Úterý, 16. 9. 2008

Prší. To asi abych náhodou nezapomněla, že už je září.

---

A vadí mi to. Déšť, zima, mokré džíny, mokré vlasy. A vstávání do deštivého dne.

Dneska se mi něco fakt povedlo. Místo v šest hodin, jak obvykle vstávám, jsem se probudila v 7:08. Jak krásné, milé, pozitivní a klidné probuzení. Ale pozdě jsem nepřišla. Zjistila jsem, že když jsem v časové tísni, všechno mi trvá o polovinu míň času. A nestíhám takové věci jako přemlouvat se, ať vstanu, litovat se, že musím vstávat, přemýšlet nad barvou trička, přemýšlet nad příchutí čaje a nad množstvím zubní pasty. Ale zapomněla jsem doma sluchátka.

První hodinu suplující fránina. V pohodě, zpívali jsme a překládali Aishu, zrovna ji stahuju. Myslíte, že mi to někdy přestane hrát v hlavě?

A potom chemie. Máme letos nového profesora a nějak se s tím nemůžu srovnat. Všechno vysvětluje jinak. Ztrácím se v těch jeho šipkách. Co na tom, že jsem chemii vždycky měla tak ráda. Spíš mi vadí, že z ní chcu maturovat.

Dějepis? Čeština? Během těchto hodin jsem asi spala.

V zeměpise jsem psala zápis a Terka mi ty názvy hledala v atlase. Když se rozhodla, že v atlase bělítkem upraví názvev LONDON na LON, nebylo s ní k vydržení. Tak jsme přestaly stíhat, ale aspoň jsme se zasmály. Ne, to fakt nemá s inteligentním humorem nic společného. Spíš se zoufalým xD.

V angličtině jsme dělali superultramegaluxusní test. Jako otázka, kolikrát Brazílie vyhrála světový pohár mě fakt pobavila. A moje odpověď "I really don't know." zas pobavila Kačku. Měla jsem 7 points. Stejně jako Kačka xD. A pro budoucí generace jsme tam nechaly zakroužkované špatné odpovědi xD.

Odpadla nám matika. Tak jsme si ZSV přesunuli z dévaté na sedmou hodinu a zdánlivě dlouhý den skončil už ve dvě :).

Oběd jsem neměla, i když jsem na něj měla fakt chuť. A mohli byste si prosím zapamatovat, že mám oběd až v pátek a až do pátku mi to tak 3x denně připomínat? Ať se tam pořád nemusím chodit koukat jako pako :D. V pátek máme buchtičky s krémem. Achjo, ať už je pátek.

Jsem zvědavá, jak dlouho vydžím vzdorovat depresivní náladě. Jestli budu fakt dobrá, vydžím až do prvního října. To mi totiž nasadí drátky i na spodní čelist a pak už bude dobrá nálada naprosto pohřbena. Tohle počasí je pro smutné nálady stvořené. A já se už pár dnů vyhýbám jakýmkoliv záminkám k smutku. Chci mít tenhle podzim takové nálady, jaké si usmyslím. A když teď chci být veselá, tak budu. Prosím, ať to funguje. Při představě někonečně probrečených nocí se sluchátkama na uších, mokrýma kapesníkama a tmou všude kolem mám husí kůži.

Jdu mrknout na francouzštinu, a pak vytáhnout ven chlupáče.

Prosím, ať aspoň přestane pršet :).
Článek o turisťáku čekejte snad o víkendu. Já vím, že to tady flákám. Někdy mám chuť toho všeho nechat, ale chuť psát je ještě pořád častější :).

Usmívejte se. Hezlé odpoledne přeju :).

Killi

P.S.: Vzpomíná na mne častěji, než si myslím. Hm?