Středa, 16. 4. 2008

Probudila jsem se, vstala a podívala se z okna. Chtěla jsem jít v sukni, zjistila jsem, že prší a lehla jsem si zpátky. Chtěla jsem tam zůstat a spát, spát, spát. Zaspat všechno, hlavně svědomí, myšlenky a vzpomínky. A neříkejte mi, že to nemá souvislost s tím počasím.
Je to jasné i bez hmatatelných důkazů, vážení!

_{- z deviantart.com -}

---

Takže klasicky džíny, tričko, mikinu. A celé ráno se klepat zimou. Těžko říct, jestli mi byla zima kvůli počasí (zvenku), nebo kvůli mě samotné ( zevnitř).
(Osobně si myslím, že kvůli tomu studenému čaji, který jsem zase nestihla vypít teplý.)

Dokonce jsme byla jistými okolnostmi (deštěm) donucena vzít si děštník. Pršelo fakt hodně. A tak jsem porušila mou životní teorii ("Deštník si neberu, doufám, že pršet přestane."). Co? Co už.

První hodinu byla angličtina. Hráli jsme nějakou hru, po třech ve skupinkách a bylo to děsně vtipné. Naladilo mě to :). Byla to vlastně stolní hra, kde se firgurky posouvaly po políčkách podle hodnoty hozené kostkou a na každém políčku bylo téma, o kterém jsme měli po zastavení anglicky konverzovat.

Alča (téma "my family"): "We have many, many, many fish! In the special... special aquarium and in the pond too. And when we are hungry, we put them on the grill and eat them. And we have 3 cats. Two black cats and one... one mourovatá cat. Tiger's cat!"

Kačka (téma "my family"): "I have one sister. I hate my sister. We have one cat. Dalmatin's cat! She is white and black. I hate our cat too."

Já (téma "my family"): "I have two dogs. I love them and we don't eat them!"

Alča: (téma "pessimist or optimist?"): "Já jsem pesimista a introvert. Nenávidím lidi, nenávidím rozhovory, nenávidím svět. Nenávidím tebe, tebe a tebe taky!"

V zeměpise jsme se koukali na video a taky měl někdo referát.
V biologii jsme si pokreslila sešit do fyziky líháčem. Potřebovala jsem se něčím uklidnit.
V češtině jsme probírali francouzské realisty a zatím nic moc.

Prof.: "Ona byla... jak bych vám to jen řekla. Dě... Lehká děva!"

Fyzika byla kritická, v polovině hodiny nám pustil video. Prý o elektrolýze. Já jsem hned po zhasnutí usnula, a to jako vážně. Probudilo mě zvonění, kdy jsme se s hrozným škubnutím zvedla, naprosto v šoku. Kolikrát v životě jste se už probudili ve škole? Já osobně poprvé a nic moc, řeknu vám. Každopádně holky z toho měly smích xD.

A pak matika, konečně poslední hodina. Určujeme definiční obory, absolutní hodnoty jsme dneska vyměnili za odmocniny.

Prof.: "Když je vás tak málo, nemá smysl probírat nové učivo, tak budeme opakovat. Nebo chcete probírat?"
Všichni: "Né!"
Prof.: "Taky si myslím."

Na oběd byla rajská. A dobrá.

A domů jsme šla s Terkou. Chtěla jsme jí přiblížit, jak si asi připadám, když jdeme a ona zdraví každého druhého (zná fakt snad celé město). Tak jsem pozdravila dva naprosto cizí pány, tím to haslo. Terka byla v křeči, pánové v šoku a já v klidu xD.

Dneska je takový šedý den, střídavě oblačno. Myslím tím náladu. Chci víkend! Nebo vlastně ne. Radši aby už bylo nejlíp úterý, aby už bylo po všem :). Má polovička totiž v pondělí přijímačkuje.

Fotky budou snad brzo.

A k čemu jsou mi nabité baterky do foťáku, když je tak zataženo?
Prášky na alergii stále ještě nemám. Jsem děsně líná, možná až zdechlá xD.

A vůbec nemám čas, to je nejhorší. A nechápu, proč mám vypnutý mobil.

Dneska je to všechno zvláštní a před sebou nemám žádný záchytný bod.
Když teda nepočítám myšlenku na hrnek horkého kakaa, až se vrátím z té zimy/ mokra.

Killi