Vrah mého světa

Dneska je neuvěřitelně fajn den. Takových víc a klidně ještě lepších, zvládnu to! 

---

Vyspala jsem se skvěle. A příjemné usínání, dobrý pocit tak nějak ze všeho, budíček až ráno, jo!

Z rádia začala hrát Peha a asi tak poprvé v životě jsem měla dobrou náladu hned po probuzení. Jindy jsem ráno děsně protivná, ale dneska bylo všechno lepší. Dokonce jsem si zpívala! Celou dobu, dokud jsem nezabouchla dveře od domu. Nepoznávala jsem se! Smích.

Cesta do školy s mou slečnou dokonalou. Konečně jsem někomu mohla říct všechno, všechno, všechno. Včetně detailů. Každou myšlenku, každý pocit, každý postřeh. Ach. 

Závislost na Chupa Chups lízátkách se na pár týdnů ztratila, ale v obchodě doplnili zásoby, takže v tom zase lítám. Dneska jen dvě!

A ano, probudila jsem se v očekávané hippies náladě. V tak moc hippies jako už dlouho ne. Takže konečně došlo na moje nové GRANKO šaty ala 60. léta. A miluju je. MILUJU. A nejen já, ale dalších milion lidí. Všichni ti, co mi je dneska pochválili. Všichni řidiči, co mě pouštěli na přechodu (tzn. slušní pánové, co nepředjíždí autoškoly po zadním kole na motorce!). Všichni, co se za mnou otáčeli ve škole na chodbě a v jídelně. Škoda Felicia Combi plná kluků, která na mě troubila, když jsem šla domů (nezamávala jsem). Protože prostě jsou bezchybné. A možná jim ukážu Prahu.

No a k tomu milion náramků, červená čelenka, červené brýle na oči... Červené karkulky nejsou fajn?

Smích v angličtině. Ale úplně nejvíc. 

Co je špatného na sexu ve Student Agency autobusu?!!

(Další znak mé vyrovnanosti.)

Ne, já jsem dneska pod absolutním vlivem butterflies. Dneska mají svůj den a ničí mě. A cokoliv řeknu je v zápětí použito (resp. bude použito...) proti mně.

Přebroď řeku snů a příjdi blíž!

Asi se mi kryjou přijímačky do Brna a Prahy. Závidíte? Je to prostě fajn.

Tři maturitní otázky do ZSV, a HNED. Tady už dávno nejsem.

abrakadabra n.2

Hodná holka.

Killinkovatá

-sí seňora-

A jsem opět rebel! Ukradla jsem svou písemku z biologie a chci si ji zarámovat. A nevrátit ji. Chacha! Ok, neudělala bych to, kdyby ta písemka nebyla tak hezky červená a kdyby nás na biolu neměla naše třídní. Ale pocit, že jsem narušila její puntičkářské sklony!!! Ten je. 

Kdybych měla prostor pracovat na sobě, možná za deset let bych dosáhla podmínečného vyloučení ze školy. Smích.

"Ty o mně píšeš na blogu?"

-"Píšu?"

"Jednoho deštivého dne..."
-"To byl krásný den."

"Díky mně, žejo?"

-"Samozřejmě." 

:D :D :D