Ahoj, děti!

Jsem v nehorázně velké, životní krizi, mám absťáky kvůli nedostatku úplně všeho, zítra začíná můj poslední týden na GFPVM, v pátek se odehraje poslední zvonění, za 14 dní maturuju, a pak už někdy bude polovina června a všechno se otočí, protože prostě ANO. :D

---

Nechce se mi spát, jenže Anděl se učí (respektive sleduje Madagaskar 2 s českým dabingem, což je synonymum pro učit se, ale nebojte, není infantilní, to se může vyčítat jen mně :D), takže není důvod k zelené kytce, a já jsem se učila celý víkend, takže teď se nudím. Jo, mohla bych zapadnout do té sprchy a jít se učit ještě, protože myslím, že neumím ani půlku ještě. Jenže mě čeká žiletkový fight s nohama a tak, což znamená moc námahy, moc krve a moc bolesti, protože ano, jsem neschopná. A přesto se hlásím na medicínu, na kterou se nedostanu, protože nevím, kdy se budu učit na přijímačky, když už teď je pozdě. :D

Na to, že většinou jsem schopná psát věty bez přísudků, teď vytvářím docela hustá souvětí. :D

Šla jsem si udělat jídlo, protože moje modré oči nikoho nepřesvědčily o mém utrpení a hladu a nutnosti pomoci. Byla jsem nejdrsnější, protože jsem si dala tmavý chleba s pomazánkovým máslem a eidamem. A připadala jsem si fakt děsně zdravě a ušlechtile a zodpovědně a moc se mi líbil kontrast pomazánkového másla na tom tmavém pečivu. Ale tohle bylo docela hodně velké pozérství, protože mi vlastně je fakt jedno, jestli to, co jím, je "zdravé".  Podstatné je jenom to, jestli mi to chutná, nejsou v tom rajčata a vůbec v tom není nějaká nebo příliš mnoho zeleniny, která by mohla přebít chuť zbytku. :D Všechno jsem to asi zabila tím dortem, který jsem sežrala hned potom. Dobře, vyhráli jste, jedla jsem ho dokonce zároveň s tím chlebem. :D

K tomu jsem si zapnula televizi a koukla na Mr. GS. To jsem vychytala na maximum, protože tam byl zrovna Macháček. Takže jsem se dívala, smála se a říkala si "Chacha, před týdnem a 2 dny jsem tě viděla na vlastní oči, v košili a řvoucího I love youuu!" a bylo to hodně dobrý. Akorát bych potřebovala, aby vedle mě někdo seděl na té sedačce a smál se se mnou, protože samotnou mě to moc nebavilo. Pak sice přišel můj retardovaný bratr, ale ten se zase směje úplně všemu, i když to není a třeba ani nemá být vtipné, což zase nesnáším já. Protože směje se znamená, že fakt řve smíchy. Ale nevadí, Macháček nezklamal a byl úžasný. A má vystudovaná práva, chápete. (Asi se nesnažil celý víkend zabít na motorce uprostřed lesa a umět nazpaměť celý Madagaskar 2... :D )

Tak si myslím, že máme v rodině ten smysl pro smích a není těžké nás všechny rozesmát. Což je výhoda jako prase, protože to lidem děsně zvyšuje sebevědomí a říkají si "Týjo, jsem fakt hustej borec a válím samý hustý vtipy, když se ta blondýna pořád tak směje!" ale ono to není zas tak směrodatný, protože já se vážně úpřímně zasměju skoro čemukoliv. Stačí, když je to minimálně vtipný, milý, hezký, roztomilý, nebo tak. Zase začínám mluvit hnusně, sledujete? Jsem nakažená. :D

"A navíc mi taťka řekl, že se u motokrosu neumírá... Tak mě uklidnil, trochu..."

-"Táta je dobrák! Ale já nejezdím motokros, já jezdím enduro... Což je trochu jiný, hlavně v tom, že ani sám nevim, kde jako v tom lese jsem, natož abych si mohl zavolat pomoc, natož abych vůbec třeba mohl mluvit, žejo.."

"Díky, že mi to říkáš."

