Jsem první riziko sexu s ochranou

Konečně mám chvilku klidu, abych si po dlouhé době poznamenala něco do toho svého pseudo deníčku. Vidím ty neskonale šťastné davy, ale ne, ani to mě neodradí od tohoto úmyslu. Zasloužíte si to.

Tototo. Nesnáším ukazovací zájmena.

---

Takže, začněme od toho nejmíň příjemného - zkouškové. Tohle zkouškové bylo totálně naho*no, nekonečně dlouhé, hnusné, odporné, vleklé, debilní, nepříjemné a k poblití a tak. A to jsem měla nejmíň předmětů za celé tři roky. Jinak samozřejmě klasická situace - já jsem skvělá, úžasná, geniální, chytrá, inteligentní a našprtaná. Profesoři, docenti, asistenti, inženýři a spol. jsou zakomplexovaní kretonu se snahou zničit mi život. A to je asi tak celá podstata naší školy. :-D Jako… i medici měli prázdniny dřív než my, což mi fakt nepřijde normální a dokonce mi to i přijde strašně nefér! :-D Medici totiž počítají s tím, že to bude nechutně těžké. Taky je pak za to celý život bude obdivovat celý svět, že to dokázali. Ale mě? Mě bude obdivovat maximálně manžel (tomu bych to výrazně doporučovala :-D), stádo našich dětí a smečka našich psů. :-D A mamča. A babi ze Šenova. :-D Taťka je současným školstvím neskutečně znechucený, protože za nich to bylo všechno úplně jinak a všechno bylo těžší a nebyly žádné kredity a tak, takže radost sice mít bude, ale k nohám se mi pan veterinář nesloží. :-D Byl překvapen i z toho, že budu dělat státnice, abych byla bakalář. :-D Abych to teda upřesnila, nechci říct, že by mě nikdo ve studiu nepodporoval nebo že ze mě nikdo nebude mít radost, to samozřejmě ano (nebo si to aspoň myslím)! Ale svět mi prostě po získání inženýrského titulu (jestli se toho dožiju) k nohám nepadne, na rozdíl od doktorů a právníků, jak si to já představuju. Já jim k nohám tedy s největší radostí budu padat celý život, protože nechápu, kde v sobě najdou tu vůli, učit se a dodělat tak nechutně těžké školy. A proto, abych se logisticky vrátila k původní myšlence, si myslím, že je pěkně nefér, když mají medici a právníci kratší a úspěšnější zkouškové než já. :-D Chápete?

Jediná dobrá věc na zkouškovém je, že mě to asi o trošku psychicky zocelí. Neříkám, že už po zkouškách, které nedám, nebrečím. :-D Ale aspoň už to vydržím až domů a taky jsem už to letos ke konci zvládala skoro skousnout a vydržet a přejít to, jenže pak se to vždycky nějak zvrtlo. Ono k tomu stačí málo, třeba aby mě Tom objal, aby pustil nějakou smutnější písničku nebo aby mi zavolala mamka, aby mě utěšila. :-D Ale výrazně jsem zredukovala stresování před zkouškou, nebo jsem si ty slabší chvilky aspoň odbyla, když jsem byla sama a snažila se co nejmíň obtěžovat. :-D

Nicméně je po všem, letní semestr je tady, i když je venku zima jako debil a já každé ráno čekám jaro a místo toho i v Praze sněží, a bude zase pár měsíců klid.

A aby se to zkouškové dalo přežít, museli jsme si ho nějak zpříjemnit. Tak třeba jsem byla na dvou plesech, jupí.

