1. září

Nadpis téměř všeříkající.

I když se mi chce navzdory půl litru vypité coca coly chce děsně spát, tak ten článek napíšu. Zítra už by to nebylo v takovém afektu a snažila bych se to moc pozitivovat.

Někdy bych chtěla napsat článek třeba přímo ze školy. Hned po tom, co se něco stane (třeba když se stane 1. září xD ). Myslím, že byste byli překvapeni množstvím vulgarismů :P.

---

Tak od začátku.

Budík číslo jedna zvoní v šest hodin. Eeeevropa 2! Mareš s hezuckým mi neskutečně zvedli náladu. Hlavně, když měl Mareš chuť na čínu a chtěl, jestli by mu nezavolal nějaký Pražák a nedal tip na restauraci, která mu udělá a doveze čínu v šest ráno do rádia :D. Nebo když Hezucký s Luckou řešili, že těhotenství nějaké slavné paní (jméno zapomenuto) je událost důležitostí rovna 2. sv. válce :D. To prostě nejde, co oni všechno řeší. A dokážou si udělat srandu úplně ze všeho. Ale úplně.

Budík číslo 2 zvonil v 6:05. Vstala jsem v 6:10. Dobrý výkon na první školní den, že? :)

Když jsem vstala, udělalo se mi nějak špatně, tak jsem strávila 20minut na záchodě. Snažila jsem se to rozdýchat... A pak nakonec dobrý, tak nevim, co to bylo za slabší chvilku.

Nepočítala jsem s tim, že bude ráno takové chladno, tak jsem nemohla vyřešit, co si obleču, protože mám všechny mikiny v pračce. Naschvál. No a udělat to jako NKSka- vzít si kraťasy, tričko a sandály, to bych nezvládla :D. Já jsem z nás dvou ta, které je věčně zima :D. Nojo, naše první letošní cesta do školy :). Snad jich ještě bude...

Mimochodem bez snídaně, klasicky ;D.

Obchod naproti školy nezkrachoval, což je zpráva století. Koupila jsem si jídlo, protože jsem věděla, že to bude s třídní na dlouho a budu mít hlad. A ještě lízátka pro holky a zapomněla jsem na pití (informace za všechny prachy, ale mám dneska nějak smysl pr detaily :D).

A pak vzhůru do naší růžové krabice (to je hláška snad z prváku, mmm...).

Byl to poslední den v roce, kdy jsem přišla do školy relativně brzo (tzn. před zvoněním :D ). Na schodech jsem potkala Páju, za chvilku přišla Terka, po ní Kačka a byly jsme komplet!

Nebudu to brát už nikdy jinak. Pro mě to budem prostě navždycky "my čtyři", i přes všechny... změny.

Mluvíme jedna přes druhou a pak zvoní a... je to tady, všechno odstartovlo, jsme maturanti. Od teď. Třídní ještě ani nedojde a z rozhlasu už se ozývají první slova ředitelova proslovu. Hmm. Samozřejmě jsme ho velmi pozorně poslouchali, když k nás k tomu nikdo nenutil, že :D. Takže z prvních pěti minut nevíme nic. Beztak zas říkal to, co loni, šustil do toho papíry a nebylo mu skoro rozumět, tak co :D. Pak teda došla ona, nahodila vážný a významný pohled a nutila nás poslouchat xD. Prohlásila, že za námi spěchala, ale když slyšela, že pan ředitel začal, tak nespěchala, protože myslela, že my budem poslouchat a ona zahájí hodinu až po něm xD. Naivnější než já :D.

(Lítá mi tu nějaká hnusná moucha a teď mi sedla na monitor a já se jí bojím, tak to zkrátíme. Fuj! Jestli si na mě sedne, končím rovnou.. xD. Myšleno vážně.)

Tak nás přivítala a začlo to. Teror, psychické vydeptání.

Od začátku se nám dařilo jí solidně vytáčet :D.

Nejdřív, že nikdo z nás není přezutý. Chá! Ani v prváku, ani ve druháku a ani ve třeťáku jsem se 1. září ještě nepřezouvala a ve čtvrťáku jsem to nehodlala měnit. Měla jsem pocit, že chvilku čekala, že se po tomhle upozornění všichni seberem, vytáhnem z tašek přezůvky a uděláme jí radost, ale houby :D. Fakt smůla xD.

Pak začala mlluvit klasicky o tom, ať chodíme do školy, ať nám "neujede rychlík" a ať je tenhle rok poslední, který na škole trávíme. To s rychlíkem je její oblíbené, tak to zopakovala asi třikrát.

