Zapomeň!
Výjimečně a po hodně dlouhé době má titulek smysl alespoň pro dva lidi. :D
Vlastně se mi ani nechce psát, když vím, kdo všechno mě zase čte, ale co. Pamatovat si to všechno nebudu a až se jednou v devadesáti (až tak si fandím, ale tak dlouhověkost máme v rodině a na základě množství neumytého ovoce, které jsem snědla, jsem si odečetla už deset let :D) probudím a nebudu si nic pamatovat a budu chtít vědět, kdo jsem, někdo hodný mi poradí, ať si přečtu svůj blog. A já si tady přečtu, jak jsem byla ve dvaceti šťastná, spokojená, zamilovaná a mladá. :D
Tak mám tedy za sebou už první týden prádznin a začaly víc než skvěle. V neděli jsem odjela vlakem zdarma do Prahy (velmi luxusní pocit, tohle budu NKS navždycky závidět :D) se stokilovou krosnou, taškou s notebookem, T-campem a psem. Jak jsem doufala, že na konci června už vlaky budou prádzné, tak jsem si skoro nesedla. Nakonec jsme ale s obludou místo našli a v pořádku dojeli do Prahy. Je hezké, že se oba moji muži bojí protijedoucího vlaku. :D V Praze nás skoro čekal Tom (přijeli jsme dřív, než bylo v plánu) a na byt jsme už jeli pohodlně autem, které nám v Praze nechala paní fallenová, aby nemusel Coudy v pondělí do Prachatic nepohodlným busem. :)) Zbytek večera jsme trochu smutnili ve vystěhovaném bytě a i když jsem nejdřív myslela, že to na mě nedolehne, tak se to nakonec nepovedlo a je mi Palmovky taky líto. Protože jsem tam toho zažila taky dost, ať už to byl náš první Tomllinkovský víkend, všechny ostatní víkendy, přespávání v týdnu, po koncertech, kině, divadle nebo naše první Vánoce nebo jsem tam chodila v zimě brečet po neúspěšných zkouškách, ať už na nás zvonil Sláma nebo kluci odmrazovali ledničku nebo se mě morf potřeboval o čvtrt najednu v noci na něco nutně zeptat, byla to Palmovka a a v celé Praze je to určitě místo, kde jsem se nejvíc nasmála a nejvíckrát milovala. :) Achjo, mně snad bude chybět i ta vrzající a propadající se postel. :D
V pondělí jsem byla strašně šikovná a jela jsem na 1. lékařskou fakultu (nebo teda jednu z jejich budov, hledaly jsme jí dvě blondýny a dokázaly jsme to, respektive já jsem to dokázala- našla jsem budovu, zazvonila jsem na vrátnici a dostala nás dovnitř :D na Katce pak bylo, aby našla dveře... sice si spletla číslo 126 a 162, ale nakonec jsme to zvládly :D). Pak jsme s Tomem ještě uklízeli Palmovku (aby nám o několik dnů později bylo sprostě vyčteno, že jsme nic neudělali! :D), naložili dvamilionyosmsetšedástdevěttisíctřistašedástpět zavazdel, psa a jeli jsme na jih. :) Opět jsem nepohcopila, jak můžeme jet chvilku po magistrále a najednou je tam Karlák a tančící dům a tak, opět jsem půlku cesty prospala. Pohrdli jsme mekáčem v Praze, protože přece v takovém horku a vůbec nebude jíst tak nezdravě a ne proto, že tam bylo strašně moc aut, obdivovali jsme helmy v suprskvělém moto obchodě a až nebudu v mínusu, až zaplatím dovolenou a všechno, tak pak začnu šetřit na tu úžasnou růžovou helmu. (A pak na řidičák na motorku a pak na motorku, protože prostě já chci takyyy!!!) V mekáči v Písku jsme si teda dali apoň zmrzku (a číze a čikna, ale pššššt :D) a pak už jeli do PT, kde jsme se oblíkli do plavek a využili horké odpoledne k prvnímu letošnímu koupání na přehradě i s hysterickým psem. :) Když mi trošku začal vadit hmyz, ukradli jsem pár třešní, odvezli sjme psa domů, osprchovali se a šli na večeři. Strašně dobré a strašně horké indické placky s česnekem, ve stejném parku jako před rokem. :) Sladkou tečkou byla zmrzka u Kamila a pak už postel a společné doopravdy prázdninové usínání. Konečně. :)
Když přišla kolem poledne paní fallenová z práce, sotva jsme dosnídali. :D A všichni tři jsme i se psem vyrazili k moři, teda na Lipno. Horko, písečná pláž, ilegální pes, hroznové víno, meruňky, sušenky a pohoda. Coudy si pohlídal všechny lidi na pláži a díkybohu, že tam byli samí milí a nikomu ta potvora nevadila. :) Doma Anděl udělal úžasné maso, já to zabalila do tortil a luxusní večeře byla opět završena u kamila, který už sice zavíral, ale neodolal našim psím očím a zmrzku nám nabral z mrazáku, takže jsem se do něj zamilovala a teď mě mrzí, že jsme se k němu už ve zbytku týdne nedostali.:)
Ve středu jsme vyrazili na nevinně vypadající výlet na Boubín, který se trošku kvůli špatně značené vzdálenosti, nedostatku pití a absenci jídla zvrtnul v boj o přežití a myslím, že skoro u vrcholu už jsem toršku fňukala a když jsme konečně seděli pod rozhlednou, tak jsem Tomovi řekla, že na nahoru na tu rozhlednu už nechci, ale asi to nesylšel, protože jsem prý stále skvělá. :D Ale zvládli jsme to a zpětně to bylo skvělé, Coudy si to užil asi nejvíc a viděli jsme po Axovi snad nejhezčího flata, co jsem potkala. Ani mě to moc nerozesmutnilo, ale vím, že chci velkého psa, protože ta osobnost a energie, co z něj dýchala, tu jen tak někde nenajdu, takže asi na čas potenciálního kavalíra/šeltii/pyrenejského ovčáka dávám k ledu.
