16. listopadu 2014

Dlooooouho spíme. A bohatě snídáme. Chvilku se válíme u bulánků multiplayeru a pak jsou najednou všichni strašně akční a chtějí jít ven. Chtějí balón. A kopat si s ním. :D No, žádný takový balón nemáme, takže vybavení musí zajistit NKS. Půlka lidí jede k NKS, půlka jde se mnou na hřiště. I psi. :D Nakonec je to zábava, kluci hrajou fotbal, holky trénujou lezení na stěně a já mám čas si konečně pořádně užít psy. Že je Coudy nejhodnější miláček, to není nic nového. Ale pořád mě překvapuje, jak moc se snaží Attila a jak moc chce pracovat a jak mi ten míček donese i po milionté, když mu ho hodím. Jakou má perfektní chůzi u nohy, odložení. A když ségra předvede ještě obraty u nohy, to už fakt jen čumim. :D

No, nakonec všichni skončí ještě u pingpongu a když už jsou dost vysportovaní, můžeme domů. S NKS jedeme na nákup věcí na večerní party a příjemně nás překvapí, když přijedeme domů a zjistíme, že se už kluci pustili do přípravy večeře. Pěkné! Takže jen a díky klukům jsme měli k večeři grilované steaky a pečené brambory. Na odpočinek ale nebyl čas, musely se nachystat jednohubky, chlebíčky, upéct šneci, bylo toho dost! :D Když jsme měli všechno řpipraveno, party byla zahájena. Kubovou přednáškou o cestě do Iránu. Tříhodinovou. :D Přednáška to byla skvělá, nicméně, buď jsme z ní měli udělat seriál nebo ji načasovat jinak a neumrtvit se tak hned zkraje večera. :D Na co do smrti nezapomenu? Na krabici s dortíky! :D Drinky, panáci, odpočítávání půlnoci (ohňostroj ještě nebyl k sehnání, tak aspoň ta hymna), kterou Vojta prospí až do rána, po půlnoci se odtrhne Raďa s Kubou, což zbytek sestavy poté, co dohraje riskuj, těžce nese, a proto jde hora i s židlema k Mohamedovi dělat intervenci. Chápu, že protistraně to nepřišlo až tak vtipné, ale nám v tu chvíli, bohužel, neskutečně moc. :D Když se vrátíme zase dolů, kluci - tj. Tom, Toncek a můj bratr se rozhodnou, že vypijí celou 0,7l lahev slivovice. :D Když v sobě mají každý asi 10. panáka a začínají skládat písničky a sestavoat seznam, kdo bude zvaný na příštího SIlvestra, schovám jim lahev a jdu si lehnout. Třikrát se někdo přijde zeptat, kam jsem to schovala. Po deseti minutách usínám za nadšeného řevu bratra, že láhev našel. :D Skoro ji fakt vypili. :D My žíme jak vít. :D

Killi