Made in Valmez

-
Mám ráda Valmez, ty lidi tady, ten vzduch, ta místa. Tu jistotu. Jsem tu doma a jsem na to docela dobře hrdá.
O půl třetí na náměstí ve Valašském Meziříčí
jdu co noha nohu mine a každej sám sobě jsme stínem.
Nic mi není přitom melu z posledního
těžko říct o tom něco konkrétního...


Vynecháme ten smutný příběh, jak jsem se přesně v 17:25 dostala domů, zvládla jsem návštěvu babičky a dědy, odpověděla jsem na milion otázek, převlíkla jsem se, vyčistila si zuby a v 17:50 se nechala skvělou maminkou odvézt do Kulturního zařízení na bažanaťák, i s NKS. Mimochodem- sestava já-mamča-NKS byla stejná, jako když mě vezly k matuře a docela živě se mi to vybavilo. Ten večer byl vlastně celý absolutně nostalgicky nostalgický.

Chyběly mi dvě věci- lístek a bílé maličkosti se šňůrkou, které jsem inteligentně nechala v Praze. Lístek mi zařídila Kačka a dokonce zdarma- daroval jí ho náš zeměpisář. A tu druhou položku zas zařídila má drahá NKS. Mám prostě svůj tým! :D
Místo mi taky držely, mezi spolužákem a školníkem, no prostě jsem si víc ani nemohla přát! A tak to začalo.

Bažanťák 2010. A všechna ostatní slova asi budou subjektivní, protože jsem kvůli Jenn a Kamm neobjektivní, ale nemůžu jinak, bylo to skvělé.
Od začátku až do konce. Parodování profesorů, přesné vystižení toho nejlepšího, vyvolání vzpomínek, jojojo! Ale pozooor na Před a, i, nebo, ani čárku nepíšem! To jste trochu ukradli, loni jsme to měli my.:D Ale asi jediná situace, kdy jsem nezatleskala.:) Ale jinak jsem tleskala a pištěla pořád. Ty typické výroky! S cívkou je to jako s dívkou, nejdřív napětí, potom proud. Modal verbzzzz. Džepenýýýýs. Párek nevalné chuti. Terezka si hrála. ANO.
A ztrapňování bažantů, k tomu není co dodat, dobře vy! Tak nějak si to představuju, dost ostré a vtipné, docela se zapotili, i když se snažili to nedat znát a drželi se výborně. Já bych se z těch rajčat rozhodně pozvracela.:D
Natáčená videa taky moc povedená. Dobrá kvalita a dobré nápady, líbající se páry s Kamm a Kubou v pro mě hlavní roli... Taky bych si zahrála! A šílená nostalgie, vzpomínky na ty 4 roky prodírání se mezi zamilovanými. Asi se s andělem příští týden stavíme. Nemůžu totiž umřít, dokud se nebudu líbat o velké přestávce na schodišti.:)
Edit je vážně tak ostříhaná nebo to byla paruka? A Terez už fakt nemá dredy?
Tělocvikový nástup Jenny byl fenomenální. A dnešnímu tělocviku nazdar.:D
Úplně nejlepší ale na celém programu byla ta živá hudba. Tohle by měly mít všechny bažanťáky a jolky, tohle je ta šťáva, co často chybí. Byla jsem unešená. Udělalo to hrozně moc. Klaním se za ten nápad a za božskou realizaci. Hudba i zpěv, hlavně ty bicí... Mňam. Ale bubnovat měla Kamm.:)
Dojemná tečka nechyběla a rozhodně splnila svůj účel. Ještě nikdy jsem Kotyho neviděla v takovém rozpoložení, s roztřeseným hlasem, utírající si oči. Jste skvělí.
Určitě to byl nejlepší bažanťák, který jsem kdy absolvovala (a za svoje gymplácká léta jsem viděla všechny, takže už pátý!). Nevím, jestli to tak bylo, ale celkově jste působili, že jste si i obě realizační třídy skvěle sedly a rozuměly, což už je 50% úspěch. (Vím, o čem mluvím... Hádky do krve a slzy na naší loňské jolce..:)) Takže bažanťák nejlepší, ale s naší jolkou tak zhruba na stejné úrovni, souhlasíte?:D Dávám 4 hvězdičky. Jednu strhávám za to, že Kamm nebubnovala :D a za nevyužitý potenciál moderátorů. Byli supr, ale mohli být dokonalí, kdyby se na to víc připravili. Ale chápu a vím, jak to bývá s přípravou a jak se všechno stejně vymyslí a domluví až na generálce, nebo ještě lépe po ní.:D
Takže ještě jednou tleskám! Protože bažanťáky mají v poslední době tendenci upadat a vy jste jim zase vrátili tu slávu, lesk... Protože jsem se ani jednou nepodívala na hodinky. Jste hvězdy. FRAJERI. :)
A snad jste si to užili, protože už vás čeká jen stužkovák, školní ples a pak už to bude jen horší a horší a nejhorší.:D A i když bych se strašně chtěla vrátit na gympl, protože vidět v těch videích, že tam je všechno pořád stejné, důvěrně známé, jen už to prostě není moje... tak maturovat už bych po druhé nikdy nechtěla. NIKDY.

