Turisťák, 8. - 12. 9. 2008; část I.

Odchodili jsme si ten jeden týden do školy a brali to jako nutné zlo xD. Od prvního školního dne jsme totiž žili turisťákem. Sportovně- turistickým kurzem. Braňákem. Nebo jak chcete :D. Takovéhle týdenní akce se totiž musí pořádně naplánovat… Chápete.
Tak asi zrovna proto jsme měly pití málo a jídla moc xD.

---

V pátek (před pondělním odjezdem) nám málem spadla celá organizace pitného režimu! Chtěli občanku. Tam, kde ji nikdy nechtějí. To byly stresy skoro jako před zkoušením ze zeměpisu, do kterého se nikdy neučíme :D. Ale Pája to vzala do svých rukou, protivnou prodavačku vystřídala prodavačka tolerantní a my byly během pěti minut spokojené :D.
A v pondělí to začalo.

Ráno pršelo, což bylo proti plánu. Táhla jsem se s krosnou až do školy sama a pěšky, což je v dešti na nic i bez stokilové krosny na zádech. Natož pak s ní, že. A když jsem přišla úplně mokrá do školy, bylo jasné, že největší krosnu mám já a že v REJOICE kalhotách jede půlka kurzu, že fyzikář v bundičce vypadá vtipněji než jindy (nezkoušejte mít záchvat smíchu s 200 kg těžkou krosnou na zádech v davu 120 lidí narvaných v hale školy) a že naše třídní fakt jede (až do teď byla naděje, že jí o víkendu někdo poslal studovat život klokanů do Grónska ). S holkama jsme zaběhly do obchůdku od naproti na snídani a pak se dav rozhodl cpát do autobusu. Do dvou autobusů. A ještě přesněji do dvou "autobusů", protože to, co stálo před školou, bylo autobusem asi tak v minulém nebo předminulém století xD. Náš "autobus" neměl zavazadlový prostor, takže krosny, naházené uvnitř se při každé zatáčce nekontrolovaně přemisťovaly a 90% studentů trnulo strachy, že se rozbije "nějaké sklo". :D.
Prvním zážitkem bylo, když autobus nemohl nastartovat. A když nastartoval, tak to s nám neuvěřitelně házelo, a to jsme ještě nevyjeli :D. Lepší než centrifuga na zašovské, jak někdo poznamenal. Opravdu trefné xD.

"A teď nám budou chtít prohledávat tašky a budeme všichni v pr*eli."
-"To nemůžou, to je omezování osobní svobody!"
"Já bych to spíš viděla na dodržovaní školního řádu…"
xD xD xD

"Je tu třídní?"
-"Není!"
--"Tak jedéééém!"
xD xD xD

"Doufám, že nemají detektor skla…"
xD xD xD

Do sportovního tábora Čekyně jsme dorazili asi za dvě hodiny (?). Řidič totiž přejel odbočku, i když tomu se ani nejde divit, když ho navigovala naše třídní (my ji máme fakt rádi :/). Ale aspoň přestalo pšet. Dojeli jsme, vystoupili jsme, vyfasovali jsme klíče a šli jsme se vybalit. Muhehe xD.

"Děcka, prosím vás, je tam čisté povlečení, tak do postele nelezte v botech."
xD xD xD

No tak čistého povlečení se tam nikdo nedočkal, jen takových muzeoidních spacáků a polštáře. Naštěstí jsme si spacáky vezli svoje. S holkama jsme se dohodly, že si oblečení do té skříně dávat nebudem. Za 10 minut jsme tam měly vyskládané věci všechny tři xD.
(Před tím Kačka samozřejmě zkontrolovala, jestli tam nejsou pavouci- na můj hysterický povel :D ).

"Ty polštáře jsou akorát staré hadry obalené v…"
-"V ještě starším hadru."
"Jo. A je tu zima."
xD xD xD

Postele se rozdělily jednoduše- já s Pájou dole a Kačka chudák zas nahoře (jako na výletě). Ale s Pájou jsme jí slíbily, že v Praze ve čtvrťáku bude spát dole (a teď doufáme, že tam nebudou patrové postele xD).
Jinak Kačka spala nade mnou a já pak vždycky půl hodiny vytřepávala písek z postele, když lezla nahoru v botech xD.
Postele tam byly skvěle popsané, samozřejmě jsme tam taky přispěly, akorát škoda, že jsme neměly liháč xD. Jo a v chatce byly dvě židle, které zabíraly i to minimum volného místa k pohybu, tak jsme je daly na skříň. Úplně geniální nápad xD.
Na stůl ("stoleček") jsme postavily bedny (které jsem dotáhla), Pája zapojila svojí empétrojku (které po první písničce klekla baterka :D), do šuplíků jsme narvaly sladkosti (se kterýma jsme to trochu přehnaly) a do skříňky schovaly pití xD. A pak jsme mířily na nástup, kde nám mělo být vysvěleno co a jak a kdy a proč a za co.
-----------------
Konec první části.
Killi :)