Don't stop me now
Lítám, vznáším se, stoupám nádherně vysoko. Záchrana šedého podprůměrného večera.
A jinak?
- Narůstající nostalgie. A sklony k ufňukanosti, které byly zavražděny. Cha. Je to mix, výkyvy, chvilku smutek a chvilku nadšení z toho, co třeba bude. Nemám čas být pořádně a stoprocentně smutná, což je fajn. Nedostává se mi k tomu prostor a vážně mi to vyhovuje. Líbí se mi vidět, že něco takového funguje. (hustá věta!)
- Nevím, jak vyplnit Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků. Růžový formulář. Rozumím asi tak kolonce jméno, příjmení a adresa bydliště. Pak stop a japonština.
- Musím napsat seznam své četby. K maturitě. Teď hned. Myslím, že si nepamatuju, co jsem za celý život přečetla, což je škoda. Ještě větší škoda ale je, že jsem si nevedla čtenářský deník. Ulehčilo by mi to práci. Tak trochu.
- Dneska totální nasazení. Celé odpoledne u učení. A jako, uff! Střídám chemické a zsvácké otázky. Nevím, jestli je to dobrý systém, každopádně když mám dost Hegela a Marxe, sáhnu po nukleových kyselinách a naopak. Lehce mišmaš (krásné slovo!), ale pojďme. Dopíšu četbu, doplním kofein a pokračujem. Do zblbnutí. Do usnutí.
- Těch deset sekund před usnutím je vždycky nejhorších. Zavrtám se pod deku, přitáhnu si k sobě plyšová zvířata, co mají každé deset jmen, nádech, výdech... A pocit prázdna. Neumí to dost dobře definovat, neumím si na to zvyknout a nerozumím tomu. Neznám to. Díra uvnitř mě a touha po doteku? Nebo něco podobného. Nevím.
- Bratr dneska dělal špagety a dokonce i pro mě. Nádhera. Ale jinak je naše lednička... na facku? :D Už tři dny přežívám na jogurtech a konzervách tuňáku. Samo se asi nenakoupí. Respektive samy se nenakoupí věci, které Klárka jí. :P
- Dvojnásobná prohra. TA okurka a kvůli TOMU. Google to potvrdil. Jsem looser, tohle budu muset rozdýchat. Jak to, že nemusím mít vždycky pravdu? :D
- Dějí se věci, kterým přestávám rozumět. Je docela komické sledovat, že někteří lidé se vážně hledali, až se našli. Dobře jim tak! Lhář a stíhačka, krásná kombinace! A jaký velkolepý comeback. Hm. Víme svoje. A stejně pořád vidím, jak on asbolutně odrovnaný blije uprostřed kulturáku, my ho zachraňujem a jí je to fuk. (naturalismus) A přitom to všechno kvůli ní. Jako cože??
- Mám na poště balík z Hong Kongu. Nechápu.
- Nevím, jak mám dát pryč ty tečky.
- Dobrou, tečkovanou.
- Killi*
- myslím, že nechci maturovat
- tečka
Komentáře
Okomentovat