Francie 2013

Tak se nějak stalo, že se letos zase dokázalo 11 dospělých lidí domluvit a odjet na společnou dovolenou. Nebylo to jednoduché, letos jsme se hádali víc než jindy, protože už nikdo nechtěl potřetí do Chorvatska, polovina lidí nechtěla do Francie, v Toskánsku to bylo drahé nebo plné a Švambi nikoho nepřesvědčil, abychom jeli do Bosny a Hercegoviny. :D Nakonec ale skupina, nadšená pro Francii (do které jsem patřila i já s T.), dokázala ukecat zbytek, vybrala se vila, poslaly se peníze, my jsme s morfem úspěšně odstátnicovali a 5. 7. 2013 nic nebránilo odjezdu třem autům z Prachatic.

---

protože to byl hit celé naší Francie :)

Poslední příspěvek v naší skupině na FB od jednoho ze střídajících řidičů:

"Achjo spal jste někdo? Po hodině převalování to vzdávám a jdu raději masturbovat, u toho se vždy krásně uvolnim..." :D Což by asi tak vyjadřovalo to, jak moc jsme normální.

Komentář od stejné osoby o hodinu a půl později: "Nikam nejedu, nemám na vás náladu a mám hodně práce, jdu si vylejt držku do byblosu, šťastnou cestu." :D

O další hodinu později nás vyzvedl morf s Dančou, přes všechny jeho pesimistické předpovědi jsme se úplně v pohodě nalodili do Hyunday a vyjeli jsme na místo srazu, kde jsme letos poprvé byli první. :D Protože všichn tvrdili, že budeme nejpomalejší a budou nám ujíždět, chvíli jsme mysleli, že už nám vážně ujeli. To se naštěstí nepotvrdilo, přijela i další dvě auta, rozdaly se vysílačky a my jsme vyjeli. A ano, nakonec jsem odjeli všichni. :D

Poplácávám se po zádech za to, že jsem neusnula hned po odjezdu. Nevím, čím to je, že auto je jediné místo, kde jsem schopná usnout kdykoliv, kdekoliv a HNED. Takže to, že jsem byla asi 3 hodiny cesty vzhůru, považuju za úspěch!

Mám pocit, že čůracích zastávek bylo letos asi o polovinu méně, než loni, což je velké plus. :D Bude to asi tím, že oproti dvěma lonňským ročníkům byla letos výrazně změněna (zredukována :D) holčičí sestava. Ano, jsem ráda, že jsem se v ní udržela, vůbec to nebylo snadné. :D Taky jsme se trochu míň ztráceli. Vlastně se cestou tam snad neztratil nikdo, když nepočítáme, že jedno auto zapomnělo zastavit za jednou z mýtných bran a potkali jsme se s až tak o dvě hodiny později. :D Nejčastější hláška z vysílačky? "Vojtooo...???" :D

Zpátky k průběhu. Z PT jsme tedy vyjížděli v pátek ve +-22:30, a kolem sedmé ráno už jsme snídali u krásného italského jezera Lago di garda. Kdybychom věděli, jaké kolony jsou před námi a jak nás nase*e placení francouzského mýta, možná bychom to otočili a jeli domů. :D Ano, cesta byla ještě náročná. Zpříjemňovala jsem si ji samozřejmě spánkem, který jsem střídavě vyměňovala za dementní myšlenky požírající můj mozek. (Ještě jednou děkuju oběma. :D )

ze zbytku cesty si teda nepamatuju nic. Vždycky, když jsem se probudila, bylo vedro a stáli jsme v koloně a morf byl ve stavu panické ataky. :D

Do našeho městečka Sainte Maxime jsme dorazili ve čtyři hodiny odpoledne!

Vila byla krásná, velká, bazén velký, voda trošku špinavá, ale zvykli jsme si. :D Protože Měl Tom na starost vybírání financí a vůbec všechny starosti s kupováním dovolené spojené, vymohl si právo vybírat si pokoj jako první. Takže jsmě měli ten nejhezčí a nejlépe umístěný pokoj se skoro vlastní koupelnou a záchodem (každopádně byla jsem na naši koupelnu jediná holka, což je nejlepší, protože radši budu sdílet koupelnu s 5 kluky než jednou další holkou.. zkušenosti z kolejí :D).

