Why’d you have to wait to find me?

Chybí mi tak moc, že kdybych na to myslela dýl než 30 sekund, musela bych mamce ukrást auto a jet za ním, i když nemám tušení kudy. A ještě trochu víc. Tak moc.

---

Nemám pocit, že by zítra měl být Štědrý den, nemám zabalený ani jeden dárek a venku je jaro. A ve sklepě si plave kapr a co pět minut se snaží vyskočit, trochu se ho bojím a nemůžu se dočkat, až ho budu zítra večer jíst. Haha. Je mi zima, ale jsem líná udělat tři kroky a vzít si mikinu. Mám hlad, ale jsem líná jíst. Vlastně nechci dělat vůbec nic, než ležet v posteli, koukat se na Big bang theory, sem tam se zasmát a jinak být prostě smutná. Máme nádherně nazdobený stromeček a bylo to vtipné jako každý rok a byla to asi nejlepší část dne. Když se mám čím zabavit, je to fajn, ale jak začnu přemýšlet, je to blbý. A fakt se snažím, aby to nebylo vidět a abych to doma nekazila, ale je to o něco těžší, než jsem předpokládala. A ještě jsme si s NKS zahrály na bludičky, co se s betlémským světlem transformují na světlušky, nezabily jsme se na ledě, svíčky nám nezhasly a chutnaly jsme melounově. A to bylo taky fajn. V úterý večer jsem byla letos poprvé na lyžích a bylo to přesně tak skvělé, jak jsem doufala, že bude. Jolka byla trapná, až to chvilkami skoro bolelo, a včera jsem si diagnostikovala revma v pravém zápěstí. Vybírám potencionální rodiče potencionálního psa a vůbec se neučím, protože to prostě nejde. Asi jsem nemocná, ale dělám cokoliv jiného, jen ať nemusím otevřít tu matiku. Na facku. Ve středu ráno jsem v zubařském křesle strávila asi 30 sekund, takže ten strach za to vůbec nestál. A už jsem vám říkala, že nemám rovnátka nahoře? Chvilku mi to připadalo divné, ale VŠECHNO je bez nich lepší, lalalá. Cítím se nemocně, bolí mě hlava a celé tělo a mám pocit, že mám i teplotu, ale to je všechno jenom proto, že se bez něj asi neumím cítit dobře. Nevydržím to. A strašně mě irituje to označování lidí na vánočních přáních na facebooku. Už jsem se na několika odznačila a mám v plánu to bojkotovat i dál. Konečně jsem taky vymyslela smsku, co budu posílat zítra těm, co si ji zaslouží, a není tak skvělá, jako loni. Ale hlavně, že nikdo nedostane od nikoho stejnou, haha. Potřebuju, aby mi někdo udělal ultrasuperskvělou večeři, donesl mi ji až sem a nejlíp mě i nakrmil. Zatím žádný anonymní dárek ve schránce, tak že by letos konečně? Moc by mě to potěšilo a uklidnilo. A potkání se ve městě, veselý pozdrav a úsměv? Bylo to fajn a snad jsem zněla tak vyrovnaně, jak jsem se cítila. Řídila jsem 50 km v kuse a bylo to luxusní, předjížděla jsem a míjela jsem se s autobusem na superultramoc úzké cestě a nezavřela jsem oči, rozjela jsem se na první pokus na všech semaforech a na stopkách mi to u toho ani moc necukalo a ni jednou mi to nechcíplo a bylo to boží. Chci být totiž co nejvíc skvělá! Vstupenka na rozhlednu Libín stojí deset korun a v Tatrách nemají hezké pohledy. Oboje to tady přede mnou leží na stole, aby mi bylo ještě líp. Dotváří to atmosféru fotkám z léta a tak. Nevím, co mi je. Měla jsem tolik energie a vánoční náladu a všechno bylo skvělé a vesele nostalgické. A teď? Achjo. Potřebuju ho mít blíž. Ano, jsem protivná a ufňukaná a mám být ráda, že jsem doma a že mě tu mají všichni rádi a tak. A já jsem, opravdu. Ale ty úsměvy mi nějak nejdou a myšlenky lítají tam na jih a tak. Tak mi to promiňte. A taky to, že jsem teď agresivní sobec a jestli si někdo bude hrát na mém písečku, tak by to mohl schytat lopatkou do hlavy, brunetky i dvakrát. Březen, ať je březen... Nebo cokoliv, ale ne to, co je teď. To prázdno, každý den větší a větší, a nejvíc večer, když nemůžu usnout a čekám, že se něco stane, protože to přece už nejde vydržet. 'Cause I just want you here tonight. (And next nigt. And next night and next night and next night.) Holding on to me so tight... What more can I do-ooo? Tádydádydá. Chci se přitulit a smát se a cítit se v bezpečí a dýchat společný vzduch a nemít pocit, že je něco špatně. V neděli v osm večer na nově- S čerty nejsou žerty. Všichni povinně! Máchale, spadlo ti to, zvedni to. Asi vítr, Máchale. Jsi drzý čert! Osmý řádek vlevo dole.  Mrknu a vidím. Je to REBEL! Okamžitě slez dolů, ty darebný jinochu! A stejně, i když je mi tak smutno a smutno a smutno, tak je to krásný a nevím, jak jsem mohla být bez něj a nemůžu se dočkat, až...

Killinková, ufňukaná, trapná a na milion facek*

Slon v porcelánu a žirafa ve skle.

Jediná na světě?