotbalovýho hřiště a smát se hvězdám? Vzdušné zámky? Nemaluju. Vím, že to neumím. Killi, ta druhá. Dodatek: Vyjímečně bez narážek na kohokoliv. Mé vlastní myšlenky, tykající se jen mě. Úsměv.

... jé, duha nám stoupá* :) Tak jsem tu zas. Teď přijdou problémy a problémy jsme my. My chráníme svět před velkou zhoubou, před láskou, krásou, štěstím a touhou. To ta největší jsou totiž zla, co kdy naši zemi ovládla... :D. Já jsem ta největší Rakeťačka, wooohooo xP. Koukali jste na pokémony? Tuším moje čtvrtá třída zš... To bylo dávno. Byly jsme si dneska s holkama vyzvednout přihlášku do autoškoly. Tak už ji mám doma a každý pohled na ni ve mě vyvolává panickou hrůzu. Já za volantem. Já, když si pletu pravou a levou stranu. Já, blondýnka. Jediné, co mě uklidnilo, byl fakt, že budu sedět s Pájou :D. Budem nejlepší, budem se smát, budem dělat bugr a špatný dojem :D :D. Ne, budem hodné holky. Jako vždycky přece :D. Doufám, že tam po mně nebudou chtít, ať pochopím rozdíl mezi spalovacím a zážehovým motorem. Protože motory jsme nikdy nechápala. A jediná věta, co si pamatuju, je "Svíčka hodí jiskru." ... doufám, že motory byly vyřazeny z učebního plánu. Tak mě napadá, že nám mů

Mikrovlná trouba by měla věci ohřívat, ne je přivádět do varu! Ach... je to sci-fi. Ale ten bugr, co po tom zůstal, je až moc reálný. Ať žijou krátké "články". Učím se rychle... :D. Have a nice night :P. Killi*

*ať tahle chvíle neskončí... I když si někdy myslím opak, miluju své vzpomínky. Dneska se vstávalo ještě hůř. Nerozuměla jsem tomu, ale už vím proč. Měli jsme první hodinu fráninu. Nesnáším- nesnáším- nesnáším! Přišla pro mě NKSka, to je ten úplně nejdokonaleji pozitivní začátek dne. Všechny úterky a pátky. A jinak se nic nedělo. Jo, v češtině jsme psali slohovku. Téma: Úvaha- Peníze vždy na prvním místě? :D A zkuste si napsat během 45 minut nějaký kontext, pak to ještě přepsat načisto a vymyslet osnovu... Málem mi upadla ruka. A zas jsem to odevzdávala mezi posledními třemi. Vrr! Téma mi moc nesedlo, mám pocit, že je strašně ohrané. Zarytě jsem tvrdila, že chudí lidé nejsou šťastnější. A 2/3 mi zabírá úvodní příběh, protože v něm se vždycky vyžiju nejlíp :D. Jo a asi není moc slavné ukončit celou úvahu větou "Taky tak nesnášíte televizní reklamy na ty 'nejvýhodnější' půjčky?" :D :D :D. Jou, paní profesorka se bude zaručeně dobře bavit. A hodně škrtat. A zlomyslně smá

*kamiony hrály na honičku. :D Tak jo. Chtěla jsem vstát ráno pravou nohou, jenže pravá a levá strana mi dělá problémy i v normálnějším stavu než v šest ráno. Respektive o půl sedmé... ignorace budíku, chápete. Ta biologie byla odporná, nebudu se k ní vyjadřovat. Jinak to nebylo tak strašné, mohlo být hůř. Vždycky může být hůř. Teda skoro. Všude je plno sněhu a pořád sněží. Je to úžasné. V některých situacích z toho sněhu sice nervím, ale vlastně jsem ráda, že sněží... No, to si připomenu, až půjdu zítra ráno do školy :D. "V Praze kalamita jak na Sibiři. Tři centimetry sněhu. A u muzea čtyři." :D :D :D Doufám, že mají v Praze aspoň 10 centimetrů xD. Jou, přála bych jim to :D. Dneska je den ve znamení Nohavici :D. Ale tahle písnička je tak dokonalá, ach, skoro jak Baník <3. Uvařím si čaj a kouknu na nějaký dokonalý film a usnu. Viděli jste Samotáře? Miluju je. A miluju Macháčka. Juhuuu :D. Jinak František je děvkař- nejdebilnější film na celém světě i vesmíru. Nepochopim. A

