Zasněný pohled neschováš*

Proč nejsi větší? Vždy'ť dávno víš, já nejsem vílou Amálkou...

---

Mám za sebou příšerný týden, chřipku, první jízdy v autoškole a Valentýna. Sama se divím, že žiju, ale je to tak. K vaší nemalé radosti předávkování vitamínem cé opravdu není smrtelné xD.

Neumíš? Naučíme tě.

Nemůžeš? Pomůžeme ti.

Nechceš? Donutíme tě.

:D :D :D

Hnusný týden. A fakt, že jsem byla víceméně nemocná, tomu taky příliš nepřidal. Největší krize ve středu v noci, ale mám to všechno za sebou a už je to zas v pohodě. Takže tak, detaily si nechám pro sebe. Jen... bylo to horší než jindy.

V sobotu první jízdy. No. Dobře :D. Bylo to vtipné, od středy jsem doufala, že do soboty přestane sněžit, ale tohle počasí mi objednal někdo, kdo mě moc nemusí xD. Komukoliv jsem v pátek oznámila "Zítra mám první jízdy...", tak se jen podival z okna a začal se mi smát. V sobotu ráno mě mamča budila se slovy "Vstávej, je tam asi metr sněhu...". Prostě takový rychlokurz zvyšování sebevědomí xD :D. Ale víte co? Zvládla jsem to. Sice bylo cvičiště neodhrnuté, takže jsem své první jízdy měla na cvišti improvizovaném- na parkovišti. A dokázala jsem otočit tím klíčkem, odbrzdit ruční brzdu, zařadit jedničku, popouštět spojku a pomalu se rozjet... No byla to síla, ale taky úplně luxusní pocit. Pak jsem vyjela i na cestu. Pořád jsem měla pocit, že jedu úplně uprostřed cesty a že jestli někdo pojede v protisměru, tak se nevyhnem. Naštěstí v sobotu ráno v sněhové kalamitě nikdo nikam nemířil, potkala jsem akorát pár běžkařů :D. A pak najednou- auto v prostisměru. Už jsem viděla čelný náraz, všude krev (mojí :D), moji fotku a fotku rozmláceného auta za znění My Immortal ve zprávách na nově. Blížíme se stále k sobě, jedu stylem "na tacháči 20, v očích smrt" a... a nic. Normálně jsme se krásně minuli a já jsem nechápala :D :D :D. A nakonec jsem se dovezla až před dům a sousedi pěkně koukali :D.Takže vzhledem k tomu, jak vystresovaná jsem byla, to dopadlo dobře, příští jízdy mám ve čtvrtek, třeba se budu bát míň. Třeba. Snad jo ;).

Valentýn, smích. Mezinárodní den deprese všech nezamilovaných (navzdory tomu, že tolik lidí tvrdí, jak Valentýna ignorují, jak ho neuznávají, apod.) jsem přežila s úsměvem. Dokonce jsem dostala dokonalý valentýnský balíček od toho nejúžasnějšího valentýnka a taky dvě valentýnovské smsky, takže jako na nějakou nespokojenost nemám náraok 8-). Muhaha.

_{V angličtině to zní ještě úžasněji než v češtině, uch! :D Velká nostalgie, velký smích, velké nadšení :D :D :D. POKEMON!}

Nejvíc se těším na pátek. Jdeme s mou slečnou dokonalou na ples. Včera jsme se dozvěděly, že je to ve stylu 60. let. A když budem oblečené alá 60's, dostanem slevu na lístek. Samozřejmě jsme se pro to nadchly, jak jinak. Takže páteční večer je ve znamení širokých čelenek a pásků, velkých barevných korálů a slunečních brýlí. Prostě budem, jak kdybychom vypadly přímo z filmu Rebelové (miluju ho <3 "Zvonek zvoní, škola končí, po schodech se běžííí..."). A bude to nejlepší a nemůžu se dočkat :D. Ještě pořádně nevím, co si obleču, ale už se mi něco rýsuje. Každopádně kdybyste někdo měli nějaké boží retro šaty, musíte mi je půjčit. Dotazy? :D Těším se neuvěřitelně moc. Bude to *naše* noc. Jo! <3

Snad definitivně jsem si vybrala mobil. V tuto chvíli na plné čáře vítězí Nokia 5130 XpressMusic. A pochybuju, že mi to ještě někdo rozmluví, nenašla jsem na ní žádnou chybu. Absolutně. A je v červeném. Takže zamilovanost. Schvalte mi ji :D.

Jupijajeeej. Pokud se nepletu, tak mne tento týden čekají jen dvě písemky. ZSV a fyzika. Och, jak dokonalé. Bude to flákací týden :D. Mňam. Takže tak.

Nemám dneska moc psavou náladu, tak končím. Smějte se jahodám.

Killi*