Čtvrtek, 3. 4. 2008

Vstala jsem hned s budíkem, což můžu s čistým svědomím prohlásit za nejlepší výkon tohoto školního roku.

---

Takže jsem v klidu vyvenčila psy, napila se čaje a vyrazila do školy- s mladší sestrou. To byl opravdu nevšení zážitek xD. Celu cestu mi zpívala gumídky a zaboha jsme si nemohly ani jedna vzpomenout na druhou sloku.

Sestra: "Až budu velká, budu mít dva psy. Jeden se bude jmenovat Leoš a druhý Mareš."
xD

Ve škole jsem věnovala svůj úkol do matiky k charitativním účelům (hromadnému opisování) a 15 minut uvažovala, jestli se mám učit francouzštinu nebo dějepis. Nakonec jsem se vykašlala na obojí.
Matika byla úplně pohodová xD. Stále logaritmujeme.

V chemii jsme řešili školní výlet a začínám se těšit. Probírali jsme přípravu aldehydů a ketonů. Pondělní písemka bude vipná, ještě, že ji nepíšeme zítra, jak bylo v plánu xD.

Před francouzštinou jsem klasicky stresovala, ale naštěstrí se nezkoušelo. Místo toho nás profesorka parádně drtila na slovíčkách a časování sloves. Jsem si jistá, že jí to hrozně baví, takhle nás dusit... A ty její modré oči, brr.

V dějpise nic moc. Na začátku hodiny přišel profesor do třídy z naším zeměpisářem se slovy:
"Dostali jsme příkaz k provedení pokusu učit dějepis a zeměpis dohromady a los padl na vaši třídu."
Nic z toho ovšem nebylo, zeměpisář odešel s videem v ruce a dějepisář normálně (a dost brutálně) zkoušel. To je tak neuvěřitelně nevyzpytatelný člověk, nikdy nevíte, na čem u něj jste.
Dostala jsem 12 smsek, celou hodinu jsem napjatě, vystresovaně čekala na zazvonění, abych se dozvěděla, co se stalo. V dějepise si smsku nepřečtu, ačkoliv sedím v poslední lavici, to mi nestojí za to. Byla jsem si jistá, že jsou od berušky, což se taky potvrdilo. Nikdo jiný mi není schopný poslat 12 smsek najednou (a opravdu teď nechci mluvit o tom, jak jsi mi poslala 54 smsek xD ). Děkujuu, už jsem se bála, co s tebou je :-*.

Fyzika byla aspoň trošku vtipná. Během konverzace s holkama, kdy jsme řešily našeho tělocvikáře (ách... xD):
Pája: "Milan... jmenuje se Milan, že?"
Já: "Milan... to je jako Milena, moje oblíbená čokoláda..."
xD
A vůbec jsme neměly záchvat z toho, když profesor uprostřed výkladu vykřikl "Chybí Jur***á!" xD.
A taky jsme si asi 10 minut zkoušeli (opakovali) pravidlo pravé ruky, které jsem nikdy nepochopila.

Během dvou hodin hudebky jsme zašly do automatu a ke kopírce, probraly jsme akutní věci a udělaly úkol do matiky.

Ještě zmíním pár hlášek naší profesorky ze středeční literatury ...

"Víte, kdo to byli světlonoši? To byly takové chodící neóny."

"A rozhodnou se, že se lípa musí zhodt. Ale teď vystupí Bursík... tedy měšťané a protestují."

"A co taky ve 21. století s Topolánkem v čele chcete?"

"On měl tedy 2 činnosti. 3, 4... Tedy, on měl těch činností celkem 6."

"A to bylo šokující jako zprávy na nově, vážení!"

Tak, vidím, že se mi ten článek nějak nedaří. Ale už ho dopíšu, když jsem s tím začala. Smiřte se s tím, že není každý den posvícení a že lepší je vrabec v hrsti, než-li holub na střeše. I když je mi jasné, že kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde a pozdě plakat nad rozlitým mlékem. Ehm, už mlčím. Tedy pokračuju. Svým oblíbeným příslovím bych měla věnovat speciální článek.

Za zmínku totiž stojí má cesta ze školy domů. Jdu po chodníku a přede mnou jde moc sympatický a hezký kluk, čehož si ale nevšímám, protože mám plnou hlavu svých myšlenek. Rozlížím se, jestli můžu přejít na druhý chodník a současně stále jdu dopředu. Nepostřehnu, že kluk přede mnou se zastavil. A je to jasné, v plné rychlosti mé chůze do něj vpálím a abych nespadla, chytím se ho. Během několika následujících sekudnd stíhám vyprsknout smíchy, omluvně se usmát a říct jen upřímné "promiň", které asi moc upřímně neznělo, protože jsem brečela smíchy. Scéna skorojakozromantickéhofilmu :D.

Teď venku zas vysvitlo sluníčko, takže pádím ven s psiskama. Konečně vyzkoušíme ty nové létající talíře, které mi v úterý přišly poštou.

Na zítřak mě čeká jen laborka do chemie a úkol do frájiny, a to se zmákne hned. Takže dneska je takový volnější den :).

Volnější den ale v mém slovníku znamená, že se nemusím PŘÍLIŠ učit, ale mám spoustu jiných věci, které musím. Jsou ale každopádně příjemnější.

Užívejte si jaro, hezký den!
Killi