A přišlo to nejhorší- tak jako loni nám četla celý školní řád. Kdosi namítnul, jestli je to nutné, když jsme to četli už loni. Tak prý, jestli si myslíme, že jí to baví. A ať to jdem odvykládat za ní, když to všechno známe. *sprosté slovo na její adresu*

Tak já nevím, ale jí to nebaví, nás to nebaví, tak proč to teda děláme? xD

Tak četla... četla... a četla. A my jsme jí neposlouchali, dělali jsme bugr a ona po nás řvala, ať "zapneme příjem" (opět její oblíbené, opakované každých 30 sekund), když na nás "chrlí".

Chyba je ve vysílači, nikoliv v přijímači.

Četla úplně všechno. Povinnosti služby, zákaz přechování návykových látek... A že se nemáme vyklánět z oken. Jako ve školce.

Nejlepší bylo, když řešila, podle čeho budeme určovat, kdo má službu. Od prváku jsme zvyklí, že se jede podle abecedy po dvojicích. Je to přehledné, stačí se kouknout do třídnice a rovnou to tam zapsat a není v tom chaos. Pro nás. Ale ona nás letos zase nutila, jestli by to nemohlo být podle zasedacího pořádku, tak jak sedíme v lavicích. Že by to bylo přehlednější. Tak já nevim, ale jednak sedíme v naší třídě v lavicích po třech, a jednak se na každou hodinu stěhujem a v každé učebně sedíme v jiné lavici. Nikomu kromě ní to přehlednější nepřišlo. Tak jsme jí suše oznámili, že to tak nechcem a ona že nás prý násilím nutit nebude, ale že by to bylo lepší. Nedali jsme se. Když válka, tak ve všem :D.

Dočetla řád, začla řešit Prahu. Až na to, že nám četla programy všech pražských divadel, se nestalo nic, co by stálo za zmínku.

Třídní už po třetí: "Já bych vám ty snídaně opravdu nedoporučovala, radši si seženeme jídlo sami..."
někdo (dvakrát jsme ty snídaně odmítli): "Teď to vypadá, jako byste nám je chtěla vnutit." xD

Potom nám řekla rozvrh na středu. Zbytek prý až zítra, protože to ještě není definitivní. A když řekla, že už můžeme jít, tak si vzpomněla, že nevyřešila skříňky :D.

Letos máme jiné skříňky. Modré. Divné. ASi se budou muset otvírat klíčem a je tam divná podlaha. V červnu jsem nechala na naší staré skříňce zámek, protože jsem u sebe neměla klíček. Skříňka šla hladce otevřít i tak, nemusela se odemykat.

Včera jsem hodinu doma hledala ten blbý klíč, abych si ten zámek mohla dát na jinou skříňku, kdybychom dostali jiné šatny. Tak příjdu k naší staré skříňce a... zámek nikde. Ten magor školník ho UPILOVAL. :D :D :D Mě to příjde fakt neskutečné :D. PROČ mu tam vadil? :D Náš zámek z prváku! :( :D

No nic. Když jsme odcházeli domů, byli jsme na celé škole už úplně poslední. Jen pár bažantů si ještě volilo obědy. A NKSka napsala, že už je hodinu doma. Jak pozitivní.

Mimochodem- bažantů je MOC a vypadají STRAŠNĚ. Všechny do jednoho je budu předbíhat na obědech :D.

Pak na zmrzku s holkama, za mamkou do práce, s mamkou na oběd, s Barčou jít podepsat pracovní smlouvu (trenérky :) ) a odevzdat potvrzení o studiu a domů. S NKS opět do města, koupit zámek a na nudle, znovu domů. Nachystání učebnic a sešitů, pouzdra, stresy z toho, že máme zítra fráninu, koukání na Ulici. Nádherná procházka s hafanama (kradená jablka :) ) a koukání na Ordinaci.

Už jen sprcha a spát, spát, spát.

Mějte zítra dobrý den.

Já mám školu do tří :/.

Killi

Mimochodem, úplně jsem přes prázdniny zapomněla, jak je třídní profesorka STRAŠNÁ. Uklidňovala jsem se, že to s ní zvládnem, že to bude v pohodě, že není tak strašná, že jsme to loni jen přeháněli. Vůbec. Je hrozná a nemá nás ráda. Já opravdu nechápu, jak ve mě nějaký člověk může vzbuzovat tolik odporu a zoufalství.

A ještě- všichni nám tak každých 10 sekund připomínají, že letos maturujem. Jako by na to šlo zapomenout. Ale hlavně, že se pořád neví, jestli státně nebo nestátně.