První byl v Kroměříži, který pořádalo arcibiskupské gymnázium. Zní to velice posvátně, ale - poučena z předchozího ročníku - už jsem věděla, že to je ples, na kterém se chlastá nejvíc v celé republice a je tam největší koncentrace opilých gympláků, jakou jste kdy viděli. :-D Né že bych je chtěla pomlouvat, ale jsou to prasata. :-D Ale i díky tomu je to úplně skvělý ples. Jen trošku náročný, přece jenom je to z Valmezu do Kroměříže kus cesty. Takže letos byla naše sestava velice slibná - já, NKS, Toncek, Míša, Martin a plus sousta lidí, známí známých, spolužáci spolužáků a tak. Nebyli jsme s NKS v Kroměříži poprvé, takže už tam přece jen někoho známe. :-D Vyjížděly jsme vlakem do Kroměříže už po páté hodině, abychom tam byly na začátek a stihly POLONÉZU, které se zúčastnil Toncek i Míša s Martinem. Dopadlo to dobře, nikdo je nevypískal, i když to Míša hroooozně zkazila a všichni si toho všimli. :-D A pak už šlo všechno jako vždycky, jídlo, pití, tombola - vyhrála jsem mobil! :-D Kuře bylo dobré, bramborový salát nechutný, alkohol drahý. Ještě, že jsme měli Toncka a ten se o nás postaral! Hudba byla jako loni nejslabším článkem večera, ono když dole hraje cimbálovka a nahoře dechovka, vyberte si. Ale poradili jsme si i s tím. :-D Nejdřív to bylo tajné, pak už bylo všem jedno, kdo co pije. Skleničky na víno byly na zálohu, takže jsme tak jako loni vydělali celé jmění tím, že jsme obíhali všechny tři patra a hledali prázdné skleničky. A džbánky, džbánky byly za padesát korun! Cože? Ne, my se nestydíme, my víme, že jsme retardi a žiďáci. Někdo se na hodinu ztratil, někdo ne… :-D "Co je to?" -"To je flashka, vole.." :-D Sex on the beach pod krycím názvem SOB (takže LOS), protože sex se na takovém plese neříká. Poznám ředitele i z dálky a máme spoustu hezkých fotek a někomu vadí věci, které by neměly! Edward, ex 1, ex 2 a cože, on s ní spal?! :-D NěkomuA ano, odmítla jsem pozvání k tanci i pozvání na víno a pak jsem jednou neodmítla a sympaticky vypadající chlapec se mi na parketu pověsil na krk, aby mi do ouška romanticky zašeptal, že je na sra*ky a neví, co dělá. :-D Ano, nechala jsem ho tam. :-D No a najednou byly tři ráno a ples skončil a všechny skleničky byly vráceny a díky Bohu, že jsme nevyhráli tu atletickou překážku a nemuseli jsme se s ní tahat do města. Protože první vlak nám jel o půl páté a my jsme jeli až tím druhým. :-D Přesun na intr, Toncek nás přes vrátnici nepropašoval, ale Martin aaano, i s Jelczinem v kapse mého kabátu, bez vršku (jakože ta lahev neměla uzávěr, ne že jsem já neměla vršek, jakkoli pravděpodobné se vám to může zdát!). Repráky na max, i když už je tolik hodin. No stress. A přesun na slady na dysko trysko, což bylo supr, i když už jsem plivala plíce a nemohla dýchat ani skákat, a to jsme u písniček, které jsme neznali, odpočívali. Žijeme len raz!!! Nedali jsme si pizzu, což byla velká chyba. V šest ráno jsme se ve vlaku podělili o bulku se sýrem. Všech šest nás jelo do Valmezu a všech pět k nám domů. Vůbec jsme nešli spát, když se taťka už vracel z práce. :-D

