I've never been afraid of the highest heights!!!

... tak jsem si pustila Exampla, protože Changed the way you kiss me je teď asi moje nejoblíbenější písnička. Už tak půl roku.Tu-tutu-tu-tu-tu-tutu-tu-tu!

A je mi trošku líp.

---

Jsem totiž strašně nemocná, víte! Ne, strašně ne, ale není mi dobře, asi po tom celodenním trmácení se deštivou Prahou (ale stálo to za to, ryby nám nohy nesežraly, slepá být nechci, Méďa je opravdu strašný film aneb děkuju Kačce za boží návštěvu :-D) a nekonečnou jízdou domů vlakem Ceských drah. Určitě ne po tom včerejším rumu a friscu a už vůbec ne kvůli tomu, že spím nahá! Protože to samozřejmě není žádná pravda. Občas.

Takže ležím zachumlaná ve své oooobrovské posteli, která vrže, takže chci novou a nejlíp tuhle nebo nějakou jinou s kovovým rámem, proooosíííím. ("Já tě k ní ale nebudu přivazovat!" :D ehm) Na nohách nejtlustší ponožky, na krku puntíkovaný šátek, vlasy v drdolu, protože jsou mi výjiměčně jedno odstávající uši, s kapesníčkama, sprejem do nosu a s čajem s názvem "nachlazení, kašel, průdušky", ve kterém je tolik medu, že jsem se málem poblila, když jsem zapíjela Nurofen. :D Achjo, drž hubu, že.

No, prostě jsem v takovém rozpoložení, které si o napsání článku přímo říká. Protože vy víte, jak ráda píšu ufňukané články, respektive JENOM ufňukané články. A taky když nenapíšu článek do půlnoci, tak bude srpen měsícem bez článeku, což se mi zatím stalo jenom letos v březnu. Za celou blogovou kariéru, aha!

trošku mě ta ufňukanost přechází, protože vedu s mým milým jednu z nekonečných konverzací na téma PročnemámrádaaudiA3anetoužímponěmtakjakoonamojemáma, ale zase bych chtěla moc moc moc slyšet osmiválcovej motor (?) audi S8. Umím poznat podle zvuku motorky, kolik má válců a kolika-takt to je! a skoro všechny typy audi. Jsem ú-ž-a-s-n-ááá.

Miluju motorky, motorkáře a nejvíc toho mého! Včera bylo v práci strašně málo hovorů, takže jsem se nudila a šla se na chvilku protáhnout a koukat z okna na... nevím, co je to za cestu, asi magistrála? :D No a kromě toho, že tam policisté a odchytová služba lovila strašně vystrašeného zatoulaného ohaře, tak se najednou ozval ten nejhezčí zvuk na světě a projela nádherná asi-zmrzlina s řidičem ve strašně sexy červenobílé koženné kombinéze a mě z toho naskočila husí kůže a strašně jsem chtěla jít hned domů, navíknout se do mojí nejvíc sexy bundy s křídlama a jet s Tomem někam na výlet. A kdyby nebyla motorka v Prachaticích, tak bych asi utekla nebo co. Achjo. Chybí mi tooo! I když jsme toho letos najezdili docela hodně, vzhledem k naší finanční situaci a ceně benzínu. :-D Vůbec, ale vůbec nelituju (a ani jednou jsem nezalitovala!) toho, kolik peněz jsem dala do výbavy a že kvůli tomu musím být celé léto v práci, abych to mamce splatila. Protože mám z těch věcí, co jsou úplně jenom moje vlastní!, pořád hroznou radost, chodím se na ně koukat do skříně a jsem nadšená z každé návštěvy, které jsem se ještě nechlubila.. :) Achjo achjo achjo, chci se jet projet! a už mě tak neláká umět to řídit, protože řízení není nic pro mě a já budu ráda, když někdy dokážu nějak slušně uřídit auto (minicoopera). I když na podzim zase budu smutně koukat, kolik stojí nejlevnější enduro, a přemýšlet, kde si udělám ten řidičák. :-D Chci se projet, tisknout se k Tomovi, koukat se kolem, vyhlížet díry a včas je odpružit nohama (protože mám někdy pocit, že pan řidič ty díry vidí až ve chvíli, kdy do nich v plné rychlosti vjedem 0:-D), předjíždět kolony, bloudit, zpívat si do helmy všechny písničky, na které si vzpomenu, smát se Tomovi, jak vztekle kroutí hlavou kvůli kravinám, troubit, protahovat si nohy a kroutit zápěstím, zvedat si plexi, klouzat v zatáčkách, stavět na benzínkách a mít chuť tančit u těch stojanů- samou euforií, mávat na ostatní motorkáře, vidět spoustu nových míst a zastavit kdekoliv, projet si jen tak za jednu sobotu kus jižních Čech (370km), vidět dva zámky, jednu UNESCO vesnici, slavnosti v Třeboni, jednu bouračku a milion nejhezčích výhledů a jíst langoš oblečená v kůži. A vrátit se domů na večeři. To je prostě tak nádherné, tolik zážitků, tolik nových míst... Achjo, to je prostě nepopsatelné. a sexy. A nabíjející. A já to a ho TAK miluju, protože ríky tomu a díky němu a hlavně s ním zažiju tolik věcí a nenudím se a mám skvělé prázdniny! A chci jezdit s Pájou a Icingem, protože je mám ráda. Moc.