Když jsme se vraceli do PT, zastavili jsme se ještě okoupat na Křišťanováku a pak už konečně první jídlo za celý den a ještě tak strašně dobrý.. Odborná grilovačka. :) A k tomu dvě frisca a salátek a ten skvělý dresing, noo joo. :)
A teď nevím, co jsme dělali ve čtvrtek... Jooo, čtvrtek byl odpočinkový den, spala jsem o pár hodin dýl než tom, dělala jsem těsto na palačinky, které pak Anděl usmažil a byly úžasné. Pak jsme půl dne prospali, já jsem večer udělala míša řezy, Tom tuňákový salát a koukali jsme na dokument Katka a děti, neberte drogy a nechoďte po Praze bez pepřáku.
V pátek... to jsem neměla moc dobrou náladu, jeli jsme do Volar poprvé supermotovat, a večer zase grilovačka u morfa, který mi dokazoval, jak Tom nežárlí, pak jsem měla trochu problém, protože jsem prozradila adresu jeho blogu, kterou má ale stejně na facebooku zveřejněnou, tak do teď nevím, za co byl ten hnusný pohled.. :D A tak. Slepý pes, Johny Walker a definice holky, která je dobrá v posteli. :D
V sobotu jsme jeli zase do Volar, už tam byli i Rakušáci a vůbec mě to bavilo o moc víc než v pátek, fotit i koukat. A jezdila tam i jedna holka, takže já chci taky. A pak Tom sekal trávu a já jsem vařila (!! :D).
V neděli jsme balili, řídila jsem megana, snědla jsem největší řízek v životě u babičky ve Strakonicích a prospala jsem cestu do Prahy. Když mě Tom vzbudil, trvalo mi asi 30 sekund, než jsem pochopila, že by Coudy nemusel sedět na ruční brzdě. :D Večerní procházka kolem Vltavy, Dr. Ludský a taaak. A usínáí, u kterého jsem se urazila, protože mi Anděl něco nechtěl říct, pak jsem rychle chtěla usnout, což se nepovedlo, usnul Tom a já jsem se snad do jedné do rána převalovala v posteli, přemýšlela a ohřívala si studený nos o jeho ruku. :)
A ráno jsem zaspala.
Teď se nudím v práci, přes den se to docela dalo, byl tu Jonáš i Tomáš a docela jsme se nasmáli. Prý jsem hezčí než Ester z Pošty pro tebe. :D A taky jsme dostali kolem stolů boxy, takže už na sebe moc nevidíme. Já jsem nadšená, že si to tu konečně můžu zútulnit a udělat si nástěnku, ale klukům vadí, že na mě nevidí. :D Joo, jsou milí. :D Popisovala jsem jim, jak se dělá kuře na kari, a nevěřili, že je to tak snadné, Jonášovo kafe smrdělo prý jako zpocený chlap (odmítala jsem si čichnout :D) a pozooor, novinka dne- Jonáš je prý zadaný. :D Ale nevíme, jestli si nedělal srandu, protože když se ho tom ptal, kam bere přítelkyni nejčastěji na oběd, tak řekl, že chodí jedině do menzy.. :D
A kdyby byl někdo v úterý a ve středu v Praze a neměl co dělat, tak můžeme nemít co dělat spolu, protože já mám volno, ale Tom je v práci. ;)
A to je zase na chvilku všechno, deníčku.
Miluju a svět je krásný, utelený, umazlený a sladký. :) Jsem šťastná, že jsem zrovna s ním a že tohle všechno zažívám zrovna s ním. Jsme blázni a je nám hezky!
A zapomeň. :P
Killinková*
http://www.sport.cz/clanek/188525-na-veceri-sampionu-perlila-petra-v-modre-robe-z-copu-vykouzlila-drdulek.html ??? někdo, kdo v nadpise použije slovo "drdůlek", musí být fakt debil :D
Komentáře
Okomentovat