Odjezd, vážení!

Tak je to tady zase. Plánovaný, očekávaný, opěvovaný a žádaný odjezd. Tak jako každý rok (už více než 10 let) jsem se dočkala. Jedeme na dovolenou, k moři,. do Chorvatska, na Rab, strašně, moc, se, těším xD.

Zítra, úderem jisté večerní hodiny (táta ještě není doma, tak se ho nemůžu zeptat na přesný časový údaj, ale jsem si jistá, že by odpověděl "mezi desátou a jedenástou" a stejně zas odjedem nejpozději kolem půlnoci :D ), se naskládáme do naše auta napěchovaného zavazadly a hurá k hranicím v Mikulově a pak dál a dál a dál. (Miluju Mikulov... většinou si tam dáváme cofee... uaah)

Já se tak strašně těšííím!!!

A já budu koukat z okna, do očí mi budou svítit lampy (chtěla jsem napsat pouliční, ale myslím, že se sem hodí leda tak podálniční xD), budu se usmívat na unavené řidiče kamionů, smát se naší povedené rodince... Naší povedené sedmičlenné rodince.

_{Možná už jsem velká na podobné rodinné dovolené. S rodiči, se sourozenci... Já si to nemyslím. Protože ne každý zažívá na dovolené to, co já. A ne každý má na dovolené s sebou nejlepší kámošku pod sluncem. Těším se na pláž, na zmrzlinu, na slanou vodu, na opálené Chorvaty, na těch 32 stupňů, na tu hromadu knížek. Jsem navždy ta malá holka, co si koupí kopeček zmrzliny, lehne si na deku a pobaveně pozoruje lidi kolem sebe.}

Začínám mít dost šílenou náladu, pořád se směju, nejsem schopna souvisle mluvit a pořád ještě nejsem dobalená. Chytá mě cestovní horečka, nezměrné nadšení a odjezdový adrenalin.
Mám chuť vystčit hlavu z otevřeného okna, u kterého sedím, a začít křičet. Jsem blázen, ale pro jednou byste mi to mohli odpustit :D.

Já se tak strašně těšííím!!!

A tradičně, jako každý rok, řeším problém, jak mám nenápadně zabalit toho mého 1,5 dlouhého plyšového zeleného draka (určitě ho znáte z IKEA), protože mi, jako každý rok, všichni slibujou, že tentokrát se mi ho do auta propašovat nepovede. Ale zatím se mi to vždycky povedlo.
(Oni totiž ví, že bez něj neodjedu a ví, že jsem beran. A že jsem malinko infantilní, to ví už každý xD.)

Doba pobytu je domluvená na 10 dnů, takže pokud se nestaneme obětí nějakého paranormálního jevu, po uplynutí této lhůty mě tu zas budete mít. Sice ne na moc dlouho, ale přece.

Já se tak strašně těšííím!!!

Mějte se tu krásně, přivezu vám miliony fotek (včera jsem si zakoupila 2GB paměťovou kartu do mého nového digitálního kompaktního fotoaparátu).

Killi

---

A teď smysluplněji řečeno:

Vážení čtenáři mého blogu. S lítostí Vám musím oznámit, že zítřkem počínaje se stanu na deset dnů nedostupnou. Duvodem je moje vážná návštěva bývalé Jugoslávie.
S tísícery upřímnými pozdravy
Killinka.

---

Děcka, vážně se omlouvám za ty žvásty xD. Já za to nemůžu xD.

Nazdar bazar. A nezlobte tady xD.

---

Aktualizace: Tak jsem se dozvěděla několik šokujících věcí.
1. Odjíždíme už v osm večer.
2. Nejedeme přes Mikulov.

To je moc :D. To už nemá ani cenu jít se balit, stejně to nestihnu xD.