Bylo to výborné a po zbytek víkendu jsem myslela, že chcípnu. Jsem stará. :-D

O týden později jsme byli na maturitním plese v Prachaticích. Nejdřív nevypadalo, ale nakonec jsem si stihla vyřídit volební průkaz - což ničemu moc nepomohlo a mě se pak celou sobotu chtělo zvracet (z výsledků voleb, kéž by z alkoholu). Upřímně? Zemanovci, táhněte. Víc se k tomu nebudu vyjadřovat. Ten ples byl skvělý! Sice jsme šli skoro domů už v deset, pak ještě víc skoro už ve dvanáct do Byblosu, ale pak jsme jeli domů stejně ještě později, než dýdžej. Jsme totiž prý držáci! Ze začátku mě sice chtěl Tom zabít, jenže prostě když hrály samé skvělé písničky a já jsem nevydržela stát na místě a dělat, že to neslyším a povídat si! Naštěstí mě Tom už dva roky vytrvale bere s sebou do společnosti, takže i v Prachaticích už někoho znám.. a tím myslím i nějaké holky. :-D Takže jsem si mohla spokojeně tančit a nacházet na zemi dvoustovky a Tom měl ode mě klid. Tím vůbec nechcí říct, že se mnou Tom netančil! Tančil! Na spooooustu ploužáků, čímž jsem dohnala deficit z toho plesu v Kroměříži. Co si ještě pamatuju... Jo, že Dan Nekonečný byl vážně Nekonečný. A v tombole (2 losy ze 3 výherní :-D ) jsme vyhráli 12 skleniček a poukázdu do indické restaurace, kterou jsme projedli hned druhý den, mňam. A jak to, že jsme tam byli až do konce? Protože slečna marhelská je velice odvážná! Ano, až do rána jsem tančila - jsme tančili! s ex a bylo to skvělé, zábavné a sexy a asi mi pak upadly nohy. Byly jsme Tomův splněný sen a já se těším, až to zopakujem, ale nikdo mi to nevěří.

A dál. Dál jsem taky byla jeden víkend v Šenově, odreagovat se po tom všem. A popřát Mišance k narozeninám, ale nějak se neobtěžovala přijet. :-D Je sladká. :-D Ale i v oslabené sestavě já, Toncek, Domka a Lucka jsme to rozjeli ve velkém stylu se zbytkovým čajem a koláčkama tak dobrýma, že se Marichen obracela v hrobě tam a zpátky. Hrál se tenis, takže největší zábava s dědou, který by hned mohl dělat trenéra repre. A se mnou, protože je to jeden z mála sportů, u kterého si nejsem schopná zapamatovat pravidla. V kombinaci s luštěním křížovek to bylo ale výborné. :-D Taky jsme hráli kent s kartama na Uno, takže jsem měla kent, ale musela jsem znamení opakovat 3 kola, než ho měl i Toncek, abychom měli double. :-D V půlce jsme zjistili, že všichni hrajeme podle jiných pravidel.. Ale jinak v pohodě pak Toncek

vymyslel, že komu prijdem na znamení má minus pět bodu, takže Toncek dělal co 3 sekundy falešné znamení, aby holky naštval. :-D A v sobotu v noci nasněžilo tooolik sněhu, že jsme v neděli nemohli jet do kostela. Úplně normální víkend:-D

No a minulý víkend přijel Tom po sto letech konečně zase na Moravu. V pátek jsme byli v ostravské ČEZ aréně na vyprodaném koncertě Kryštofů. Já, Tom, Tonce, ségra, mamča, taťka a dalším 12 294 lidí. :-D Nechce se mi o tom psát, protože to byl jeden z nejúžasnějších zážitků všech dob. Neskutečné, nepopsatelné, dokonalé. Skvělé od první do poslední minuty. Chci jít znova. Chci DVD, chci cokoliv, co by mi ten zážitek aspoň trochu připomnělo. Krása. A když přišel Nohavica! Hala málem spadla. A já jsem si u každé písničky říkala, že už nemůžu, že už nevyskočím, že už nevydržím tak řvát, že se to nedá. ale stejně jsem u kžadé další a další písničky chytala druhý dech a ještě jsem mohla zpívat a ještě jsem mohla skákat a ještě a ještě a já chci znovaaa! A příště Bazaly! Pyčo.

V sobotu večer domácí kino a nový film od Tarantina. Nespoutaný něco. Ano, mám nový nejneoblíbenější film. Ano, předčilo to hanebné pancharty. Ano, zase se všichni smáli, ale já jsem musela od filmu třikrát odejít a mít 2/3 filmu zavřené oči. Ano, divím se, že to skončilo dobře a ten božský Tarantino si nechal ujít příležitost nechat ještě víc hysterických černochů zbičovat, zavřít do kobky, nechat roztrhat psy a nakonec s největším potěšením rozstřílet na kousíčky. Ano, jsem kulturní barbar. Ale podle mě je ten geniální a oslavovaný Tarantino sadistický magor. Takže asi tak moc se mi to líbilo. :-D A to mám Kill Billa tak ráda.