:D :D :D

Lidé hrajou šachy, sbírají známky, chovají rybičky, chodí do divadla, ale právník jezdí na motorce. :D 

Ne, já s tím nemám žádný zásadní problém. Je to nejvíc, je to hustý, je to zajímavý, dělá to na mě dojem, je to sexy a zase mi vypadlo připojení k netu, což sem nepatří, a líbí se mi to. Ale pak půlku soboty máte docela nepříjemný strach a hypnotizujete telefon a čekáte na zmeškaný hovor s jeho jménem na znamení, že ještě stále má obě ruce. Protože to je, oč tu běží. Ruce. :D

Zítra asi nejdu do školy. Teda jdu, ale jen na jednu hodinu. Na třetí hodinu. To dostaneme známky z maturitních slohovek. Doufám, že mě neuvidí třídní, protože to chci udělat tak, že budu jakože zapsaná celý den a jí napíšu smsku, že jsem nemocná nebo tak. :D Rebel jako Brno. Teda Praha. Navíc bych se stejně akorát tak vydeptala na maximum, protože koncentrace líbajících se párů roste neuvěřitelnou rychlostí. Navíc ty děti nemají absolutně žádné zábrany a už je to fakt skoro sex na veřejnosti. :D Bylo mi připomenuto, že jsem já jsem taky v Praze neměla moc zábrany. Dobře, možná, že ne, a možná, že jestli jsme potkali někoho nezadaného, tak jsme ho vystresovali stejně, jako ti všichni spárovaní stresují mě, ale to je jiná situace..! :D Navíc na ty sexuální orgie v naší škole jsme fakt v ulicích/ metru/ Stromovce fakt neměli. Trochu zavádějící by mohl být Petřín, jenže nezadaní lidé prvního máje na Petřín nechodí, žejo. Pokud si nelibují v sebeterorismu. A myslím, že za sdělování těchto detailů už jsem fakt na facku, protože to tady čte stále více nepovolaných lidí nejen z mého života. :D Ale mám strašně hravou náladu. :D

Vlastně jsem chtěla říct jen to, že zítra opět navštívím DM drogerii a budu ujíždět na Lamborghini, protože to je fakt nejvíc. 

Mám nové tričko a ladí mi k očím. :D Vždycky jsem chtěla mít hnědé oči, ale už nechci, protože to by neznělo tak hezky.

Aha! Zelená kytka! :D

Toužím si znovu založit fejsbuk, protože když se teď moc neobjevuju ve škole, je to o sto procent větší informační vakuum, než bylo. Nevím nic. Ani to, jestli se ostatní taky učí jak k*eténi. A taky chci založit skupinu Nesnáším vzdálenost mezi... doplňte si názvy měst. :D Protože to je na milion facek. A už je to týden. A fakt se nestydím za to, že mi je možná smutno.

Butterflies se mi zas smějou. 

Tak snad jsem učinila vaší zvědavosti za dost. :D (Tohle byla teprv huuustááá věta.)

Tak se smějte a nemějte rýmu, protože je to fakt hnus.

A zítra před 14. hodinou mi posílejte všechnu pozitivní energii a já ji budu přeposílat na konečnou adresu.

-vysoce upřímný článek pro štěstí napsalo Modroočko s andělským věnováním-

Zavřu oči a stojím tam s Ním zase.*

A víte, co je romantika? Sedět ve čtvrtek večer na zahradě v křesle, navzdory nachlazení cítit kvetoucí šeřík (fialová!) a vychutnávat si ten hlas v telefonu.

A pak v pátek večer zmizet s psiskama na kopec, nestihnout západ slunce, sledovat tu nádhernou oblohu a přát si nebýt tam sama.

Metrooo. Lízátkooo. Chňa, chňa, chňa. :D

Já nevim, jestli ty věci, co se teď dějou, jsou správné, ale je mi tak děsně krásně, že rozhodně nemám v plánu padat nebo se nechat shodit. Z nebe. Asi jsem šťastná. Nevim. :)

"uplne nejvic bylo jak ses vzdycky uplne premistila nekam jinam v hlave a kousala ses do rtu.. uaa.."