'Cause it's a bittersweet symphony**

Přestávám se okamžitě stresovat svými pseudo-problémy, protože to klasicky nikam nevede. Můžu být třeba šťastná, že jsem neseděla v letadle s polským prezidentem a že nemusí být prováděny DNA testy, aby bylo identifikováno mé tělo. Tak.

---

Mám už jen tak pár hodin na to, abych vybrala fotku na tablo plus čtyři další k vytisknutí, což máme v ceně (která byla mimochodem opravdu přehnaná vzhledem k celkové kvalitě fotek; můžeme být ale rádi, že nás vůbec někdo nafotil). Vůbec nevím. Jdu zalovit v paměti a vyhrabat nějaké super rozpočitadlo z dětství ("Šel med-ví-dek do ko-pe-čka-, uviděl tam ce-du-li-čku..." a směju se).

Můj superpes měl nedávno desáté narozeniny. Teď tu sedí, pokládá mi hlavu na kolena a dožaduje se pozornosti s pohledem jak několik let týraný útulkář, kterému samozřejmě neodolám a on to ví. Je sladký. 

Zítra se jde do divadla. Nemůžu se dočkat, opravdu. Už předem vím, o čem budu celou dobu přemýšlet. Protože městské KZtko je neuvěřitelně inspirativní. S NKS máme některé kázetkové představy rozvedené do naprostých detailů, smích. Jsem prasátka, no! A kdo není.

Zjistila jsem, že čeština na zítřek se nejde naučit. Taky jsem hodinu zkoušela dát dohromady rozcvičku a šlo to těžko, protože jsem ztratila svůj zápis z Kosova desatera, co nám třídní diktovala. Stejně budu mít nejlíp za tři už proto, že v tělocviku nikdy nic nedělám. Akorát se směju. Všechno sabotuju. A řvu bolestí po každém náhodně odbitém míči ve volejbale. Doslova. 

Kluci chodí v tělocviku na bowling a vůbec celkově nic nedělají, zatímco my, dámy, musíme vymýšlet a předcvičovat (!!!) na známky a ještě se stresovat s absencí, protože třídní se vyžívá v procentuálních počtech (a pak proč má tolik lidí ze třídy Nko z těláku na třičtvrtěletí).

Baník je od včerejška na prvním místě v tabulce, juch. A pokud zítra Sparta nevyhraje, tak se tam udržíme. Modrobílá vášeň!!!

Vyhecovala jsem se a vyhodila jsem všechny suché kytky z pokoje. Teda kaktusům jsem ještě dala šanci, ale všechny stoleté a plesnivějící růže, karafiáty a tulipány (pozůstatek z narozenin) jsem odstranila a cítím se tu možná líp. Já nevím. Bordel mě stimuluje a inspiruje.

Jdu se najíst, najíst, najíst (dál hubnu a nevím, jak to zastavit!! je to kvůli stresům, ale těch do maturity ubývat nebude, takže?). Pak sprcha, poslední zoufalý pohled do češtiny, pak už MUSÍM napsat seznam těch fotek a spím. Jsem otevřená všem smskám na dobrou noc. Nic nemám radši, než když jsem zavrtaná v posteli a na displeji se objeví ta malá žlutá obálka. Dobře, pár věcí mám radši, ale tohle mám taky hodně ráda.

Vím, že tyhle moje každodenní články se stávají čím dál více splaškovými, ale já se potřebuju ventilovat a když jsem bez facebooku, tohle je jediná možnost. Ono to zas přejde, tenhle týden zas nebudu nic stíhat, nebojte.

"...and the magic is lost ."

Kills /s milionem hvězdiček v očích a butterflies všude kolem/.

Zmrzlinaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa není v mrazáku.

ZMRZLINOVÁ SLEČNA,
CO POTICHU KŘIČÍ OČIMA,VE SVĚTĚ,
KDE SE MILIONYBUTTERFLIES NEUSTÁLE

MNOŽÍ NA NESNESITELNÉMNOŽSTVÍ A JE JIM V-Š-E-CH-N-O
ABSOLUTNĚ JEDNO,KDE SE MILIONY OTAZNÍKŮ SAMOVOLNĚ
MĚNÍ NA VYKŘIČNÍKYA NEČEKAJÍ NA JAKÝKOLIVNÁZNAK MÉHO NÁZORU,
A KDE JSOU BRUNETKY S DĚSIVOU PRAVIDELNOSTÍ VŽDY TY HEZČÍ,
CHYTŘEJŠÍ, ŽHAVĚJŠÍ A VŮBEC PROSTĚ
SEXY, NAVZDORY TVRDOHLAVÉMU
A ČASTÉMU POPÍRÁNÍ TÉTO
PRŮHLEDNÉ SKUTEČNOSTI
OPAČNÝM POHLAVÍM,
TOUŽÍ NAJÍT TU IRONII,
CO ZMIZELA NĚKDE
TAM, KDE ZAČÍNÁ
DUHA.
???
--->
TEČKA! 

/Poznámka autora: Kornoutek je příliš malý, že./