A začala party. Protože je ve Francii drahé pivo, přivezli jsme si pípu a dva 50l sudy. První sud se vypil za asi 16 hodin, a to mezi tím i byla noc, kdy jsme spali! :D

První večer se ukázalo, že bazén je velice strategicky položen - od terasy ho dělil asi metr a půl. :D Takže po zbytek dovolené do něj v jednom kuse někdo "padal". Opravdu bylo jedno, jestli byl člověk oblečený, zabalený v ručníku, nebo spal na lehátku. Prostě letěl. V oblečení, v plavkách, v ručníku, i s lehátkem. Protože mi o půlnoci už byl ocelkem chladno a do bazénu se nám s Ivčou už vůbec nechtělo, když kluci strhli šílenství "všichni se musí vykoupat", rozhodly jsme se utíkat. Bohužel jsme se rozhodly utíkat po tmě a do schodů,, po kterých jsem nešla za světla ani jednou, takže jsem hodila luxusní držku. Odměnou mi byl monokl přes půl obličeje po zbytek dovolené a mega modřiny na obou kolenech. Zptky v dětství. I když jsem letěla hlavou přesně na roh zdi, zázračně jsem si obličej nerozsekla, i když ta rýha byla nad okem vidět hezky. :D A neměla jsem ani otřes mozku. Tak jsem prostě jenom vypadala jako že mě Tom bije. :D

Neděle byla ve znamení povalování se u bazénu, popíjení od rá.. od dopoledne :D do noci a první průzkum města, trhu a první ochutnání francouzských specialit. Mňam! Chci tam bydlet.

Protože jsme bydleli asi kilometr od pláže a trochu na kopci a jsme trochu rozmazelní, v pondělí se uskutečnil první výlet na pláž. Abychom nemmuseli brát všechna 3 auta, 11. člověk jel v kufru. Chudák Míma. :D Kromě toho, že jsme nejdřív jeli po pobřeží doleva, bylo nám horko a řvali jsme po sobě do vysílaček, otočili jsme to asi půl kilometru před tou hezkou pláží, kterou jsme našli o pár dnů později. :D a jeli zase doprava, kde nic hezkého nebylo, jen kolona vedoucí až do Saint Tropez. :D Zapíchli jsme to na prvním místě, co vypadalo jako pláž, bylo to tam špinavé, bylo tam pár ječících místních dětí, no prostě idylka. :D Jediné plus byl super most, ze kterého se dalo skákat do moře. :) Takže jsme se vykoupali, uschnuli, kluci očumovali sexy Francouzku, která vůbec nebyla hezká, a jeli jsme zpátky do vily, k bazénu, grilovat a užívat si. Byl to bohužel kritický večer. Bohužel pro mě. :D Nepila jsem. Když já nepiju a Tom se opije, mám pocit, že je protivný. :D Tom se opil docela dost a před půlnocí šel spát. :D Beze mě. Já jsem zůstala, Didi se zeptal, jestli mi může udělat drink, tak jsem souhlasila a pak už bylo všechno špatně. :D Jenže ten večer/ráno mi to tak ještě nepřišlo. :D Hráli jsme hru pro děti od osmi let. Název jsem zapomněla, ale povýšili jsme to rozumově asi tak na úroveň šachů, udělali z toho neskutečnou vědu a strašně nás to chytlo a prožívali jsme to.. :D Sestava Didi, Švambi, Míma, já, Lucka, Věrka.. myslím. :D A tak mi Didi, který byl můj karetní parťák, udělal další drink. Až druhý den ráno jsem zjistila, že jsem v těch dvou drincích vypila asi půl litru Havany. I když jsem většinou hrozný cíťa a silné drinky mi nechutnají, tak v tomhle to vůbec nebylo cítit( možná protože mi do toho vymačkal kilo limetek? :D). Joo, ještě tam byl morf! :D Ten prohrál sázku a musel skočit nahý do bazénu.. jak jsem mohla zapomenout.. :D No, pak si pamatuju, že jsme si pouštěli koncert AC/DC, že nám přišlo hrozně vtipné naházet do bazénu komplet všechen zahradní nábytek, že jsme čekali na východ slunce a že jsme šli spát v půl sedmé ráno.

"Ráno" bylo moc, moc, moc zlé. Jak jsem se za ty poslední roky tak nějak naučila pít tak, abych neměla hrozné kocoviny (nebo jsem si to aspoň myslela), tak tohle byl trest za všechny. :D Všude bordel, židle a lehátka v bazénu, naštvaný Tom.. :D Zahradní nábytek jsme z bazénu vylovili asi 3 minuty před tím, než přišel pán z agentury, která nám vilu pronajala, že se musíme v noci ztišit. :D No, a za trest jsme ten den jeli na výlet do měst Frejus a Cannes. Neříkám, že cesta do Frejus byla z mé strany úplně ok, ale když Tom zapomněl odbočit na posledním kruháči a objel ho celý dokola, byla to poslední kapka pro můj žaludek. Vystoupila jsem z auta, poblila jsem jim ve Frejus parkoviště, cestu do Cannes jsem prospala a už bylo dobře. :D Ten spánek byl opravdu zasloužený, protože cestou byla zastávka, Tom s morfem a Dančou se šli projít, nechali mě asi 20 minut spát v autě a já o tom vůbec nevím. :d

