Malování vzdušnejch zámků

Zdravím :)).

---

Včera jsme měli sraz s děckama ze základky. Bylo to fajn. Moc fajn. Mezi ztráty se počítá má srdíčková náušnice, něco jsem i vypila, ačkoliv víno od jisté doby nemusím (nikdy nezapomenu na kritický následující den a Pájin nápis "NOTORIK" v laboratorním protokolu z biologie xD), zdrbali jsme kde koho a tak dále... Nakonec jsem měla i doprovod domů, i když jsem si o něj tak trochu řekla, ale aspoň jsem se nebála a zase by to mohla být i romantika, kdybych nevěděla svoje :). Tohle žádné opakování mít nebude. I když pocity jsou smíšené, protože nemůžu říct, že by to nebylo fajn. Bylo to hezké, milé, zábavné, uvolněné ("Po tomhle chodníku jsem v životě nešel. Teda, vlastně po něm chodím každý týden." :D). A nemůžu všechno vyčítat tomu vínu. On je jeden z mála kluků, který vydrží moje nápady, nálady a ještě o mě umí mít i starost ("V tomhle tílku tady budeš spát?"). Třeba to mělo být takové, jaké to bylo. Kdybych chtěla. Nechci.
("Když ti přes tebe přehodím ty dvě deky, bude to v pohodě.")
Do postele jsem se dostala už kolem jedné ráno. Byla to dokonalá- a tak trochu i komorní- akce

Dneska jsem dlouho spala. Do půl jedenácté (nebo tak nějak), zdržela jsem se na icq (popisovala jsem Pájušce Chorvatsko- ve zkratkách mi to moc nešlo :D a potřebovala jsem podrobnosti, protože se v tom jejím (jejich) divokém (ale krásném) vztahu začínám ztrácet (už jsem se zas našla :D) :D ), vařila jsem oběd sestřičce, koupala se v bazénu a opalovala se :). Čeká mne House a procházka s obludama. Happy girl (nebo Hippie? :D ).

Ráno mi přišel nákup, který jsem konečně objednala. T-camp, deka a balónek. Zítra nakoupím ještě mňamky, v sobotu něco dobrého pro mne a Barču (těším se, chacha :D) a v neděli můžeme vyrazit (Báruš, 14:00 u ZŠ-Vyhlídka, nezapomeň na mě :D ).

Zrovna jsem snědla celou milku, kterou jsem dostala od Leňulky *slastně přivírám oči*. A od maminky jsem dneska dostala dokonalé červené tričko s Mickey Mousem (druhé do sbírky). Nádhera.

Možná ještě v noci napíšu článek o Chorvatsku, kterého se trochu děsím. Moc vzpomínek. Bojím se, že to nebudu umět dobře popsat. A ještě víc se bojím té hromady fotek (mám jich přes 900 a to jsou jen ty moje, ty NKSčiné jsem ještě ani neviděla :D ). Tak uvidíme :D. (Dost možná se tu ten článek objeví až někdy v zimě, jestli to tak půjde dál :D.)

Hezký večer přejuuu.

Killi