Having the time of your life!

Včera

See that girl, watch that scene, dig in the Dancing Queen!

---

Tak jo. Mám za sebou první zkouškové a dokonce se stoprocentní úspěšností. Sice nemůžu machrovat tak jako většina na ekonomkách, fildách a podobně, že bych dala všechno během dvou týdnů a nejhůř za B a pak měla měsíc prázdnin, ale hlavně, že to mám a že to mám VŠECHNO. Bylo to asi milionkrát horší než maturita navzdory tomu, že výsledný pocit nebyl ani z půlky tak uspokojivý, a zvládla jsem to jen tak tak, zbyly mi dva dny prázdnin plus víkend. Ale po zjištění, že nás v září bylo v kruhu třicet a do letního semestru postoupilo jenom asi sedm lidí, z toho jenom tři máme zkoušku i z matiky... No dobře já! :)

Psychicky už jsem se snad taky srovnala a snad už zvládnu příští zkouškové bez té ufňukanosti, ubrečenosti, vystresovanosti na nejvyšší úroveň a tak. Pracuju na tom! I když se mi chce zatím při pomyšlení na jakékoliv učení zvracet. Ale to bude dobrý. :D

Pro představu v jakém stavu jsem se nacházela posledních šest týdnů přikládám kousek článku, který jsem rozepsala o víkendu:

Nic nechci, jenom mít v indexu éčko z matiky a až do konce života se válet s Andělem v posteli a nic nemuset, jako včera půl dne.

Baf.

Nooooooou tááááájm for luuuuuzrrrrs!

A asi mi exploduje hlava a vystříkne mozek a oči.

Takže asi tak nějak, jo? :D

A nejen, že jsem to přežila já, ale dokonce i všichni kolem mě mi vydrželi do poslední chvíle tvrdit, že všechno bude dobrý. A i když jsem brečela do telefonu a umazala rozmazanou řasenkou všechny polštáře a trička a byla jsem na milion facek, tak to vypadá, že mě mají pořád rádi. Nechápu. :)

Protože jsem pořád něco musela, stihla jsem být jen na jednom plese, ale za to byl luxusní. I když jsme s NKS vyrazily asi o hodinu později, než bylo v plánu a stavily jsme se na cheeseburger, který jsem pak měla celý za rovnátkama a neměla jsem nalakované ani odlakované nehty, takže jsem prostě byla šíleně sexy. Ale potkala jsem asi milion známých lidí (a asi jen na 15 % jsem se usmívala uměle a doufala, že se nebudou chtít moc dávat do řeči.. asociální úspěch!) a s NKS jsme probraly úplně všechno a po milion letech jsme si konečně pořádně zatančily a bylo to fajn. Vyblbla jsem se na max, nepozdravila jsem pana Silvestra, i když kolem mě asi 10x prošel, takže když jsem mu řekla čau, až když už přímo za námi přišel (a my už odcházely :D), bylo to fakt trapné.. maličko! :D Ale kdo by pochopil její zašifrovaná znamení typu "MLÉKÁRNA!", že se k nám blíží? :D

Trochu to kazil fakt, že jsem za ten večer řekla tolikrát slovo pi*a, jako asi za celý život ne, a to jenom dvakrát na adresu té slečny, co mi polila celé šaty jahodovým džusem. Smutný příběh! A snad po prvé jsme si  v téhle situaci vyměnily role, že já jsem byla ta naštvaná a nervózní a ona ta, co mě uklidňovala a tvrdila, že se nemusim bát, protože mě přece miluje. :D Co já bych bez ní dělala. :) (Učila se doma matiku. :D)

A nepřekonatelná cesta domů, bolest nohou, šílená žízeň a detailní představování si velké ikea skleničky plné vody a pomlouvání taxiků. :D

A nejhorší telefonní rozhovor (můj monolog) v životě.

"No, vidíš. Uklidnilo tě to, ne?"

-"NE!!!"

:D

Ve tři doma, skvělá sprcha a snaha dostat z vlasů ten kouřový zápach a dělání toastů. Měla jsem hlad. :D A vzpomínky na loňskou plesovou sezónu, kdy jsem přišla domů a ještě jsem tak dvě hodiny seděla u olympiády. Aaaach.