Tak nám sněží. Jak báječné. A jakou radost bych z toho mohla mít, kdyby zítra nezačínala *****. Klidně vám budu tvrdit, že se těším. Těším se na to, jak minimálně 2 následující měsíce budu do školy chodit na poslední chvíli a mokrá a zmrzlá. Jak budu celý den koukat z okna, jak tam sněží. Jak budu ze školy chodit mokrá a zmrzlá. Jak přesun odněkud někam bude trvat o 15 minut dýl než jindy . Klidně. Já si totiž umím vymýšlet. Kdyby tak zítra začínaly vánoční prázdniny. Těšila bych se na dlouhé vyspávání, na romantické sněžení, na blbnutí venku, na rozmrzání u horkého čaje (jablko-skořice)... Ale to ne. Sněžit prostě musí až na konci prázdnin. Je až neuvěřitelné, jak ***** ovlivňuje celý náš momentální život. Neuvěřitelně nehezké. Vůbec jsem o ***** nechtěla psát. Jenže... mě se tam tak moc nechce. Do pololetí nevydržím. Bude to masakr, horší jak v ten v Texasu motorovou pilou. A všichni profesoři budou mít vražedné sklony. Víc než obvykle. A bude mě to štvát, unavovat, budu se muset uči

Je to děsně zvláštní. Třeba ty podezíravé pohledy, když jsem řekla, že jsem luxovala. Dvakrát. Nebo že jsem byla ráno nakoupit, aby doma měli čerstvé pečivo, až z těch hor dojedou. Ale to, že jsem nezalila tu kytku, to si všimli hned. A to tichý a nevyslovený vyčítání, že jsem s nima nejela. Neustálé opakování, jakou jsem udělala chybu, že jsem zůstala doma. Jo. Teď si fakt připadám jak rodinný sabotér. A já se pořád tak strašně snažím být dokonalá dcera. Tolik jsem chtěla ukázat, že už jsem velká holka a že na mě můžou být pyšní. Že se na mě můžou spolehnout. Jenže asi dělám vždycky opak toho, co se ode mě čeká. Že jsem do těch Jizerek nejela s nima. Nemusela bych se teď užírat provinilým pocitem. Ale já se fakt snažila, tolik jsem stála o to udělat vám radost. Dokázat, že těch 17 let se mnou nebylo jen ztrátou času. Že jsem velká a zodpovědná. Záleží mi na tom, abyste ze mě měli radost... Protože vás mám ráda. Protože jste ti nejlepší rodiče, jaké bych si mohla přát. Omlouvám se. Pot

Strašně sebestředný, narcistický a egoistický článek. Já vím. 98% následujících fotek nemůžu vystát a při pohledu na ně propadám hysterickému smíchu nebo zoufalství. Záleží na mém momentálním rozpoložení xD. Ale chtěla bych tak nějak shrnout svůj rok 2008. A přece jen je to můj blog, tak proč bych si na něj nemohla dát několik svých fotek? Stejně jsou tu všechny články (tak skoro všechny, dobře, dobře, puntičkáři :D) o mě. Tak teď vyjímečně nebudou převládat písmenka, ale fotky. Doslova moje fotky. To přece není tak divné. Ne. Jo, je to blbé. Trošku. Možná i malinko strašné. Ale... Eh. Mám dneska schizofrenní a sebedestruktivní sklony. ...to nám ten rok 2009 ale krásně začíná. :D :D :D " We are living in America..." Jedna z mnoha NKS* akcí, tahle zrovna v lednu 2008. Je to přesně v 1:47 ráno, takže... Takže :D. *** Skáčeme rovnou doprostřed dubna. Je to z úžasné slunečné procházky k soutoku s NKS* (jak jinak? :)). Mám tu fotku ráda. Vystihuje mou druhou stránku. Přesně tu,