Být ženou je kletbou bohů

Útržky, abych nezapomněla.

---

Celý den se sluchátky na uších. V hodinách, na chodbě, na obědě. Na vlnách UDG, Tomáše Kluse a chvilku i Mansona. A myšlenkami jinde. Docela milé stavy, takže jo, takhle je to dobrý, takhle to jde.

Záchvaty žravosti jsou zpět. Mega svačina a útěk do obchodu bez přezutí a následné proklouznutí kolem školníka, no můžu na sebe být dlouho hrdá! A pak oběd, hm, žemlovka. Mňam! Ale ty rozinky tam? Za trest? Zahrála jsem si zas na Popelku.

Neuvěřitelná radost z lízátka.

"Heč, já mám lízatko z Prahy!"

-"Jaké? Chupa-Chups? To si můžu koupit v obchodě naproti."

"To můžeš, ale nebudeš ho mít od právníka. A mně ho koupil právník. HEČ!" 

-"Budu tě ignorovat..."

Procházka městem za tably. Nečekaná zima jako ve dvojitém Rusku! A hledání mého partnera z tanečních, bez úspěchu, takže jako cože? Jsem zvědavá, jak mu to teď sluší a jestli vyrostl. Cha.

Chuť na gyros, ale neměli dopečené maso, takže jsem ušetřila 50 Kč. Fajn, fajn!

"Héj, slečno! Přestaň snít a pojď se s náma bavit!"

Spontánní nápad se žvýkačkami a Mirkem. Můj nápad. Kolik myslíš, že si nacpu do pusy? Ani jsem ho nemusela moc hecovat a čtyři dal. Smích. Mě stačil můj jeden a paráda. Takže zítra závod, kdo sní více rohlíků, kluci? 

Sice nevrážím v metru do větších kluků, ale jsem asi trošku taky nějak sebevědomější. A schopná navázat normální konverzaci jen tak. A udržet ji. A smát se a rozesmívat. A to všechno s lidmi, které třeba moc neznám. Nebo to byl jen dnešní stav, já nevím. Ale chvilku jsem si taky připadala huuustááá! 

A taky zvládnu dvě qip konverzace najednou. Sice je mi pak z jedné strany vyčítáno, že odpovídám po deseti minutách a z druhé strany pak, že si píšu s někým jiným, ale v zásadě se dá říct, že to zvládám. Cha!

A mám na nohou červené conversky a  jdu se učit ekonomii a právo. Čtyři maturitní otázky. Věřím si!!!

A ráno jsem vstala o hodinu později s myšlenkou, že to neva, že máme dvě auta a někdo mě do školy zaveze. Tak asi nezaveze, když jsem byla doma poslední. Ale neběžela jsem.

Tenhle článek měl mít asi čtyři řádky, ale jsem normálně na férovku ignorována qipem, takže dobře, dobře! Jak chceš! Smích. No a tak, však víte. Aha.

(s)mějte se, králíci! 

Killinková*

"Tak a už je prvního pátý... Prvního pátý? Slyšel jsi to! Jak to mluvím?"

-smích-

-"Počkej, ale jak jinak bys to chtěla říct? Prvního páté?"

"Prvního... května."

Byla jsem opravdu unavená. Tudum, tudum, tudum. Trapas. :D

Mistryně světa v hledání, ale tohle nejde nevidět.

Text.*

Je mi hezky! :P

A teď přišel zase ten šampón z realitky. Ha. :D