V Cannes bylo hezky, ale moc lidí. Mám asi o polovinu menší ruku než Sylvester Stallone. :D A nesmí tam na pláž Pitbulové, stafordi a rotvajleři. Aneb jak mě naštvat snadno a rychle. :-) Měla jsem nejlepší panini na světě a večer jsme už v Sainte Maxime šli na večeři do asi oblíbené restaurace, protože před ní byla fronta. :D Protože jsme Češi, všechny jsme je předběhli a šli si sednout. Mohla bych do konce života jíst jen grilovaného lososa a vůbec by mi to nevadilo.

Cestou do Cannes prý byla nějaká hezká pláž ve skále, kam jsem ve čtvrtek jeli v plné sestavě. Bohužel, špatný den, jeli jsme hodinu a půl v koloně, dorazili jsme na místo, pláž byla hezká, ale taky plná lidí, vlezli jsme do moře, Švambi ztratil šnorchl, uschnuli jsme a jeli domů. :D Cestou zpátky jsme se zastavili na normální pláži, kde už jsem chvilku vydrželi. Na oběd jsme si dali předraženou a malou pizzu (ale byla skvělá) a jeli domů. :D Odpoledne Didi uspořádal turnaj v ping pongu. Nejen, že má MŮJ (slyšíš?) kluk nejhezčí zadek ze všech zúčastněných :D ale dokonce celý turnaj vyhrál bez jediné prohry, cha! :)

Ve čvrtek jsme opět odpočívali u bazénu, klluci dělali vlny a půlku ho vylili a tak, normální pohodový den. :D Protože to byla poslední noc, kdy se řidiči mohli opít, tak to stálo za to. nesdílela jsem jejich nadšení, protože už toho sluníčka na mě bylo trochu moc a nebylo mi dobře, šla jsem brzo spát, asi ve tři ráno, když už si kluci konečně čistili zuby (asi hodinu a stále nechápu, proč u toho tak řvali :D), zašli ještě na návštěvu za mnou. Opravdu jsem moc neměla náladu na Švambiho a Didiho v posteli (byla jsem fakt blbá! :D), i když za to mohl prý Švambi, facku dostal Didi. Chudák. Ráno jsem se mu omluvila, ale stejně mě to mrzelo. :) Tom moje naštvání nechápal, takže mě v noci ještě stihl seřvat.. no :D byla to výživná noc. V pátek si kluci půjčili vodní skútry, což byl asi jejich zážitek roku :), a poslední opoledne jsme tak taky strávili na pláži. Večer sjem šli na romantickou večeři sami dva. :) A na makronky a nejlepší věc na celém světě - tarte aux framboises. Achjo! (jídlo mumíšků :)))

Byly to naprosto boží, pohodové dny. Nic nemuset řešit, každý večer grilovat nebo chodit na jídlo, jíst ty jejich skvělé sýry a čerstvé bagety! A ty večery s hrozně fajn lidma, hrát Česko, Activity, karty, Didiho kvízy... Léto, prázdniny, hudba, jídlo, pití... Ne, bylo to prostě opravdu nepopsatelné. :)

protože to byl největší francouzský hit a MTV ho pouštěla co hodinu :)))

V sobotu jsme se snažili trochu uklízet, kdybychom ale veděli, že nám strhnou přes 100 euro z kauce za to, že jsme nevytřeli, vykašlali bychom se na to úplně. :D Nakoupili jsme suvenýry domů a vyjelo se domů. Cestou jsme se ještě zastavili v Monaku, kde by to fakt šlo. :)) Asi nejhezčí výlet z celé dovolené, důchod si tam dovedu představit. Nebo aspoň tu svatební cestu? :D O zážitky cestou domů se postaral Švambi, když jeho Xtrail s rakví na streše dřel o stropy v podzemních garážích v Monaku, nebo když jsme neplánovaně museli tankovat v Itálii, protože mu svítilo, že už nemá naftu. Bylo to správné rozhodnutí, protože se třemi litry v nádrži a spotřebou 10l/100 km by už daleko nedojel. :D

Do Prachatic jsme šťastně a v pořádku dorazili v neděli kolem druhé hodiny ráno. Povečeřeli/posnídali jsme s T. pravé české domácí utopence :D

Vím, že už jsem spousu věcí zapomněla, ale aspoň takhle, stručně, si to chci pamatovat. Protože to byla dovolená snů a já děkuju všem zúčastněným! :)

A příští rok snad znova, protože rezervy ještě máme, i když už jsou jen minimální. :D

celá sestava (z foťáku Ivuš Č.)

Bc. Killi