Večer se uskutečnilo tour de Valmez, nejdřív v bowling a billiard v Černé hoře. Bowling jsem hrála asi po pěti letech, protože to z celého srdce nesnáším. Ale trošku jsem to přehodnotila a docela mě to bavilo, nebyla jsem viditelně nejhorší a asi 2x jsem shodila všechny kuželky najednou, jupijajej. :-D Billiard byl sranda jako vždy, pivo mi chutnalo jenom to první, hranolky byly fajn. Přesun do pizzerie, kde nás pět minut před zavíračkou nevyhodili a udělali nám tři pizzy. :-D Přesun do Schlattauerky se nepovedl, protože nám zavřeli před nosem. :-D Takže do Rosy, opilejší z nás se pak odtrhli a zbyli jsme jenom já, NKS a Tom. Další splněný sen. :-D Tančili jsme a probrali jsme spoustu věcí a Tom zachraňoval NKS a já se pak bála, že mu ten kluk rozbije hubu. Teda bude chtít rozbít hubu, protože nechci nikomu vsugerovat, že by se mu to povedlo. :-D

Tenhle víkend asi jedu do Prachatic pomáhat se stěhováním/překážet. Asi, protože Tom už tam je a já jsem stále v Praze a ještě pořád si to můžu rozmyslet. :-D A v pondělí jdeme na hokeeej! Play off! HC Lec vs. CSKA Moskva. Jupí! Já sama jsem byla koupit lístky a dokázala jsem to, i když jsem tam musela jet dvakrát. Když jsem řekla Tomovi, do jakého sektoru máme ty lístky, tak an to nic nenapsal, tak to asi nebude nic moc, ale nenechám se odradit. :-D

Jak se máme? Výborně. Nebo já teda jo. Stále spolu bydlíme, na začátku února už to byl rok. A stále si myslím, že to bylo nejlepší rozhodnutí v životě. Nikdy jsem nebyla spokojenější, vyrovnanější, šťastnější. Patřím k němu. Tak doufám, že mi to ještě chvilku dovolí. Když se dívám na ty tragické případy všude kolem, nemůžu být radši, že jsem se nechala takhle dobře sbalit. :-) Uznávám, že je to se mnou docela těžké, třeba když mě napadne dát květináč do myčky a tak, ale snažím se. A kompenzuju mu to tím, že občas uklidím, vyperu, dělám mu rajskou, malinový dort a srdíčka z párků na Valentýna k snídani, i když Valentýna neslavíme. A chodím s ním do nejhnusnější hospody všech dob, když hraje Chelsea se Spartou a my čekáme v hranicích na vlak.

Miluju ho a je to strašně snadné. :) Vím, že se na něho můžu spolehnout, že sní všechno, co uvařím, že se k němu můžu tulit celou noc. Že je tak strašně chytrý, že kdyby mi dal pětinu svého mozku, jsem inženýr už dávno. Že je tak strašně sexy, když jde ráno do práce i když z ní večer příjde. Že božsky voní a je strašně suverénní a z hlavy si napíše plnou moc a já už jí jenom podepíšu a zreklamuje mi mobil a vozí se v BMW! A přesto všechno, jak je úžasný já jsem z něho pořád stejně mimo jako v dubnu 2010, tak bydlí se mnou, říká mi lásko a šuká mě v koupelně.

Miluju naše společná rána.

A ještě trocha literárního umění na dobrou noc, než si konečně půjdu dát mrože, umýt hlavu a oholit nohy. Právě dopíjím půllitr ledového kafe, takže je možné, že to bude trošku delší noc.

"Moje minulost je má minulost. Je to fakt. Nemůžu ji změnit. A jsem šťastný, že ty žádnou nemáš, protože bych zešílel, kdybys měla."

Jsem druhá tečka, co čeká na tu třetí

Žvýkačka, co se ti do vlasů lepí

Jsem první riziko sexu s ochranou

Jsem tvoje zpráva psaná pod parou

Jsem jak sluchátka věčně zamotaná

Nebudu zticha, když na to nejsem sama-

Tak zase někdy. Dobrou!

Killinková*