Voda, 7. - 10. 6. 2007

Dlouho slibovaný (já vím) a očekávaný (možná) článek. Tak jdeme...

Upozornění pro začátek: Fotky jsou jen z prvních 2 dnů, páč pak bratr vybil baterky. A taky ty fotky nejsou přímo z vodní akce, páč po dobu plavení byl foťák v barelu. Dobře zavřeném. A přivázaném. Tss.

Vyjeli jsme ve čtvrtek. Původní plán "vyjedeme před čtvrtou" se změnil na "vyjedeme do pěti". Ale vyjeli jsme.

V sestavě: Já, bratr, sestra, mamča táta + strejda, teta, Adámek a Anďa (nebo Lůďa, jak chcete :D). Asi po 5 minutách jsem usla. Nevím proč, ale já v autě nic jinýho neumim. Pořád spim, nebo (ve světlých chvílích) čumim z okna. Asi po 3 hodinách cesty jsme zastavili v tajemném městě (tajemné je proto, že nevim jak se jmenovalo) na večeři. Ach. Mňam. Dala jsem si něco kuřecího s hranolkama, ale to je nepodstatné.

Pak jsme zase jeli (já zase usla), dlouho, dlouho... A najednou bum! Cedule s nápisem "Český Krumlov". A to jsme dojeli. Páč jsme tam měli strávit první noc. Tak jsme zastavili. zabránili pokusům Lucy (sestra) a Adámka v akci "vykoupat se ve Vltavě teď hned", vzali tašky a ťapali k privátu. Bylo to tam zajímavý. Takový stylový. Trošku divný. Ale kolem půlnoci jsme spokojeně chrupkali ve spacácích (teda dospěláci šli ještě prolézt Krumlovský hospody, ale my malí a nezletilí jsme už šli chrrrrm.).

Ráno jsme posnídali na terase za šumění Vltavy. Záhadným způsobem se nám nevydařil původní plán "v děvět nejpozději vyjíždíme". Vyjeli jsme asi o půl jedenácté. Ale nebyli jsme poslední.

V kempu jsme naskládali nezbytné věci do barelů a muži činu (táta a strejda) odvezli auta do dalšího kempu, který měl být dnešním cílem naší cesty. My jsme na ně čekali, přivlastnili jsme si jeden raft a jednu kanoi a společně začali uvažovat nad tím, jak velké jsou naše šance na přežití. (Až tak ne teda...Ale začínala jsem mít trochu strach :D).

Muži činu dojeli a my jsme se "nalodili". Já s Anďou do kanoe. Ach. Když jsme se asi 2 minuty točily pořád dokola a nestále jsme narážely do vbřehu, myslela jsem, že už to vzdáme a radši kanoi přenecháme zkušenějším. Nicméně nevzdaly jsme se. A k velkému překvapení nás vesla začaly poslouchat. A my se vydaly do vltavských hlubin. Zbytek sestavy jel na raftech.

Jelikož dvě pubertální šestnáctky na kanoi jsou dost lehké, vzdálili jsme se jim během několika minut a jely samy. Což bylo lepší, protože jsme se vyhnuli dospěláckému dozoru pod vlivem piva a slivovice a jejich vtipům, smíchu a narážkám.

Za to jsme se mohly věnovat našim pubertálním záchvatům smích a neustálého opakování 5 slov jedné písničky, protože dál jsme to neuměly.

Staly jsme se dobrým terčem pro ostatmí vodáky, hlavně pánského pohlaví. Chtěli s námi pít, kouřit a flirtovat, zbytek pod cenzurou :D. Ale my se nedaly, a vždycky ujely. Myslím, že jsme byly jediné, které nebyly ovlivněny alkoholem. Naštěstí.

Zastavovali jsme v každým bufetu, který snad po cestě byl... Takže kofolu, citronádu a grilovaný klobásky už nechcu po zbytek života vidět :D.

Mimochodem, dělala jsem háčka :D. to jako že jsem jela vepředu. A všechny jezy jsme sjely na jedničku. Jen jsem byla pokaždý to... nesuchá :D. (A ostatní trochu štvalo, že jsme začátečnice a ani jednou jsme se necvakly...).

Do kempu jsme dojeli asi v osm večer. Postavili stany, rozdělali oheň a opékali slaninu. Špičkový :D. Nejvetším zážitkem byly placené sprchy. Kdo nezažije, nepochopí. Nemůže pochopit.:D

Kolem půlnoci jsem se dostala do spacáku. Uuuf.

Druhý den probíhal ve stejném stylu. Jen jsme se stavovali v Krumlově na zámku/hradu. Tam nás čekala největší překážka plavby - Jelení lávka (teda... jmenovalo se to tak, ne?:D). Koukali jsme z mostu a říkaly sy, že tady už se cvaknout musíme. A tak jsme jely. Drrrrm. A necvakly se. Waaau. Na mostu stálo asi 50 japonců a cvakali foťákama. Tak když jsme měly takové publikum... rozhoupaly jsme se a schválně se převrátili. A foťáky cvakaly ještě víc. Jen... pak byl miláček (kanoe) plnej vody. Sakra :D.

A večer zase stejnej. A ráno jsme jeli poslední úsek cesty. A pak tradááá. Autem domů.

Dojeli jsme v něděli v noci. Kolem jedenácté. A ráno do školy. Tss. Zabiják :D.

Ale bylo to bájo!!!

Hlášky:

Táta( u placení): "Adámek ještě neplatí, on ještě nemá šest."

Áda: "Ale já už mám osm!!!"

Kolemplavající: " Děvčata, co to máte v tý lahvi???"

My (pravdivě): "No vodu!"

Kolemplavající: "Smíííííííííích." (asi nám nevěřili, tss).

A už ty fotky.