Jeden ples snad ještě stihnem s NKS a asi za hodinu (:D jo, válím se v posteli v nejvíc troska stavu, ale aspoň jsem si nalakovala nehty!) vyrážíme na nějaký maturák v Prachaticích, abych pochopila, co to tady maturák znamená, aby si mě mohli všichni prohlídnout a aby se zjistilo, jestli jsem schopná si zapamatovat nekonečně dlouhý seznam věcí, které nesmím dělat (což nebude zas tak těžké, protože nesmím skoro nic, jenom se občas bez dovolení nadechnout :D). A abych se konečně ujistila, že jeho ex opravdu existuje a není jen virtuální. Jupijajej.

Kdyby vás to ještě zajímalo, pořád jsem tak trochu šíleně moc zamilovaná, že už je to skoro divné. Nebojte, nechceme se moc vázat, tak maximálně na dalších 50-60 let. :D

A prý mě miluje a kdybyste ho slyšeli, jak to říká, taky byste mu to věřili. Navíc když s vámi jezdí po celé Praze a Prachaticích a shání šaty a volá do obchodů, jestli tam náhodu nemají velikost, kterou potřebuju a kterou má očividně 99% slečen v republice. Je skvělý. Pořád se musím dívat, jestli už mu na hlavě nezačala blikat svatozář. Takže mě miluje, takže je mi úplně jedno, co dělal minulou sobotu se svou ex. Ale stejně nevim, jestli ji pozdravím. Dobře.

A ano, konečně jsem se asi stala plnohodnotnou přítelkyní, protože každá správná přítelkyně přece nesnáší všechny expřítelkyně svého přítele. Docela mi to trvalo, ale teď už po mně fakt nikdo nemůže chtít, abych se snažila mít ji ráda. Vím, že k tomu časem zase dospěju, ale.. časem. ;)

A teď už se vážně musím jít chystat, protože nervózní andělské pohledy začínají být těžko snesitelné. :D

Dneska

Takžeee, žiju! Což znamená, že jsem dodržela všechny body seznamu a můj skvělý a tolerantní přítel tak neměl důvod mě zabít. :)

Strašně moc jsem si to užila, i když mi padaly moje supr krásné a supr nové šaty. :D A i přes to jeho nekonečné "Nebudeme tančit, když JÁ nebudu chtít, což znamená, že budeme tančit asi tak dvakrát a jenom na chvilku, protože asi po minutě a půl začnu být naštvanej, že mi to nejde.." jsme tančili snad pořád a určitě tam nebyl nikdo, kdo by tančil víc než my!:) A tančí taak skvěle! :) A jsem si užila ploužáky i za všechny minulé životy a hlavně konečně plnohodnotné ploužáky a ne ty, u kterých se těšíte, až to skončí, nebo ty, u kterých se bojíte otočit, aby ho náhodou nenapadlo se s vámi líbat (Vážně už to bude rok od našich upírovských Šibřinek??). :D

No a taky konečně vím, jak vypadá Vojta a Mates a vyhráli jsme v tombole a někdo taky pozdravil jeho ex. Buď já, nebo rum s colou. :)

A taky jsem tolikrát slyšela, jak mi to sluší, že by tomu člověk skoro začal věřit. :D A nejen proto mám paní falennovou tak ráda. Taky třeba proto, že první otázka, když Tom odešel odpoledne doučovat, byla ohledně ex. A ne že bych to nechtěla někomu sdělit. :D To byl přesně ten pocit souznění, který jsem zrovna potřebovala.

Asi se za chvilku rozpustím z toho, jak mám pocit, že mě všichni mají rádi. To je tak skvělé! Úplně tak skvělé, jako chlebíčky a jahodový dort u Tomovy babičky. Akorát asi nebudu spát z toho, že mi dala snad celou svou šperkovnici za to, že jsem jí poslala o vánocích ořechy od mojí babi. :D Achjo, mám se báječně.

A jestli mě chcete uspat, posaďte mě do auta. Moje zaručená ukolébavka. A není nad to, když se najednou proberete a říkáte si, že to bude ještě strašně trvat, než dojedete do Prahy... Ale když se podíváte z okna, zrovna míjíte Tančící dům. :D

A ne že bych jenom byla zamilovaná, já jsem zamilovaná pořád víc a víc.

A tak mě baví, že se nemusím nic učit a že mě mají všichni rádi a že je svět jednoduchý. :)

Chci se vedle něj budit ve velké posteli každý den.

Moje dítě bude tančit, jeho dítě bude jezdit motokros.

Prosím, prosím, prosím. Prosím, ať tohle nikdy nepřejde.

Killinková*