15. srpna 2014

Protože jsem zmobilizovala veškerou asertivitu a komunikační schopnosti v mém těle, stalo se, že jsem v 10:34 už seděla ve vlaku zpátky směr Šenov. Dala jsem si s babi a dědou typický páteční oběd, naposledy přesvědčila babi, že se jestli mi dá ty rajčata do tašky, přivezu do Prahy rajskou, dala jsem si sprchu, namalovala se, hezky oblíkla a naprosto spokojená sama se sebou a se svou nádhernou kabelkou se nechala dědou odvézt na vlak. Ve Svinově jsem zvládlap řestup se svou stokilovou taškou na vlak do Prahy a přežila jsem i cestu v kupé s dítětem. Já vždycky musím jet s dítětem. :D Nebo s někým divným. Nebo obojí najednou. Do Prahy jsem dorazila zároveň s vlakem, který přivezl baníkovské fanoušky na zápas se Spartou, takže kolem hlavního nádraží už stály desítky obrněných policejních dodávek s těžkooděnci. :D Tom mě čekal na nádraží a všechno bylo tak dobře synchronizované, že jsme vyjeli DOMŮ akorát s tou policejní kolonou, která doprovázela dva autobusy "fanoušků" - přestože policisté byli i v těch autobusech, po pár set metrech už musel jene autobus zastavit, protože kreténi baníkovci vymlátili okýnko...

Jsme doma!!! A stihneme spoooustu věcí :), než konečně máme takový hlad že už to nelze odkládat a jdeme nakoupit. A vařit. Rajská polívka, česneková pomazánka, bílé víno, co nám vůbec nechutná, Suits a to nespokojenejší usnutí v životě. Přitulená k Tomovi, doma a s pocitem, že ráno nemusím vstávat. Můj svět je zase v rovnováze. :)

A k svátku jsem dostala tu nejluxusnější dotykovou digitální kuchyňskou váhu, co existuje!!! :D <3

Killi