(Mimochodem, nepozdravila jsem třídní, i když jsem několikrát prošla těsně kolem ní. Ať mi nikdo neříká, že je docela super a v pohodě, není. Jen se občas snaží tak vypadat. Ale můj milovaný chemikář si stále pamatuje moje jméno.)

Po bažanťáku se přesouváme ke Schlattymu. Jdu s NKS, jejich třída tam má rezervaci, ale my ne, což se dozvídám až v telefonu, když tam dorazím.:D Takže opustím mou milovanou a jdu ke stavebce, jak mi Kačka říká v telefonu. Když tam dojdu, tak opět telefon, kde jako jsem. U stavebky vole, neasi.:D Jenže u špatné stavebky, mám být u učňáku. Tak teda sraz na náměstí.:D Obejdem celé město, nikde není buď volno nebo vhodná společnost.:D Takže nakonec v sestavě já, Kačka, Terka, Wendy končíme u Zvonu, navzdory tomu, že nemáme hlad, si nakonec všechny objednáváme něco k jídlu (palačinkyyy!) a zvládáme ve čtyřech láhev bílého vína.
Probereme spoustu věcí, skáčeme si do řeči, máme toho tolik! Vtipně si popovídáme i s číšníkem, otevření a nalévání vína máme v ceně.:D A snad je ani moc neštvala moje zamilovanost a všechny za mnou přijedou do Prahy. Domluveno.:)
V deset musela jet Kačka vyzvednout svého nezletilého přítele a Terka se musela přesunout za svým objektem zájmu a mě se končit ještě rozhodně nechtělo, takže jsem se přesunula zpět ke Schlattymu za NKS a zbytkem její společností. Nejlepší volba. Asi poprvé v životě jsem si fakt výborně, inteligentně, smysluplně a pohodově popovídala s Matýskem a jsem za to upřímně hrozně ráda. S horolezcem Adamem jsme zase probrali naše psiska, Marťa zahrála Stmívání a jde jí to líp než bratrovi, Lego vylil pivo, Kory už není zadaný ale neměla jsem příležitost zjistit podrobnosti. Jo a konečně jsem teda poznala Lega (Chevu), takže znám konečně celou čtyřku Piškot-Krba-Shrek-Lego!:D A taky mi hodili tácek do piva, tak jsem ho nemohla dopít (jedině dobře) a oblíbily jsme si s NKS něco moc dobrého karamelového a obsluhovala nás moje spolužačka ze základky. Krása. :D A potkala jsem Kamm a na záchodech jsem si povídala s Terez bez dredů o tom, že gympláci se vždycky utírají do spodní části ručníku, protože jsou inteligentní. A cesta domů byla asi vrcholem celého toho povedeného večera, v sestavě 2+2+horolezec, který nebyl opilý jako my, takže šel napřed. A my jsme šli po cestě od kraji ke kraji, všechny ulice byly šíleně dlouhé, smáli jsme se a Lego byl jediný nezletilý, ale to nevadilo, protože já mám jeden rok navíc, tak mu ho půjčím, ne, a co deset metrů jsme dělali klubíčko. A tak.:D Doprovodili mě až domů a nedali nikomu šanci mě znásilnit, rozčtvrtit a hodit do Bečvy.:)

A protože jsem měla skvělou náladu a byla jsem pod vlivem, tak jsem šla spát stejně až kolem půl čtvrté. Doma jsem ještě totiž stihla jíst, uklízet, mazlit se s obludama, dát si skvělu sprchu a tak. K totálnímu nirvána štěstí mi chyběl už jen Anděl v posteli.:))

A tak se mám. A mělabychseučit matiku, ale strašně se mi nechce. Z chemie mám 73 bodů, průměr byl 42. Chichichi! Tohle se mi fakt povedlo, ale stejně mě mrzí ty zbytečně ztracené, mohlo to být ještě trošku lepší. Příště čtu líp zadání a víc se soustředím. A z výpočetní techniky mám z páteční písemky áčko. I když jsem nemohla najít učebnu, přišla jsem za minutu jedenáct a neměla jsem si kam sednout.:D

Tak si asi půjdu užívat pravý psí podzim někam ven. Ty limity a derivace mi ze skript neutečou.

Smějte se...

Killinkovitá, zamilovaná a šťastná na první pohled*

Komentáře

Okomentovat