Nesahejtenaměkdyžnejsemvaše
Ať jsem v Praze nebo ve Valmezu, pořád je mi po někom smutno a už mě to fakt nebaví. Momentálně jsem extra NEšťasná a ze všeho nejvíc si přeju tulit se k němu pod jednou peřinou, snažit se sesynchronizovat svůj dech s tím jeho a cítit se andělsky. A nic nemuset. Nedala jsem první zkoušku a asi bych to skousla, kdyby to nebylo tak nefér, kdybych tomu nevěnovala tolik času, kdybych kvůli tomu netrčela přes víkend sama v Praze a dalších milion kdyby. Tak nebudu první v historii VŠCHT, kdo udělá všechno na první pokus. Škoda. Ale to, že vás vyhodí od zkoušky, se stane každému. Řekl můj skvělý přítel, kterému se to ale zatím nestalo.:D A že vás vyhodí za to, že nevíte název jednoho ********* enzymu a za to, že holka před váma dostala 2 body ze zápočtu, na který měla o měsíc víc času a naštvala profesorku? No nic. Aspoň jsem si konečně ujasnila, že tu medicínu nebudu zkoušet znova (a tentokrát už bych to vzala asi fakt vážně). Stejně bych to asi teď udělala jenom proto, aby na mě lidi kolem konečně mohli být pyšní, protože uznávám, že se syntézou léčiv na VŠCHT jsem tak trochu nesplnila ta očekávání všech. Tak fakt sorry, že mě ta chemie baví a že ze mě nebude doktorka (,babi). "Víš, že ta vnučka blablabla je na medicíně v Brně?"..."Hm. Vím." (Opravdu mě mrzí, že ty se mnou nemůžeš takhle chlubit. Ale víš ty, že jsem zrovna strašně spokojená s tím, co dělám???) Já si uvědomuju, že prvnílékařskáfakulta zní strašně krásně, ale nemám na to a asi bych tam nemohla být takhle šťastná a už to není to, co bych chtěla v životě dělat. Navzdory tomu, že asi 10 let to bylo ono. Zakazuju celému světu ptát se v budoucnosti našich dětí, čím chtějí být, aby pak neměli pocit, že někoho zklamali. Zavřu oči a jsem u moře. Cítím písek mezi prsty, slyším vlny, opaluju se bez vršku a uvažuju, jakou si dám zmrzlinu. Nejsem normální. A asi přestanu být hodná, přestanu všem půjčovat skripta a svoje poznámky a odpovídat na otázky a vysvětlovat a snažit se druhým pomoct, protože nemám pocit, že by oni udělali to samé pro mě. Jsem kvůli tomu sobecká? Ale Kláře budu odpovídat dál, protože do mě po nepovedené biole nacpala půlku mléčné milky, byla strašně hodná a vůbec asi jenom díky ní jsem se nerozbrečela už tam. A jsem ráda, že asi 3 minuty po tom, co jsem jí vysvětlila a odříkala celou jednu otázku, které nerozuměla, si ji pak vytáhla a udělala to. Chtěla bych, aby mi někdo oloupal pomeranč. A aby se sem teleportoval On a počkal se u mě v posteli, než usnu. Celou minulou noc jsem si dělala těhotenské testy a způsobila jsem sousedce infarkt a tím ji vlastně zabila. Třeba se konečně vyspím.
K.
Tak. Pusťte si těchhle pět a taky vám zaručeně bude smutno. :D
Komentáře
Okomentovat