Morfium a okamžitě intubovat.

"Cosi ve mně teprv klíčit začíná,
těch co všechno chtějí hned je většina,
ale k čemu je ten věčný spěch?!
Ten kdo slepě koně bodá do slabin,
sotva povšimne si prvních jeřabin..."

_{- z deviantart.com -}

---

Poslouchala jsem zase staré desky. Než po mě zas začali řvát, ať to ztlumím. Tak jsem to radši vypla úplně.
Potřebuju pryč, začíná mě to tu lehce štvát. Už aby byla neděle. (Báááruššš :D ).

Pak jsem asi půl hodiny jen tak ležela. Poslala jsem několik smsek, snažila se přijít na něco pozitivního, tiskla jsem k sobě plyšového kraba a cítila jsem se hrozně prázdně.

Mám nové kalhoty. REJOICE. Dokonalost. Mám z nich obrovskou radost. A radost z dobré investice. Teď jenom doufám, že ve Větřkách bude zima a já je mohla nosit xD.
A ještě mám nové třičtvrťáky. Žluté, kostičkované, úžasné. Koukala jsem se po nich už v červnu, ale to stáhly dost peněz... A teď je maminka objevila v akci za dvě stovky. No opět radost největší.

Potřebuju nové balení připínáčků. Na to jsem dneska zapomněla, ale což, stejně zítra musím do města asi znovu.
A byla jsem ve zverimexu nakoupit zásoby na žvýkání pro obludy, ať mě nesežerou v chatce. Chichi.
Zítra musím brzo vstávat (nejpozději v 9!), ať to všechno stihnu. Nemám nakoupené sladkosti na tábor, pak ještě jednou do města, sbalit sebe, sbalit psy... To zas bude "náročný" den xD.

Viděli jste zahájení OH v Pekingu? Já až jak chodily státy s vlajkama. Ale ten začátek byl prý krásný. Mě se teda hrozně líbilo zapalování ohně, jak "běžel" s pochodní ve vzduchu, a pak jak ten oheň spirálou vyletěl až navrchol... Úžasné. Ty ohňostroje každých pět minut, to už jsem se potom smála :D. Ale jo, myslím, že hodně luxusní zahájení. Toužila jsem mít olympiádu tady u nás, ale už ne. Protože na něco takového ta naše maličká země zatím prostě nemá. Zatím.

Jinak mi dělá problém přenést se přes to, že se hry konají v Číně. Nějak ji nemůžu vystát, ale snažím se svou averzi do tohoto sportovního svátku nemíchat. A ještě projev nějakého vysoko postaveného Číňana (nějak jsem jeho funkci nevěnovala pozornost)... Mluvil o přátelství, o porozumění, harmonii. On, Číňan? Za současné situace v Tibetu?!!
Nemíchat politiku do sportu, to bych taky měla. Myslela jsem, že to bude snažší.

Nemůžu se dočkat, až se začně sportovat. Jsem si jistá, že během dokonalého sportovního zážitku se nad tu "Čínu" prostě povznesu. Zítra se od televize nehnu, začínám v deset gymnastikou, tuším :D. (Zítra musím brzo vstávat (nejpozději v 9!), ať to všechno stihnu. Nemám nakoupené sladkosti na tábor, pak ještě jednou do města, sbalit sebe, sbalit psy... asi tak nějak :D)

Jsem nadšený sportovní fanoušek a zároveň neskutečný sportovní antitalent. A taky vlastenec.

Snažím se psát a psát, protože na mě leze taková ta divná, přemýšlecí nálada. A stejně každou chvilku koukám do obrazovky a myšlenky lítají tam, kam nemají.

Mám chuť na horké kakao. A vlastně mi nic nebrání v tom, abych si ho teď večer mohla vychutnat, takže...

Přeju dobrou noc*.

Killi