Úterý-Čtvrtek, 18. - 20. 9. 2007 aneb "aneb"

Tenhle týden je tak strašně ftipný a náročný, že ani nemám čas sem něco napsat, i když bych chtěla sebevíc.

---

Počasí příšerné. Ráno strašná zima, odpoledne zas teplo. Střídá se to častěji než moje nálady.

Všichni zkouší a nadšeně vymýšlejí písemky. Haha. Takže vlastně když jeden den není fyzika ani dějepis, stoprocentně je literatura, když nepíšeme z chemie, stoprocentně dostaneme přepadovku z frániny. A hrozně mě to baví. (Teď se smějte).

Úterý. Kaczka je zdravá. Teda je natolik zdravá, aby mohla být s náma, což je super (nemusela jsem jít na pracák... nevím, jak to brát... pozitivní, nebo negativní informace? Zaokrouhleno na neutrál.). V dějepise zkoušení (bez upozornění, bez výstrahy... sakra, co je to za chlapa?).

Kopp: "Někoho musíme vyvolat. Obvykle se to dělá tak, že se vezme datum. Osmnáct a devět. Takže AAA a BBB (já).

Já: *přešel mě smích*

Kopp: "Ale to je velice řekněme ohraný systém..."

Já: "Ty vole..."

Kopp: "Takže já to většinou dělám tak, že vezmu propisku, zavřu oči, a kam se zabodne, toho vyvoláme. Takže jdeme.... A CCC."

Třída: "Chybí."

Kopp: "Takže druhý pokus... A zase CCC. Znovu. Á pan DDD(Vladan). A ještě někoho k němu... FFF... To by nebylo spravedlivé, musí to být děvče."

Pája: "Takže budu já."

Kopp: "Takže znovu... A bude to KKK." (Pája).

Pája: "Sakra.. A za pět."

Kopp (už u tabule): "Slečno KKK, kde pracuje vaše maminka?"

Pája: "Jo, vy ji znáte. Ona vás taky zná."

Kopp: "Ano, takže jste to vy... Látky je probrané málo, takže pan DDD si půjde sednout a zůstane tu slečna KKK, protože má protekci."

Vladan: *stojí a kouká*

Kopp: "Pane DDD, můžete si jít sednout."

Vladan: *stojí a pořád nechápavě kouká*

Kopp: "Nebo snad CHCETE být vyvolán?"

Vladan: "NE!" *rychle odchází, pořád nechápavě*

Tohle jsem nezažila za celou svou gymláckou kariéru (tzn. rok a 3 týdny). Takovéhle divadlo. A Pája se snažila. Šikula, ale příští týden jí to půjde líp :).

V matice nám profesorka řekla, že poté, co podrobně prozkoumala naše loňské sešity, zjistila, že máme probrané učivo ze druháku a třeťáku, ale prvák probraný nemáme. V pohodě. Akorát teď nějak neví, co s náma. Ale to půjde. Časem.

Ve středu jsme měly s Kaczkou poprvé tu latinu. Čekaly jsme dvě hodiny v šatně. Snažily jsme se vypočítat úkol z matiky, ale když už nám nezhaslo světlo, tak nám zase vyšlo, že příklad nemá řešení v reálné abecedě. Myslela jsem, že mě ty křeče smíchu zničí :D. Když jsme se konečně dočkaly, profesorka byla STARÁ a PROTIVNÁ. Probrala nám dějiny jmen celého starověkého Říma, řekla, že CICERO je hrášek. Naučila nás dvě věty: Nebojte se latiny, latina se bojí vás. a Maminka a paní učitelka má vždycky pravdu. Pak jsme něco četli, já se jenom děsila, ať po mě něco nechce a pak jsme šli domů. Byly jsme tam poprvé a naposledy. Už nikdy, nikdy, nikdy mě tam neuvidí. A nesmějte se, jako.

A dneska to bylo velice zajímavé. V chemii mi konečně vychází ty výpočty, už taky bylo na čase :D. Ve frájině profesorka nepřišla na hodinu, tak jsme měly přestávku 75 minut v kuse. A o velké jsme byly v obchodě a já měla nanuka, heč. Na oběd byly nudle s ořechy a bylo to sladké :D. Ve volné hodině jsme byly ve městě, fotily se u Franty Palackého a měly ve škole kotě. Přišlo. Samo. A dobrovolně. Chudák. A Pája jezdila na kolečkových botech, co má Alča a tak. Dneska mi to psaní nějak nejde.

Achjo. A nějak nemám náladu. Ale ve škole je nálada pořád :D.

Killi