A přestože jsme vzdělaní

Měla jsem dneska zvláštní den. A pořád ještě nevim, čím to bylo/je. Možná tim, že ONA už mi neuvěřitelně moc chybí. Že strašně toužím mít ji vedle sebe, mluvit s ní, vidět, jak se tváří, smát se s ní. Je mi smutno. Doopravdy smutno. Tyhle prázdniny totiž nebyly naše, tak jako 11x předtím. A mě to teď, na konci sprna, žere.

Odjet s ní moc daleko odsud, aspoň na měsíc. A všechno to dohnat.

Mám tě ráda!

---

Ráno jsme všichni, celá rodinka, odjeli do Os travy. Kontrola rovnátek a nakupování, jak jinak. V nemocnici nějaká slabá chvilka, nebo nevim, jak to nazvat. Seděla jsem v čekárně, jen tak přemýšlela, mamka se zeptala na nějaké běžné věci, ale já najednou cítila, jak se mi do očí derou ty hloupé slzy... Vymluvila jsem se, že si jdu koupit pití, utekla jsem a rozbrečela se na záchodě. Hnusném, nemocničním. Ale zvládla jsem to a bílý čaj od Nestea tomu taky pomohl. Paní doktorka byla spokojená a konečně mi tu průhlednou gumičku nahradila stříbrnou. Ta průhledná hrozně rychle žloutla, zvlášť po kari a vypadalo to pak hrozně. ta stříbrná sice vyvolává dojem, že mám v puse kilo železa, ale je to hezčí než to bylo. Aspoň něco. A teď to bolí, klasicky.

Konečně mám sandálky, juhůů. Nekonečně dlouho snáhěné, vysněné, krásné a cenově dostupné. Takové jsem chtěla a ony tam na mne čekaly :). Pak oběd v Ikea, váza za 9Kč a nové povlečení, mmm. Nemůžu se dočkat, až si lehu do postele :). A zmrzlina se sister.

A pak nakupování do školy. Sešity, tužky, propisky, achjo! :D Ale mám všechno. Hromadu propisek, které zas můžu ztrácet, tužky, dokonce i pentilku jsem si pořídila! (Já a pentilka! Takové scifi :D. Nikdy pentilkou nepíšu. Neumím to. Všichni si na to zvykli, už po mě ke konci třeťáku ani nechtěli tuhy. A teď mám doma čtyři (byly hrozně levné a krásně barevné v tescu :D). Nojo, jdu do sebe, když jsem se zapsala na ten matematický tříhodinový seminář. Bože, dělá se mi z toho špatně xD.) A bělidlo, taky. To nemůže chybět. Myslím, že jsme s holkama na bělítku už závislé :D. Já se na ně tak strašně těším!

Doma jsem si pustila film a zahájila debordelizaci pokoje. Splněno docela úspěšně, akorát se mi na stole pořád povalujou mrtví komáři (bez odhmyzovače ani noc :D) xD.

Pak jsem koukala na poslední díl Gilmorek, u kterého jsem- jak jinak- bulela jak želva.

Oblíkla jsem se, obula si nové boty, nasadila si sluneční brýle, ikdyž slunko už skoro zapadlo, a vytáhla ven psiska. Prošla jsem celý park skrz naskrz jako už dlouho ne, snědla jsem několik kradených jablek, zjistila, že *moje* lavička zmizela a krásně utahala obě dvě psiska. Nemohla jsem najít díru v plotě, ale nakonec tam byla a já mohla pokračovat domů. Přemýšlela jsem o líbání, o sexu, o někom, o jabkách a o škole. Potkala jsem milého kluka- dvakrát. Po druhé s přítelkyní, pokud teda nemá velice důvěrný vztah se svou sestrou xD.

Když jsme došli domů, potrénovala jsem s Couďákem na zahradě slalom. Táta něco kutil na autě a chtěl, abych mu sešlápla plyn a já místo toho šlápla na brzdu. Po chvilce jsem se sice opravila, ale stejně jsem si připadala jako největší trubka. Měla bych začít jezdit (říkám si od května). Já už se nedivím, že je pořád tolik bouraček, když dávají řidičák takovým jako já.

Měla jsem svůj "záchvat žraní". Tři rohlíky, dvě misky cornflakesů s mlíkem, jogurt a 1/4 nanukáče. Jsem prase :D. Pak jsem se setřičkou koukala na něco v televizi. Ona teď už spí a já se chystám udělat totéž, ale nejdřív si dám sprchu a vypiju litr vody- záchvat žízně :D.

A zítra do práce, zase. Tenhle týden dělám instruktorku agility na příměstském táboře u nás ve Valmezu. Dneska jsem měla "dovolenou", ale zítra zas na půl osmou, aúúú :D.

Když jsem se vypsala, je mi zase docela vesele. To je fajn :).

Užijte si volné dny!

I got my mind set on you!

Killi