"Nahoru musí každý sám, dolů už ti všichni pomůžou."

Tak jsem zase doma. Možná by vás zajímalo, co se tady celý týden dělo. Bylo to vskutku nezajímavé.

---

V neděli jsem byla na treninku, což se asi stalo osudovým. Ovšem stálo mi to za to. To si vymluvit nenechám.
Když jsem se zmrzlá vrátila, uvařila jsem si čaj a lehla do postele. Cítila jsem, jak mi v hlavě všechno bublá.

V pondělí jsem do školy nedorazila. Ulila jsem se z tělocviku na sedm, z laboratoří biolohie, z celých 9 hodin. Proležela jsem to v posteli, pila čaj, četla Harryho Pottera 7, učila se biologii a 3 lekce slovíček. A sem tam jsem koukla se setrou na Jetix, smích.

V úterý jsem do školy nedorazila. Máma říkala: "Ráno vyhodnoť situaci,". Asi Vám nemusím říkat, jak jsem situaci vyhodnotila, když v 6 ráno zazvonil budík.
Dělala jsem to co v pondělí, kromě biologie, která byla odložena na příští týden.

Ve středu jsem dorazila. Ale nejspíš jsem neměla. Napsala jsem si test ze slovíček, stresovala jsem, že mě vyzkouší v zemáku. Zjistila jsem, že mám totální chaos v zápisech a že Kačce nefunguje skener.

Dneska, ve čtvrtek, jsem zase doma. Ta "nemoc" se mě nechce pustit. Zajímá mě, jak se tahle "nemoc story" bude vyvíjet dál.

Alespoň dočtu toho Harryho. Všichni umírají. V poslední kapitole zrovna umřel Dobby. Nejvíc mě dostala smrt Hedviky. Moje oblíbená.

Unavuje mě to, jdu si zase lehnout :(.

Vím, že je tenhle článek ani není článkem, ale jen jsem Vám chtěla říct, co se děje.

"Za kopci, lesy a řekami, před lety své 'ano' řekla mi, princezna krásná jak z reklamy..."

Killinka