A já jsem mumie*
Dnešní pátek utopím v 300g mléčné milky.
Protože už mě to nebaví. Přes všechnu snahu být dneska veselá to nejde. A to jsem dokonce opravdu chodila po škole v santovské čepici a přála lidem Merry Christmas; teď mám pocit, že jsem si spíš měla narazit na hlavu papírový sáček a vystřihnout jenom díry na oči, protože tak nějak si připadám. Nikdo.
Už mě pustila i euforie z jolky a dnešního zkráceného vyučování. Mimochodem už máme lístky a jsou NÁDHERNÉ. Ty bažanťákovské budou vedle nich kusy ošklivého papíru. A už je vytisknutý hlavní plakát nad schody a vůbec to nevypadá hrozně. Bohužel co se týče spolupráce s áčkem, opět jsme na bodě mrazu a momentálně je všechny absolutně nenávidím.
(Pozn. pro studenty GFPVM: Pokud nějakou scénku nepochopíte, bude z ní mít smíšení pocity a bude vám připadat trapná, bude v ní krev nebo nevkusný sexistický podtext, dělalo ji áčko. Ale fakt xD.)
Ve čtyři mám poslední letošní trénink, tak jsem si ho chtěla užít, ale asi budu akorát protivná. Milé.
Nemám nálladu na nic, ani na víkend.
Nechci se vidět večer, to budou stavy. Schizofretkové.
Ale čekám, že ta milka bude mít nějaký psychologický (d)efekt.
Mám strašnou chuť křičet. A potřebu nebýt dnmeska sama.
A hlavně přestat taky blbě kecat a snažit se zbavit myšlenek.
Kill
Komentáře
Okomentovat