31. prosince 2014

Silvestrovské ráno jsme začali více než skvěle a ani jsme nepřišli pozdě na snídani. :D Po vydatné snídani a obdivování motorky jsme vyrazili na Silvestrovskou procházku v plném počtu. Nevím, kolik nás bylo + tři psi. Po chvíli, která mému muži musela připadat nekonečná, protože celou cestu statečně bojoval ve sněhové válce proti nejmladšímu Ivánkovi, a ikdyž si to asi úplně neužíval, na mě to udělalo dojem, jsme došli do hospody. Jak jinak. :D O několik polívek, langošů, rumů a zelených později jsme vyrazili dál a pozvali se na návštěvu do chaty, která patří skupině č. 2. O několik chlebíčků a hruškových panáků a skleniček bowle později, když už se T. začal stydět za to, co říkám, a musel mě umlčovat, následně mi to vysvětlovat a já jsem mu musela následně dát za pravdu a mít z toho černé svědomí, jsme opět vyrazili na naše stanoviště - chata skupiny č. 1. Víte, bylo nás tam tolik lidí a tak různe provázaných, že se mi to nechce vysvětlovat. Navíc u všech nevím, ke komu patřili. :D Nicméně moc hezká náhoda byla, že jedna slečna chodí s klukem z Husince, kterého tam měla s sebou a vyšlo najevo, že se s Tomem znají. :D K večeři byl raclette, což je nejlepší jídlo na světě a pak už začala páááárty. Jsem ráda, že nejsem jediná, kdo čumní s otevřenou pusou, když moje sestra začne hrát na kytaru. :D Kytary a zpěv, pak disco, pár soutěží, pořádný půlnoční ohňostroj, pokračování discotéky a nakonec opět kytary a zakončení oslav po třetí ráno, když už jsem opravdu nemohla mluvit, jak jsem si vyřvala hlasivky. Když DJové pouštěli samé moje oblíbené písničky! :D Ať se klidně všichni ušklíbají nad tím, že jsme jeli slavit silvestr s rodičema! Když s nima pak skáčete na takovéhle songy:


Byl to moc pohodový Silvestr. Ne tak dobrý jako poslední v jizerkách, ne tak dobrý jako loňský ve Valmezu, ale taky moc fajn. Se super lidmi, v pohodě, s dobrým jídlem, s dostatkem alkoholu a hlavně, hlavně jsem se nemusela o nic starat a nic chystat, jen se bavit. :D A i když jsme se do postele dostali ve čtyři ráno, mohli jsme znovu a velice důkladně ocenit fakt, že spíme (s motorkou) odděleně od všech ostatních v samostatné budově. Protože se až do konce života budu červenat pokaždé, když si na tu noc vzpomenu. Tududududududududududum! A já se jan tak kvůli nečemu nečervenám. :D Byl to pátý Silvestr, co spolu chodíme. Čtvrtý Silvestr, co jsme oslavili společně. Vzhůru do dalšího roku, věřím jak jen to jde, že bude opravdu skvělý. A že bude zase náš.

Killi

Něco si možná nepamatuju, ale pamatuju si věci, co si pamatovat chci. Že to prostě zkusíme brát vážně. A že si mě nechá. Je to pro mě důležité. <3

Komentáře