Kam se hrabe auto. I když s autem se dají zase provádět jiné věci. Koupit si čenekovo sýrové indické placky a zelenou omáčku, vyjet na kopec, na louku u lesa, s výhledem na západ slunce, na balíky slámy, na kostel a na lesy a na Boubín nebo Libín, roztáhnout deku, otevřít si okýnka v autě a pustit rádio, večeřet ty nejlepší placky a koukat na ten nejhezčí výhled a líbat se s česnekovou příchutí a vymýšlet si nesmyly o tom kostelu (Tom), na který vidíme, a smát se těm nesmyslům (já), dělat pokusy, kolik komárů ho píchne, když mu vyhrnu tričko (ani jeden! a na mých džínách jich netrpělivě sedí pět a čekají, že jim odhalím aspoň kousek své hebké pokožky :-D), mít pocit, že vás někdo sleduje. A zbytek programu už proběhne v autě, kvůli těm komárům, kteří do auta stejně nalítali, protože bylo kvůli rádiu otevřené okno, ale to už jsme ve stavu, kdy jsou nám komáři faaaakt dost jedno. :) Cestou domů se stavit na benzínku pro nanuky a být nejšťastnější na světě.

Tyhle prázdniny jsou skvělé. A jsou nejvíc naše ze všech. A ne, nemám zapotřebí si s ním být vzácná. Být si s ním vzácná je totiž ta poslední věc, po které toužím. Chci s ním být pořád a pořád a pořád, protože nikdy nebudu mít dost. Protože není možné, aby mě někdy omrzel. Aby mě přestalo bavit, jak se tváří, jak si zě mě POŘÁD dělá srandu, jak se snaží být zlej, jak mě líbá tak, že prostě musím vzdychat i když vůbec nechci, jak mi na otázku "Na co máš chuť?" odpoví, že na mě, jak všechno zařídí a naplánuje, jak mi říká, že jsem krásná, jak vaří, jak je nevydržitelně sexy na husabergovi, jak se hádá a reklamuje a je chytrý a nic si nenechá líbit a uaaach, ještě chvilku a jedu do prachatic ráno prvním vlakem a je mi fakt jedno, že to trvá přes 8 hodin. :-)

Sice jsou to prázdniny, kdy jsem s NKS asi úplně nejmíň za posledních 15 let... Ale stejně jsem na ní pořád napojená, myslím na ní, chybí mi, jsem ráda za každou chvilku, kdy jsme spolu, taky se nám teď v týdnu hodně povedla tortilla párty v Praze ve stylu dvojrande v luxusním hotelu i s náhodným potkáním se v metru... :-D Pořád je a pořát to bude tamoje nejlepší z nejlepších, nespřízněnější duše, jakou si umíte představit, můj chybějící puzzle dílek... Nikdy ji nikdo nenahradí a bude družička a svěděk zároveň na mé svatbě! :-D A doufám, že aspoň v září si ji ukradnu na pár společných hodin (na víkend!) a nebude nám překážet žádný chlap. :-D Budeme se smát nedořeknutým věcem, doplňovat si věty, souhlasit se sebou, podporovat se, nadávat na všechny ex, skoro ex, neex. Protože my jsme HVĚZDY a zbytek světa jsou krávy. :-D Miluju jí, naším nejkrásnějším speciálním způsobem. Je to na nic, ale vztah na dálku funguje, když jste telepatky! :)

S nejmilejšíma Šenovákama jsem strávila času jako nikdy dřív. Taky jsem měla v Praze Kačku, ješt doufám, že si na chvilku ulovím Páju, až se vrátí z Irska a bude plná zážitků, viděla jsem spoustu super lidí na srazu se základkou, hlavně s Leňulkou-po takové době!- a Terkou, a příští týden máme předběžně domluvený trénink a drbací pivo s Barčou.

A pak odjedeme do Chorvatska a prázdniny můžou skončit a já můžu mít nejčistší svědomí, že jsem si je užila! A to navzdory 2 srpnovým zkouškám, které jsem udělala, i když jsem na učení kašlala, protože carpe diem prázdniny a navzdory totálnímu pracovnímu nasazení. :-) Jsem spokojená. Štastná!

A přečtěte si knížku Umění závodit v dešti, protože to je to to nejsmutnější, co jsem kdy četla, a zároveň neskutečně krásné. Nebo ji dostaňte k svátku jako já.

A už jste viděli ten prstýnek, co jsem dostala k druhému výročí? Je nejkrásnější! :))

Tak. A já si jdu pustit nějaký nechutně romantický film, přitulit se ke spokojeně mručícímu psisku a zítra z postele nevystrčím ani noc!

Dobrou nos. :)

Killi*