Středa, 14. 11. 2007 aneb "Den otevřených dveří i oken."

Ráno jsme šli na druhou hodinu. Profesorka angličtiny je na mateřské a záskok není. A vypadá to, že v nejbližší době ani nebude. Ale my musíme z angličtiny maturovat, ne? :D

Ráno mě děsně vytočila jedna sousedka při venčení. byla jsem tak vzteklá, že jsem cestou do školy poslouchala mp3 volume 20. Jev fakt ojedinělý, obvykle poslouchám na třínactce :D. Nemám ráda, když mi to řve do uší...
První hodinu byl zeměpis, nezkoušel, zápis jsem psala (veliký potlesk, prosím). I když jsem chvílemi nestíhala a měla jsem křeč v ruce, mám ho celý :D. Já psala a Terka mi hledala v atlase ty názvy měst, řek, přístavů a tak v Jižní Americe. Já na tu mapu moc nejsem :D.
"No jo, vždyť dneska je den otevřených dvěří. A oken."
Další hodinu byla kriziová biologie. I když jsem se v neděli učila 2 hodiny a včera 2x 1,5 hodiny (dohromady 5,0 hod), písemka byla ZASE těžká jak to... jako vždycky. Jestli mi dá na vysvědčení z bioly za 3 a zkazí mi vyznamenání, nejdřív zabiju jí a pak sebe :D.
O přestávce už se v hale mačkaly davy budoucích bažantů a bylo to vtipné :D. Vytáhla jsem si NKSku s věrkou z davu, jsem prostě šikovná holka :D. V tom prvním patře se už totiž dalo trochu líp dýchat. Už se těším, až se budem vídat každý den, víš? A žádná obchodka, jasný? :D
V češtině měla prof. záchvat zoufalství. Den otevřených dvěří není její silná stránka.
"Můžete mi říct, co z toho ty děcka mají? No chápete to?"
-"A to si představte, že je budete příští rok učit..."
"Pamatuju si, že v tom filmu měl modré oči. I když nevím, jak to vím, když to byl černobílý film..."
Ve fyzice jsme s Terkou řešily závažný vývoj vztahu, počmárala jsem jí židli, prodávala jsem Kaczciny propisky (tu tuhu ti zlomila Pája, fakt :D), usínala jsem a nepsala zápis. Taky jsme koukali na nějaké prezentace o motorech. Prý bordel, já? Nejsem nezbedatá :D. (Miluju tohle Pájino slovo :D).
"Nezavírej ty dveře! Je den oteveřených dvěří..."
Několikrát jsme se stali obětí pokusu o vraždu, když nás kluci vyhazovali z oken (Pája: "Ony skáčou?"). A prý za to může náš nedostatek hmotnosti, no jako? :D
Taky se seznámila Terka s Jarkem. A to jsem netušila, že ho zná polovina třídy... A že hrál 7 roků házenou, no teda :D!!!
(To mi připomíná, že jsem vám ani neřekla, že jsem v neděli jela kolem Lesany, heč!).
A prý nemám zlobit... no to jsem nepobrala, jak to bylo myšleno :D. Ale ten úsměv byl krásný... :)).
V matice bereme funkce, co je už umíme z loňska, protože profesor byl dement a probíral s náma učivo druháku a třeťáku už v prváku (ne, to není vtip ani nadsázka). Někdo mi asi ukradl sešit. Leda že bych ho měla ještě v šuplíku... :D
Když příjdeme na oběd (přesně v čas!), bažanti už jí. Jak je možné, že bažanti jsou tak brzo na obědě??? To snad není pravda (a to ani neříkám, že si včera ta profesorka myslela, že jsem bažant!). Bylo filé a bylo to divné a Pája to měla, což nechápu, když jsem na vlastní oči viděla, jak si to v pondělí odhlašuje! Záhada růžové krabice...
A před školou už mě čekala NKSka a zakotvily jsme v čajce a bylo to bájo :D. Teda nejdřív jsme byly v galanterii, kde zapoměla obálku s fotkama, což jsme zjistily až doma :D. Ale kdo by to krad... Leda by si mysleli, že v tom je semtex a volali by policii. Ale to je nepravděpodobné... Žijeme ve Valmezu, ne v New Yorku.
Nejlepší byl ten Al rašid arašid a to obočí, co už si nepamatuju celý název :D. Po hodině vybírání jsem si konečně vybrala něco, co by bylo sladké. Dokonce jsem si to mohla přisladit sama a byla jsem na vrcholu blaha. Ta karamelka byla božská. A ty seš moje malé čajové pivo :D.
Probraly jsme zas všechno a zvykám si na to, vídat tě tak často. Je to úžasné, fakt :)).
Ještě jsem vám chtěla říct, že jsem děsně naštvaná na Džího a že ho už nikdy nechci vidět. V pondělí to přehnal.
A jinak mám dobrou náladu, protože ty dobré věci přebíjejí ty špatné. Tzn., že NKSka přebíjí všechno. A školu zvládám díky holkám. A zítra!!! Zítra jsou noviny s přílohou! :D
Žádná podzimní deprese (tomu slovu ani nemůžu přijít na jméno...he :D). Nic takového. Killinka je momentálně moc šťastnej a spokojenej člověk. Díky NKSce. A pak taky K-P-T (moje školní trio... :-)).
"Normálně, já nemám žádné rukavice!"
(kdybyste viděli v sobotu těch jejích 20 párů rukavic, smáli byste se tak jako já :D).
Mám tááákovouhle dobrou náladu. A NKS taky, což je prostě... Double.
A už v pondělí budu mít ty hnusné, protivnéa nechtěné rovnátka. A neříjete mi nic na způsob toho, že pak budu krásná, jasný? Nechci je, tečka.
Mějte se rádi, Vaše veselá Killi.

Komentáře