Fajné mužstvo má, Manchesteru se podobá!

Jeden z těch nepříjemně bezvýznamných dnů.
Proč nejsem nechutně velký optimista, který zveličuje ty pozitivní věci?

Komáři a velbloudi.

---

Vůbec jsem ráno nezaspala! Projevilo se usnutí až po magické půl jedné ráno. Jak usnu do půl jedné, je to dobré, vstanu tak akorát. Ale jak usnu později, jsem jasná. Přijde vám to snad pobaveníhodné? Prostě jen potřebuju pár pořádných hodin. A pod tři hodiny vůbec celkově nefunguju, tohle je minimum. To už radši jet nonstop. 

Představa dvou školních dnů bez spánku a smích. 

Každopádně QIPácká kytka zčervenala včas (po nátlaku na mou maličkost), ale když jsem si pustila televizi k usnutí (skvěle se mi u ní usíná, výborná kvalita a ten samasevypnu režim je perfektní), tak zrovna začal Sex ve městě. A u toho je usnutí nemožné. Aspoň jsem udělala radost butterfliesům.

Bohužel se nedočkáte žádné další laciné zápletky s omluvenkou, protože jsem se do školy opět svezla autem a přišla včas. Tentokrát mě vezla mum, svým novým (resp. bazarovým) autem. Vůbec jsme si nepřipadaly luxusně, že! Nádhera. Tohle chci každé ráno. Hlavně, jak jsme si vsugerovaly, že se za námi každý otáčí. Skvělé ráno.

Ale pak už šestihodinové fiasko.

V matice se slečna učí dějepis. Nematuruje, takže nemusí počítat. Konečně. Na druhou stranu ale zbytečná hodina, spánek by mi prospěl víc.

V angličtině nic. Šesté maturitní téma bych si taky klidně zopakovala sama a měla bych to rychleji. Zpracováno je dávno. Učím se dějepis.

V češtině nic. Nestíhám zápis a píšu si básničky, které pak zapomenu pod lavicí. A učím se dějepis.

V ZSV bych měla něco dělat, ale nemám dopsaný zápis z minula, takže zase nic. Ano, učím se dějepis a dojde i na francouzštinu.

Přestávka před dějepisem. Podle očekávání jsem lehce vystresovaná a modrají mi ruce. Zvoní, přichází profesor, jsem zkoušená. Chtěla jsem si to užít, vždyť to bylo moje poslední zkoušení z dějepisu v životě. A přiznávám, že jsem chtěla jedničku. Chci ji vždycky. Je nás zkoušených pět. Dostávám tři otázky. Jednu vím, další dvě ne. Takže za tři, uzavřeno celkově za dva a nashle. Jeho milá poznámka, že z mého výkonu nebyl nadšený. To já teda taky ne!

Sleduju výkon dalších čtyř zkoušených lidí. Super. Vůbec jsem nevěděla odpověď na všechny jejich otázky. Záchvat ukřivděnosti. Z pěti lidí musím být já ta, která má odpovídat na věci, co v sešitě nejsou. Rozladěnost. Naprosto zbytečná příprava.

Pak francouzština a sledování filmu. Místo zkoušení. Nebylo by mi dneska líp doma?

Jsem vztahovačná a ufňukaná a nemám gympl ráda.

Bla bla bla!

Nečekaně dobrý oběd. Slečně se nechce domů s takovouhle náladou, takže pojďme na zmrzku, žejo, a sraz u nejlepšího mlíkového automatu. A ještě zastávka na poště a příjemná radost z básniček od Nezvala, které mi byly zrádně zabaveny. 

Kiwi a aloe vera? Nejsem zlá, smích!

Hlavně, že dostávám svůj potřebný prostor. Aneb i moje peněženka funguje.

A doma zase takové to ticho uvnitř. Usnutí u televize, nevím, jak dopadly Vražedná čísla (slabost pro toho curly muže)!

Vrchol dne! Táta byl na nějaké aukci, kde se draží věci, které lidem zabaví exekutor, nebo tak nějak. A dovezl počítač za 600Kč. Pentium 4 a XP uvnitř, větší detaily po mě nesmíte chtít, protože k tomu má asi tak stejný vztah jako k řízení (negativní, lehce přecházející k odporu). Jenže po spuštění bylo zjištěno, že ti lidi, co měli počítač předtím, tam mají jen jeden účet a ten je zaheslovaný. Chacha. Všichni se doma shodli, že bude nutné windows přeinstalovat. 

Klárka ale strávila dvě hodiny na googlu, udělala si hackerský rychlokurz a heslo obešla. Protože je prostě skvělá, rafinovaná, inteligentní a vůbec nejlepší blond hacker všech dob.

Tato historka je zde proto, abych ve vás vzbudila uznání.

Před měsícem jsem byla na vyšetření a měla jsem si týden po něm zavolat kvůli výsledkům. Cha. Ono už to je měsíc, opravdu? Ukamenovat mě kvůli neschopné nezodpovědnosti (zvláštní kombinace přídavných jmen!). Když já tak strašně, strašně, strašně nesnáším telefonování! Smska a je to, chápete? Proč mluvit. Jsem idiot.

Večer byl u nás ve městě Xindl X a já to dneska nějak nezvládla. Týjo. Měla jsem, teď si to myslím. Ale nebyla společnost, se kterou bych byla ochotná dnes koncert absolvovat. Uklidňuju se tím, že Xindla jsem naživo viděla už třikrát, jo!

Evropská letadla nelítají kvůli prachu z islandské sopky, ve zlínském kraji propuká epidemie střevní chřipky a ještě ten smutek kvůli Polsku z minulého týdne.

To nebude pozitivní víkend.

Mám už většinu maturitních otázek. Tralalalalalalalá.

Dokonalost, že?

A už snad stačilo, že.

Zdravím všechny spolužáky. 

Killi, brm brrrm.